Bateriová úložiště energie, regulace ziskovosti obnovitelných zdrojů z minulých let a nárok nových fotovoltaik na pevnou výkupní cenu. To jsou tři sporné body, které zpomalují schválení novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Ukončení druhého čtení obou zákonů (stejně jako finální třetí čtení) je sice zařazeno na program 98. schůze sněmovny, ale vůbec není jisté, že na ně přijde řada.
Bodů k projednání mají totiž poslanci na seznamu celkem 528. Do úzké skupiny pevně zařazených bodů však energetické zákony nepatří a ve zbývajícím čase má sněmovna v tomto týdnu řešit hlavně legislativu v prvním a třetím čtení. Hlavně investoři do solárních elektráren, které by vážně poškodil vládou navržený limit vnitřního výnosového procenta (IRR) na úrovni 6,3 procenta, proto doufají, že kontroverzní novelu zákona POZE už poslanci nestihnou do říjnových voleb schválit, čímž celý návrh takříkajíc spadne pod stůl.
Někteří poslanci i po projednání ve výborech přicházejí s pozměňujícími návrhy. Například předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce prosadit do energetického zákona licenci k akumulaci energie a další úpravu činnosti velkých baterií či jiných úložišť elektřiny. „V tomto ohledu je tedy nutné navrhovanou chybějící právní úpravu akumulace v předložené novele považovat za zásadní problém a upozornit na přímý rozpor s citovaným přímo závazným Nařízením Evropské komise,“ uvedl ve svém návrhu Jurečka.
Pravidla pro ukládání energie se do novely energetického zákona pokusilo v únoru prosadit devět poslanců napříč politickým spektrem, s jejich návrhem souhlasil Energetický regulační úřad i správce sítě ČEPS. Jenže na jednání hospodářského výboru dne 17. února návrh nezískal dost hlasů. Poslanci hnutí ANO včetně předsedy výboru Pavla Pustějovského se totiž nechali ovlivnit teplárenskou lobby, která si rozvoj bateriových úložišť energie nepřeje.
Novela energetického zákona je přitom tou méně kontroverzní změnou legislativy oproti novele zákona POZE. Tady to dokonce po jistou dobu vypadalo na vzpouru proti vládnímu návrhu, který výrazně krátí platby majitelům fotovoltaických elektráren a jiných obnovitelných zdrojů. Jenže ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček si některé členy hospodářského výboru sněmovny (hlavně ty z hnutí ANO) pozval „na kobereček“ a donutil je změnit názor. Vládní návrh tak na konci března ve výboru prošel.
Zatímco majitele solárních elektráren straší noční můra v podobě regulace ziskovosti měřené sazbou IRR 6,3 procenta, vlastníci malých vodních elektráren našli u části poslanců zastání. Sporná vládní novela zákona POZE jim přisoudila povolenou ziskovost do 7 procent za rok, poslanci zemědělského výboru sněmovny jim chtějí dopřát maximální možnou sazbu: 10,6 procenta.
Dalším sporným bodem je návrh ministerstva průmyslu a obchodu vynechat fotovoltaické elektrárny z plánované provozní podpory, o niž budou zájemci o investování do zelené energetiky soutěžit formou aukcí. Ostatní druhy obnovitelných zdrojů přitom tuto možnost mají mít. Rozhodující bude, v jaké podobě zákon projde třetím čtením. Respektive to, zda jej poslanecká sněmovna vůbec stihne schválit do říjnových voleb.
David Tramba
