Ministerstvo vnitra má teoretickou šanci, že Poslanecká sněmovna na své poslední schůzi stihne projednat dva důležité zákony ve třetím čtení. Jde o vládní předlohu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a o návrh novely zákonů o policii a celní správě. Tu první už dnes Sněmovna schválila. Příliš senzitivní novela zákona o střetu zájmů na přetřes nejspíš nepřijde.
Návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich zavádí novou skutkovou podstatu přestupku postihující neoprávněné nakládání s pyrotechnikou v souvislosti s konáním sportovních akcí. Dnes jej Sněmovna ve třetím čtení schválila.
Dále zavádí možnost uložit omezující opatření v souvislosti s tzv. drogovými přestupky podle zákona o návykových látkách.
Zakotvuje taktéž novou skutkovou podstatu trestného činu, mířící na nedodržování omezujícího opatření uloženého v řízení o přestupku, a to zejména v souvislosti s postihem tzv. diváckého násilí a drogových přestupků.
Návrh zákona ovšem přináší změny, které vyvolávají kontroverze. Například zmírňuje kvalifikační požadavky na oprávněné úřední osoby, které vedou řízení o přestupku.
Nebo z důvodů nadměrné zátěže pro správní orgány se v něm navrhuje zrušit povinnost zpracovávat přehled přestupků.
Dále zavádí možnost uložit omezující opatření v souvislosti s tzv. drogovými přestupky podle zákona o návykových látkách.
Zakotvuje taktéž novou skutkovou podstatu trestného činu, mířící na nedodržování omezujícího opatření uloženého v řízení o přestupku, a to zejména v souvislosti s postihem tzv. diváckého násilí a drogových přestupků.
Návrh zákona ovšem přináší změny, které vyvolávají kontroverze. Například zmírňuje kvalifikační požadavky na oprávněné úřední osoby, které vedou řízení o přestupku.
Nebo z důvodů nadměrné zátěže pro správní orgány se v něm navrhuje zrušit povinnost zpracovávat přehled přestupků.
Cílem návrhu novely zákonů o policii a celní správě má být zvýšení vymahatelnost práva a současně zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Jeho podstatou je oprávnění příslušníků policie a celní správy kontrolovat a vyžadovat úhradu nedoplatku řidiče nebo provozovatele vozidla za již pravomocné pokuty za dopravní přestupek, a to v hotovosti nebo prostřednictvím platebního terminálu.
V případě neuhrazení nedoplatku na místě kontroly, by byl policista nebo celník oprávněn nařídit řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo a zadržet tabulky registrační značky nebo zabránit vozidlu v jízdě použitím tzv. „botičky“.
K tomuto sněmovnímu tisku byl načten pozměňovací návrh výboru pro bezpečnost, který obsahuje podstatné části velké novely zákona o policii z jiného sněmovního tisku. Jedná se o celou řadu aktualizovaných či nových oprávnění policie, které mají za cíl zefektivnit boj proti závažné kriminalitě i proti dalším bezpečnostním hrozbám (ochrana exponovaných osob, kyberkriminalita, bezpilotní letouny apod.).
Dva návrhy mají šanci
„Zmíněné dva zákony by se opravdu stihnout mohly. Budou čtyři dny, kdy je možné tyto zákony ve třetím čtení projednat,“ tvrdí předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan.
„Pokud se týká priority v dalším období, určitě je třeba dotáhnout potřebné implementační změny zákonů,“ pokračuje Rakušan.
„Dále vidím jako klíčovou změnu zákona o státní službě. Ta má být ještě výrazněji apolitická než je nyní, kdy je např. šéf státní služby náměstkem ministra. Státní služba má být nezávislá, ale zároveň za svá rozhodnutí odpovědná. Resort vnitra je také místem digitalizace a v té jsme zaspali. Je třeba proces digitalizace nastartovat. Když se podíváme na Estonsku, tak vidíme, že se ušetří nejen čas lidí, ale rozpočtově až 2 procenta HDP ročně. V českém případě počítáme realisticky s nějakými 40 až 50 miliardami ročně, které můžeme získat do rozpočtu každý rok. Chci také pracovat na zlepšení podmínek policistů, hasičů a dalších složek Integrovaného záchranného systému,“ uzavírá Vít Rakušan.
Majetky politiků
Poslanecká sněmovna má na aktuální schůzi také poslední příležitost, ale jen velmi teoretickou, schválit ve třetím čtení navrhovanou novelu zákona o střetu zájmů. Šanci této novele ale insideři příliš nedávají, budí příliš emocí, aby prošla v průběhu čtyř jednacích dní.
Politici museli od roku 2017 uvádět svá majetková přiznání do veřejně přístupného registru. Kdokoliv si zde mohl anonymně online zobrazit údaje o jejich majetku. Týkalo se to i neuvolněných komunálních politiků, kteří práci pro obce odvádějí ve svém volném čase. Kvůli této povinnosti opustily komunální politiku tisíce lidí. Veřejné zpřístupnění majetku všech komunálních politiků bez rozdílu ale zatrhl v loňském roce Ústavní soud. Sněmovna dostala čas na nápravu do konce roku 2020, tuto lhůtu však nenaplnila. Bez nápravy hrozí, že se registr zcela uzavře.
O nápravu zákona o střetu zájmů se snaží poslanecká novela, sněmovní tisk číslo 956. Ta představuje kompromis mezi právem veřejnosti na informace a právem každého jednotlivce (tedy i politika) na ochranu soukromí. Majetková přiznání politiků bude dle novely možné v centrálním registru zobrazovat na základě žádosti, a ne anonymně. Novela zároveň vyjímá z povinnosti zveřejňovat majetková přiznání neuvolněné politiky, kteří pro obce pracují současně vedle svého běžného zaměstnání (až 12 000 lidí).
„Obce a města ztratily tisíce schopných a prospěšných lidí, kteří dali přednost ochraně svého soukromí před prací v zastupitelstvech. Není možné, aby v době GDPR stát neochránil citlivé osobní údaje o majetku a nechal je volně plout internetem. Věřím, že novela zákona, která má poslední šanci na schválení, vrátí zdravý rozum do původního záměru zákona o střetu zájmů,“ říká Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv České republiky.
Ministerstvo vnitra připouští, že jeden ze stěžejních návrhů z jeho dílny nemusí projít. Návrh má sloužit především k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. června 2019 č. 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Návrh podrobněji vymezuje povinné subjekty.
Novou sněmovnu pak čekají tyto úkoly:
Dokončení transpozice evropské směrnice o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru, pokud nebude schválen sněmovní tisk č. 1194 o svobodném přístupu k informacím. Lhůta k transpozici již uběhla dne 17. 7. 2021, část transpozice již byla provedena zákonem č. 261/2021 Sb, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci.
Poslance pak dále čeká návrh zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Dále pak návrh novely zákona o matrikách provádějící modernizaci a elektronizaci vedení matrik – cílem je zřízení centrálně vedeného informačního systému obsahujícího matriční data, a usnadňujícího tak vedení matrik a výměnu údajů mezi státními orgány (projekt eMatrika).
Velmi senzitivní je i návrh na změnu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ten je zařazen do plánu legislativních prací v letech 2021/2022. Cílem návrhu je provedení revize právních předpisů upravujících služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů tak, aby bylo efektivním způsobem reagováno na bezpečnostní rizika, která jsou spjatá s postupnou elektronizací (digitalizací) systémů veřejné správy (odhalení příslušníků policie, zpravodajských služeb či chráněných osob pod skrytou identitou, případně k odhalení majetkových či jiných operací apod.).
Hamáček: Byli jsme aktivní
Ministr vnitra Jan Hamáček se chlubí například tím, že se mu podařilo prosadit stabilizační příplatek pro příslušníky bezpečnostních sborů, aby je bylo možné finančně motivovat v regionech, kde zoufale chybějí.
Ministr vnitra pak zmínil novelu v reakci na nález Ústavního soudu, který stanoví podmínky a omezení pro výkon jiné výdělečné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů přímo v zákoně. Příslušník bezpečnostního sboru může se souhlasem služebního funkcionáře vykonávat jinou výdělečnou činnost za předpokladu, že tato činnost nemůže vést ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby – určité činnosti (vědeckou, uměleckou, pedagogickou apod.) pak lze vykonávat i bez souhlasu služebního funkcionáře. Novela rovněž umožňuje ředitelům bezpečnostních sborů stanovit, že příslušníkům náleží stabilizační příplatek (ročně až do výše 24násobku průměrné mzdy), a definuje postavení příslušníka ve výslužbě.
Jan Hamáček dále připomněl, že od 2. srpna 2021 se začal vydávat nový typ občanského průkazu, který obsahuje vysoce zabezpečený bezkontaktní čip, na kterém jsou uloženy biometrické údaje. Má se tím značně ztížit možnost občanky padělat a zneužívat.
Jan Hamáček připomíná také takzvané DEPO, tedy zákon, kterým se mění přes 160 právních předpisů v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Balíček změn prohlubuje elektronizaci veřejné správy v Česku. Zákon např. rozšiřuje využívání datových schránek nebo počítá s možností řídit vůz bez nutnosti mít u sebe fyzicky řidičský průkaz.
„Vzhledem k počtu měněných zákonů se podařilo prosadit významné množství změn, níže se uvádějí pouze některé z nich: (1) zjednodušení a zrychlení systému určování údajů, které mohou využívat jednotlivé úřady z informačních systémů veřejné správy – k jakým údajům má úřad přístup, bude možné zjistit prostřednictvím registru práv a povinností, (2) vytvoření moderního regulatorního rámce využívání cloud computingu, který povede k intenzivnějšímu využívání cloud computingu orgány veřejné správy, (3) zavedení povinnosti vykonávat spisovou službu výlučně v elektronické podobě a atestování elektronických systémů spisových služeb, které vytvoří kvalitnější výkon spisové služby orgány veřejné moci, (4) elektronizace petičního práva cestou právního zakotvení nástroje pro sestavování elektronických petic vytvořeného Ministerstvem vnitra, (5) rozšíření okruhu dokumentů a informací zveřejňovaných jako otevřená data na internetu, (6) vytvoření právního základu pro budoucí kontrolu řidičů (od července roku 2025), při které nebude nutné předkládat řidičský průkaz, jelikož potřebné údaje budou ověřovány přímo v centrálním registru řidičů dálkovým způsobem,“ pokračuje ve výčtu legislativních aktivit ministerstvo vnitra.
Resort také zmiňuje, že občané získají online přehled o právních předpisech, které platí v jejich obci. Díky připravované Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků vznikne veřejně přístupná elektronická databáze, do které bude mít přístup kdokoli.
Jan Hrbáček
