Ministryně spravedlnosti Marie Benešová navrhuje v kárné žalobě, kterou podala na bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, jako kárné opatření snížení platu o 15 procent na půl roku. Uvedl to předseda kárného senátu pro kárná řízení se státními zástupci, soudce Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš. Informaci zveřejnil partnerský portál Ekonomického deníku Česká justice.

Žádné překvapení nepřináší kárná žaloba na bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, kterou na něj minulý týden podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Kárné provinění, kterého se měl Zeman dopustit, spatřuje ministryně Benešová v tom, že Zeman v postavení nejvyššího státního zástupce schválil a podepsal v prosinci 2019 dovolání v trestní věci týkající se vydání osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové, aniž by rozhodnutí o podání dovolání delegoval na některého ze svých náměstků a upozornil na svůj vztah k věci.

Podle ministryně Benešové přitom měl k dané trestní věci osobní poměr, jelikož výsledek trestního řízení mohl mít přímý vliv na soukromoprávní pozemkový spor, ve kterém vystupuje osobní přítel Zemana, podnikatel Petr Habesberger. V tomto sporu měl navíc Zeman působit jako „zprostředkovatel“, jehož snahou bylo dosáhnout smírného řešení, přičemž inicioval a uskutečnil v průběhu roku 2014 tři schůzky s příbuzným druhé strany sporu. Jako kárné opatření navrhuje ministryně Benešová uložit Zemanovi snížení platu o 15 procent na 6 měsíců.

Pavel Zeman již v minulosti odmítl, že by se v postupu ve věci dopustil jakéhokoliv pochybení a nepřipustil ani neetické jednání. Jeho schůzky se soudcem Czerninem však kritizoval i zájmový spolek Unie státních zástupců.

V postupu Zemana nevidí naopak žádný problém ani nový nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který navíc postup tzv. aproboval ještě coby Zemanův první náměstek. Pavel Zeman dnes působí jako řadový státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, pracuje v metodickém oddělení, kde jeho budoucnost vidí i Igor Stříž, který v rozhovorech pro média prohlásil, že na samotné trestní řízení není Zeman odborníkem.

Mohlo by vás zajímat

Zeman pochybení odmítá

Marie Benešová už dříve upozornila na to, že Pavel Zeman měl k věci vztah, jelikož v roce 2014 inicioval neformální schůzku se soudcem Janem Czerninem, aby ten zprostředkoval smírné řešení sporu mezi Czerniny a Zemanovým přítelem Petrem Habersbergerem, kterému restituce czerninského majetku znemožnily nabýt pozemky, na nichž hospodařil.

Zeman ale odmítá, že by v souvislosti s trestním řízením měl vztah k věci, jelikož řízení, v němž byly odsouzeny dvě úřednice, se netýkalo Jana Czernina ani Petra Habersbergera.

Na kauzu upozornil letos v lednu server Seznam Zprávy. Podle něj Zeman zasáhl do kauzy, která pomohla jeho známému. Soukromě se podle serveru přimlouval za majitele penzionu u Třeboně Petra Habersbergera a byl také osobně zaujatý v restituční kauze pozemků, na nichž podnikatel hospodařil. Pozemky získal před lety potomek rodu Czerninů.

Schůzky nebyly šťastné, připustil

Schůzky se soudcem Janem Czerninem nebyly z dnešního pohledu zcela šťastné, uvedl ke zjištění novinářů Pavel Zeman. Trvá ale na tom, že byly vedeny „s dobrým záměrem a obsahově korektně“.

Zeman ve svém vyjádření připustil, že v roce 2014 inicioval schůzky s Czerninem, protože chtěl zprostředkovat smírné řešení sporu mezi svým přítelem Habersbergerem a hlavním zástupcem restituentů Karlem Eugenem Czerninem. Mladoboleslavský soudce Jan Czernin je jeho příbuzným.

„Nevystupoval jsem jako nejvyšší státní zástupce. Šlo mi čistě o to, aby se doutnající spor dvou lidí pokud možno ve smírné podobě urovnal. Od začátku své kariéry zásadně a důsledně odlišuji svoje soukromé aktivity a profesní povinnosti,“ uvedl Zeman. V době, kdy Czernina kontaktoval, prý neměl povědomí o jakémkoli souvisejícím trestním řízení.

Zeman potvrdil, že se během roku 2014 uskutečnila tři setkání. „Schůzky jsem ukončil ihned poté, co jsem zjistil, že daná jednání nevedou ke kýženému výsledku,“ popsal Zeman.

Výkonný výbor Unie státních zástupců totiž uvedl, že pokud by byla Czerninova slova pravdivá, šlo by o jednání nevhodné u jakéhokoli státního zástupce.

Podle Zemana se ale schůzky odehrály jinak, než jak je popsal Czernin. Nevystupoval prý z vrchnostenské pozice a nedopustil se neetického nebo nemorálního jednání. Jeho aktivity prý nelze spojovat s následnými dovoláními Nejvyššího státního zastupitelství v kauze neoprávněné restituce, ve které byly pravomocně odsouzeny dvě úřednice.

Iniciativa k podání dovolání opakovaně vzešla od Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, na Nejvyšší státní zastupitelství pak prošla standardním schvalovacím procesem.

„Já jsem poté, co jsem se s nástinem dovolání seznámil, důvody dovolání uznal, a proto jsem je podepsal a podal Nejvyššímu soudu. Tedy do věci jsem žádným způsobem nezasahoval či neovlivňoval proces zpracování příslušného dovolání,“ uvedl Zeman. Nebyly podle něj dány ani důvody k jeho vyloučení z rozhodování.

Zeman nechtěl spekulovat o motivech Czernina, který informace předal médiím až po šesti letech od prvního setkání. Pokud však v Zemanově dovolání spatřoval něco nesprávného, měl podle něj konat bezprostředně po kontaktu.

Server Seznam Zprávy uvedl, že Habersberger v 90. letech zprivatizoval statek Dvorce u Třeboně a přebudoval ho na penzion. Většinu pozemků, na kterých hospodařil, získal Karl Eugen Czernin. Stát mu polnosti vydal na základě úředního potvrzení, že jeho babička Josefina Czerninová byla po válce československou občankou.

Kvůli tomuto potvrzení byly později obžalovány dvě úřednice pražského magistrátu, které jej vydaly. Nižší soudy je sice opakovaně zbavily obžaloby, ale vždy zasáhl nejvyšší státní zástupce a rozsudky napadl.

Případ se pokaždé vrátil nižším soudům. Na základě usnesení Nejvyššího soudu z loňského roku byly obě ženy odsouzeny k podmíněným trestům. Habersberger se podle serveru snažil přesvědčit soudy, že prokázání viny dvou úřednic stačí k tomu, aby se restituce ve prospěch Czerninů přehodnotily.

Petr Dimun

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.