Na senátory zítra čeká mimo jiné i projednávání netrpělivě očekávané novely zákona o elektronických komunikacích. Novela, která je transpozicí evropského kodexu pro elektronické komunikace a kterou měla Česká republika transponovat nejpozději na konci minulého roku, přináší řadu pozitivních bodů. Předně jde o posílení spotřebitelských práv a také sjednocení úrovně ochrany spotřebitele v rámci evropského trhu. Už teď je ale jasné, že minimálně tři body se některým senátorům jeví jako problematické.
Rychlá a jednoduchá změna poskytovatele internetu, posílení ochrany soukromí nebo stanovení podmínek pro snadnější budování sítí elektronických komunikací. To jsou jen některé novinky, které přináší novela zákona o elektronických komunikacích.
Na projednání senátního tisku s číslem 126 se zítra chystá horní komora parlamentu. Stejně jako v poslanecké sněmovně a jejích výborech, i v těch senátních se nad novelou v minulých dnech intenzivně diskutovalo. A další diskuze se zítra očekává nejméně u tří některými senátory zmiňovaných bodů.
Pokud se novela vrátí zpět do poslanecké sněmovny, existuje velká pravděpodobnost, že už se do konce stávajícího volebního období nestihne projednat. Tím by transpozice evropského kodexu do českého práva nabrala další nežádoucí zpoždění.
Konec šmejdů na telefonu?
Návrh novely, tak jak byl postoupen sněmovnou, mění současný systém marketingového volání z principu „opt-out“ na „opt-in“. Jednoduše řečeno – dosud mohl být spotřebitel telefonicky kontaktován za účelem marketingu, dokud cestou veřejného účastnického seznamu nedal vědět, že si marketingová volání nepřeje. Nově se to otáčí a spotřebitele bude možné kontaktovat marketingovými voláními, pouze vysloví-li s tím předem souhlas.
Tedy, pokud by si spotřebitel přál, aby byl telefonicky kontaktován marketingovými nabídkami, musel by s tím předem aktivně souhlasit. Tato změna má zabránit obtěžování spotřebitelů nevyžádanými marketingovými voláními a více je chránit před agresivními obchodními praktikami, a tím snížit riziko nechtěného uzavření smlouvy o nákupu zboží nebo služeb touto cestou. Současně by měla zajistit účinnější postih osob porušujících zákonnou úpravu.
Zachování stávajícího stavu, tedy právní úpravy, kdy spotřebitel, aby nebyl marketingovými voláními zatěžován, musí nejprve aktivně vyslovit nesouhlas, chce ponechat i senátní pozměňovací návrh.
„Současná aplikační praxe směřuje v neprospěch účastníků, tedy spotřebitelů a jejich soukromí. Jde tak zcela proti požadavku na zajištění ochrany soukromí v elektronických komunikacích. Právní úprava, kterou navrhuje transpoziční novela, byla navržena právě na základě zásadních výhrad a stížností spotřebitelů, a to za účelem zajištění potřebné míry jejich ochrany,“ podotýká člen Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Lukáš Zelený.
Ochrana spotřebitelů
Transpozičním návrhem navržená úprava tak směřuje k posílení ochrany spotřebitele a jeho soukromí a sjednocuje právní podmínky provádění marketingových nabídek různými technickými prostředky, tedy po telefonu nebo třeba e-mailem. Zároveň jde o úpravu podporovanou Úřadem pro ochranu osobních údajů a řešení, které úspěšně existuje i v řadě dalších z členských států.
Spotřebitelská organizace dTest vyzvala senát, aby při projednávání novely podpořil české spotřebitele a posílil jejich ochranu tím, že schválí navrhovaná pravidla ve znění, které navrhuje i ústavně-právní výbor senátu.
„Marketingová volání jsou spotřebiteli vnímána jako vysoce obtěžující. Jenže když si spotřebitel na takovou praktiku konkrétního obchodníka stěžuje, je dnes téměř nemožné prokázat případné porušení zákona a rovněž jej potrestat,“ říká ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.
Rychlejší budování technických rozvodů
Další dva body, u kterých je navrženo částečné či úplné vypuštění z projednávané novely, se týkají návrhu právní úpravy směřující k usnadnění, respektive urychlení budování sítí elektronických komunikací.
Jedná se o úpravu v oblasti přidělených rádiových kmitočtů, kdy je třeba zajistit, aby v budoucnu bylo možné uložit držitelům přídělů povinnosti týkající se přístupu či sdílení této infrastruktury, a dále o úpravu řešící stávající problémy spojené s umísťováním rozvodů sítí elektronických komunikací ve vnitřních prostorech domu například pro zajištění služby internetu.
„U třetího zmiňovaného bodu se navrhuje umožnit, aby spor o možnost umístit ve vnitřních prostorech domu nezbytný technický rozvod sítě mohl zahájit nejen uživatel domu, bytu nebo nebytového prostoru, který má na vybudování připojení zájem, ale i podnikatel zajištující veřejnou komunikační síť, o jehož služby má zákazník zájem,“ vysvětluje Lukáš Zelený.
Dodává, že součástí je i přenesení rozhodovací pravomoci v této oblasti ze stavebních úřadů na ČTÚ. Podle něj stavební úřady, které tuto pravomoc nyní mají, v dané věci nerozhodují, protože umístění sítě elektronických komunikací není stavebním zásahem, který by vyžadoval, byť i jen vyjádření stavebního úřadu. Nemají tedy důvod ve věci vydat rozhodnutí. Sporné vztahy tak v současné době často zůstávají bez potřebného rozřešení.
Nerovné podmínky pro podnikatele
V případě, že novela zákona senátem neprojde, právní úprava této oblasti zůstane i nadále na úrovni poslední revize z roku 2009. Elektronické komunikace představují velmi dynamický obor, a tak hrozí, že spotřebitelé nebudou moci využívat svých práv.
Nepřijetí zákona by se však negativně dotklo i podnikatelů, pro které by to, ve srovnání s ostatními členskými státy, znamenalo nerovné podmínky.
„Nedojde však ani k efektům pro účinnou hospodářskou soutěž v potřebných oblastech, jako je přístup k internetu a mobilní služby, a tedy služby nebudou co do možností jejich výběru a kvality progresivní, naopak u cen by mohl být trend opačný, tedy rostoucí,“ upozorňuje Lukáš Zelený.
Zároveň nebude dána možnost využívat některé nadnárodní pomocné nástroje a procesy na podporu podnikání a řádného fungování trhu ze strany regulátora (ČTÚ), který by tak pro absenci příslušných kompetencí ze zákona nemohl v této oblasti účinně konat.
Lucie Přinesdomová
