Nechme to uniknout do médií, pokud bude reakce negativní, můžeme to ještě změnit. Na tomto principu často funguje Evropská komise. Platí to i v případě zvažovaného zvýšení cílového podílu pro obnovitelné zdroje na celkové spotřebě energie v roce 2030. Místo dříve dohodnutých 32 procent uvádí nový pracovní návrh EK hodnotu mezi 38 a 40 procenty. Tedy velmi ambicíózní a těžko dosažitelný cíl.
Informaci o novém cíli pro podíl zelené energie přinesl web Euractiv.com, který často přináší insiderské informace z bruselských kanceláří Komise. Dosažení podílu 38 či 40 procent energie z obnovitelných zdrojů do devíti let přitom nebude snadný úkol. Týká se totiž celkové spotřeby energie, tedy nejen elektrické energie, ale také oblasti vytápění a dopravy. Jedná se o zhruba dvojnásobek současného podílu zelené energie na celkové spotřebě.
Měnit se naopak už nebude plánovaný pokles emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Zůstane v platnosti již dříve avizované snížení o 55 procent mezi lety 1990 a 2030. Web Euractiv.com upozornil, že lze započítat zachytávání uhlíku, například ve formě přírůstku lesů, což cíl fakticky snižuje na 52 až 53 procent.
Podrobnosti se lze dočíst v pracovním dokumentu, na který článek webu Euractiv.com odkazuje. Hovoří se zde o 26procentním cíli pro obnovitelné zdroje v dopravě, podíl biopaliv druhé generace (ať už to znamená cokoliv) se má zvýšit na 5,5 procenta. Zpřísnit se mají kritéria udržitelnosti pro biomasu, aby nedocházelo k drancování lesů v Evropě ani v zámoří. Co se týká elektřiny, návrh zmiňuje podporu smluv typu PPA, tedy přímou obchodní vazbu mezi výrobcem a spotřebitelem zelené energie.
Opakovaně navyšovaná procenta
Ukazuje se, jak těžké je spoléhat na předchozí dohody na evropské úrovni. Podle původního kompromisu dosaženého na jednání šéfů vlád v říjnu 2014 totiž mělo do roku 2030 nastat snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent oproti výchozímu stavu roku 1990, dále měla EU dosáhnout 27procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě. Pod tlakem ekologických organizací, byznysu spojeného se zelenou energetikou a většiny europoslanců se však zmíněná procenta od té doby několikrát navyšovala.
Vyšší podíl zelené energetiky představuje pro Českou republiku problém. Podmínky pro výrobu energie z větrné, sluneční a vodní energie u nás nejsou příznivé, teoreticky vysoký potenciál geotermální energie zůstává stranou zájmu. Vysoké procento obnovitelné energie též může zkomplikovat plánovanou stavbu nových jaderných a plynových elektráren. Otázkou zůstává, jak Evropská komise cíl „rozhodí“ mezi členské státy. Podobně jako v minulosti by totiž měla brát ohledy na možnosti jednotlivých zemí.
Eurostat má nejnovější data za rok 2019, kdy průměr 27 zemí Evropské unie – tedy bez Velké Británie – dosáhl 19,7 procenta. Nejvyšším podílem obnovitelné energie na celkové spotřebě se pyšní Švédsko (přes 56 procent), Finsko (43 procent) a Lotyšsko (41 procent). Silně naopak zaostává Nizozemsko s podílem 8,8 procenta a Belgie s 9,9 procenta. Česká republika se dostala na podíl 16,2 procenta – hlavně díky vysokému podílu biomasy ve vytápění rodinných a bytových domů.
David Tramba
