Čtvrtek, 23. září, 2021

Konec otravných telefonátů od „šmejdů“? Některým poslancům se zdá vládní návrh zákona příliš přísný

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zákon o elektronických komunikacích, který mimo jiné upravuje i oblast telemarketingu, čeká na další projednávání ve sněmovně. Zatímco původní vládní verze zákona zdůrazňuje konec „šmejdů“, kteří vám po telefonu vnutí vše od nového dodavatele plynu až po jiný mobilní tarif, někteří varují před likvidací pracovních míst v call centrech a narušením hospodářské soutěže.

Součástí původního vládního návrhu zákona je úprava, která předpokládá režim opt-in. V takovém případě je předem vyžadován prokazatelný souhlas zákazníka s tím, aby bylo možné jej uvést do seznamu účastníků a následně jej také kontaktovat. Některé předložené pozměňovací návrhy však požadují opačný postup. Pokud by prošla původní verze zákona, část poslanců se obává, že řada call center zaměstnávajících znevýhodněné osoby bude muset ukončit svoji činnost.

Novelu bude zítra znovu projednávat hospodářský výbor. Největší spotřebitelská organizace dTest proto vyzývá jeho členy, ale i další poslance, aby podpořili české spotřebitele a posílili jejich ochranu tím, že schválí navrhovaná pravidla.

Tisíce zrušených míst

„Úprava obsažená ve vládním návrhu nepředstavuje skutečné, dlouhodobé a funkční řešení a má navíc významný dopad na veškeré poskytovatele služeb spočívajících v kontaktování osob pro marketingové účely – provozovatele call center. Tito provozovatelé by dle vládního návrhu museli fakticky ukončit svou činnost, aniž by tento dopad byl kompenzován přínosem pro spotřebitele, respektive dle terminologie novelizované právní úpravy uživatele,“ uvádí ve svém pozměňovacím návrhu poslanec Petr Dolínek.

Dodává, že v případě schválení vládní verze zákona je ohrožena asi třetina z celkového počtu šesti tisíc pracovních míst přímo a dalších deset procent nepřímo z důvodu uzavření celých společností.

Na rizika obdobně upozorňuje i Hospodářská komora. „Dobré úmysly jsou velmi často cestou do pekla. A ten návrh je jedním z příkladů, kdy se to děje. Rozumím tomu, že lidé nechtějí být obtěžováni desítkami hovorů, ale je tady řada situací, kdy je to pro ně naopak důležité. Například pokud jim firma chce nabídnout lepší podmínky, když jim končí smlouva, když je lékař potřebuje kontaktovat, aby přišli na kontrolu, je tady spousta jiných důvodů, kdy je legitimní lidem zavolat,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, podle něhož by zákon měl omezit takzvané šmejdy, ale cestou není plošný zákaz všech hovorů. 

To, že by například lékař nemohl kontaktovat své pacienty, však vyvrací člen rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Lukáš Zelený. „Lékař, poskytovatel služeb, prodejce zboží a další mají možnost kontaktování svých klientů ošetřenou v rámci pravidel ochrany osobních údajů. Jde o souhlas klienta, oprávněný zájem společnosti nebo zákonný důvod.“

Obdobně to tedy bude fungovat i v jiných případech. Je-li někdo například zákazníkem konkrétní společnosti, které udělil souhlas se zpracováním osobních údajů, má společnost právo jej kdykoliv kontaktovat s marketingovou nabídkou.

Posílení práv spotřebitelů

dTest podrobně vysvětluje, proč je třeba pozměňovací návrhy odmítnout. Podle organizace jsou marketingová volání ze strany spotřebitelů vnímána jako značně obtěžující.

„Spotřebitelé se setkávají i s telefonickým vnucováním smluv o dodávkách energií či účasti v energetických aukcích. Jejich podstatou je souhlas s přihláškou do aukce, v níž má být vybrán nejvýhodnější dodavatel energií. Aukce se však často nekoná. Prodejce za vás jakožto zprostředkovatel uzavře na základě plné moci smlouvu o dodávkách energií,“ doplňuje další příklad obtěžujícího marketingového volání Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. 

Ředitelka dTestu uvádí, že řada spotřebitelů již odmítá přijímat hovory, pokud jim volá neznámé číslo. A důvod je zcela jasný – nechtějí být zavaleni často pochybnými nabídkami zboží a služeb.

„Marketingová volání jsou spotřebiteli vnímána jako vysoce obtěžující. Jenže když si spotřebitel na takovou praktiku konkrétního obchodníka stěžuje, je dnes téměř nemožné prokázat případné porušení zákona a rovněž jej potrestat,“ říká Eduarda Hekšová.

Skutečnost, že je účelem novely zákona zejména posílení práv spotřebitelů, potvrzuje Lukáš Zelený: „Tato změna zajistí lepší prokazatelnost, a tedy i možnosti trestání případných porušení zákona, čímž jednoznačně dojde k posílení postavení českých spotřebitelů. Nepochybně také nastane určitá kultivace podnikatelského prostředí a jeho narovnání pro společnosti, které dnes daných nepřijatelných praktik nezneužívají.“

Větší ochrana soukromí

ČTÚ pak zdůrazňuje ještě jednu zásadní věc, a tou je nutná ochrana soukromí spotřebitele. „Marketingová volání představují (nejen) pro spotřebitele větší zásah do soukromí než obchodní sdělení zasílaná elektronicky – e-mailem či sms, neboť vyžadují bezprostřední reakci v podobě přijetí nebo odmítnutí. A to právě na rozdíl od e-mailu či sms, na které může jejich adresát reagovat v čase podle svého rozhodnutí nebo je zcela ignorovat,“ uzavírá Lukáš Zelený.

Spotřebitelská organizace dTest dnes spustí kampaň Stop telešmejdům. Spotřebitelé ji mohou podpořit a dát tak najevo, že si pro telemarketing přejí přísnější pravidla.

Novelu ještě čeká projednání ve sněmovním hospodářského výboru a poté ji musí ve třetím čtení schválit poslanecká sněmovna. Poté může zamířit do senátu. 

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter