Ještě před osmi lety představovaly uhelné teplárny pro vlastníky hotový zlatý důl. Jejich hospodaření bylo výrazně ziskové a vyplácely vysoké dividendy. Jenže poté nastal pár cen elektřiny, tlak na snižování emisí škodlivých látek a v posledních letech ještě živelný růst cen emisních povolenek. Místo zisků tak majitelé tepláren na uhlí hromadí ztráty.
Elektrárny Opatovice ze skupiny EPH prohloubily ztrátu z předloňských 432 milionů na loňských 535 milionů korun – navzdory mírnému růstu tržeb na 2,97 miliardy korun. Podle vyjádření ve výroční zprávě je horší výsledek hospodaření způsoben poklesem cen silové elektřiny a hlavně výrazným růstem ceny emisních povolenek a poklesem jejich přídělu zdarma.
Elektrárny Opatovice, které jsou hlavním dodavatelem tepla pro Hradec Králové, Pardubice a Chrudim, byly naposledy ziskové v roce 2014. Před tímto datem vykazovaly stamilionové zisky a vyplácely vysoké dividendy vlastníkovi. Například v roce 2013 dosáhl čistý zisk bezmála 640 milionů korun. Podobný sešup vykázaly i další známé české teplárny.
United Energy, tradiční výrobce tepla pro Most a Litvínov a další člen skupiny EPH, se loni propadl do ztráty 71 milionů korun. O rok dříve vykázal zisk téměř 28 milionů korun. Tržby se propadly o pětinu na 998 milionů korun. United Energy na rozdíl od sesterských Elektráren Opatovice zveřejnila záměr skončit se spalováním uhlí. Nahradit jej má kombinace kotlů na biomasu a zemní plyn.
Teplárna Otrokovice, která patří do podnikatelské skupiny Lama Energy Group byznysmena Petra Lamicha, loni skončila ve ztrátě 20,3 milionu korun. Nicméně o rok dříve byla ztráta trojnásobná – 61,4 milionu. V letošním roce vedení teplárny očekává zlepšení finanční výkonnosti díky novému nastavení cen energií pro dodávky největšímu odběrateli (Continental Barum) a také díky částečnému přechodu od uhlí k zemnímu plynu.
Neplatí však jednoduchá rovnice, že výroba elektřiny a tepla z uhlí rovná se ztrátové hospodaření. Energotrans náležící do Skupiny ČEZ, což je vlastník Elektrárny Mělník a výrobce tepla pro hlavní město Prahu, loni navýšil čistý zisk na 1,03 miliardy korun. Tedy na nejvyšší hodnotu od roku 2013. Zisková byla loni také Teplárna České Budějovice, Olterm & TD Olomouc či teplárny spalující více paliv (Plzeňská teplárenská, C-Energy Planá).
Uhelné teplárny se dostaly do tísně hlavně vinou zdražujících povolenek k emisím oxidu uhličitého. Před čtyřmi lety stála povolenka na jednu tunu emisí CO2 okolo pěti eur, v bilanci uhelných elektráren a tepláren se jednalo o zanedbatelnou položku. Od té doby cena prudce vzrostla, nyní jedna povolenka vychází na zhruba 55 eur (1400 korun) za tunu. Při takovém zdanění emisí se přestává výroba elektřiny a tepla z uhlí vyplácet.
Díky lobbistickému vlivu Teplárenského sdružení ČR nakonec nebude odklon od uhlí tak bolestivý, jak se původně zdálo. Teplárníci prostřednictvím poslance Pavla Pustějovského (ANO) protlačili do zákona o podporovaných zdrojích energie zavedení finančních kompenzací za emisní povolenky. Kompenzace mají teplárnám poskytnout čas i finance, aby do roku 2030 stihly přejít od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům – zemnímu plynu, biomase či komunálním odpadu.
David Tramba
