Byla to nejspíš náhoda, ale takový souběh událostí stojí za zmínku. Zatímco poslanci se ve sněmovně přeli o schválení či přepracování zákona známého jako Lex Dukovany, české ekologické organizace spolu s Nadací Heinricha Bölla organizovaly pro novináře i další zájemce online přednášku profesora Stephena Thomase. Britský odborník na ekonomiku jaderných elektráren ve svém vystoupení několikrát překvapil, možná i jednou šokoval.
Dotaz, jaký model nového reaktoru by doporučil, Stephena Thomase nejprve doslova zmrazil na židli. Po chvíli přišel s nečekanou odpovědí. „Počkal bych na to, jaké budou zkušenosti s provozem reaktoru Hualong One v Číně a také na to, zda projde schvalováním designu v Británii,“ řekl Thomas a dodal, že čínský reaktor může (ale nemusí) pozitivně překvapit svou spolehlivostí. Naopak s ohledem na zkušenosti v zahraničí nedoporučuje, aby si Česko vybralo nabízený ruský, americký, francouzský či korejský reaktor.
Podobný názor v Česku zazněl nejspíš poprvé. Konzervativní jaderní experti, mezi něž patří třeba bývalý ředitel temelínské elektrárny František Hezoučký, považují za nejlepší petrohradský model ruského reaktoru VVER-1200. Mnozí mladší experti, mezi něž patří třeba Ondřej Chvála působící na The University of Tennessee, doporučují počkat na malé a středně velké modulární reaktory. První z nich budou komerčně dostupné již po roce 2030, tedy v době, kdy by se podle vládního scénáře měl stavět nový jaderný blok v Dukovanech. Skalní kritici jaderné energetiky nové reaktory odmítají bez ohledu na zemi původu.
Proč Stephen Thomas varuje před čtyřmi zavedenými dodavateli jaderných technologií? Zmínil zkušenosti ze zahraničí, kdy se všechy jaderné bloky o výkonu nad 1000 megawattů staví s výrazným zpožděním a s nárůstem nákladů o desítky procent oproti původnímu předpokladu. Upozornil také na skandály s falšováním dokumentace k problémovým komponentům ve Francii a Jižní Koreji, na netransparentní mezivládní smlouvy mezi Ruskem a některými zeměmi či na problémy amerického Westinghouse s kvalitou oběhových čerpadel. „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky,“ odcitoval Thomas výrok Alberta Einsteina.
Současně Stephen Thomas dodal, že český předpoklad, že při levném státním úvěru stačí k návratnosti investice cena 50 až 60 eur za megawatthodinu elektřiny, může být v souladu s realitou. Platí to však za podmínky, že se výstavba nového jaderného bloku příliš neopozdí a neprodraží – tak jako ve Finsku, Francii či Velké Británii. Dalším rizikem je, že Evropská komise levné státní financování posoudí jako nedovolenou státní podporu – a vynutí si změnu podmínek.
Schvalování zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice se ani ve středu 3. března nikam neposunulo. Vyhrazené čtyři hodiny na třetí čtení zákona označovaného jako Lex Dukovany zabrala hlavně dlouhá vystoupení poslanců Jana Čižinského (klub KDU-ČSL) a Pavla Žáčka (ODS), ale také hodinová přestávka na poradu poslaneckých klubů. Opozičním stranám se tak opět podařilo oddálit schvalování vládního návrhu zákona, jež má otevřít cestu ke stavbě nového bloku v Dukovanech.
Jak Ekonomický deník již dříve uvedl, zástupci Pirátů, ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL volají po vyřazení ruského Rosatomu a čínského uchazeče CGN, Varují také před rizikem, že nový dukovanský blok neúnosně prodraží. Naopak poslanci ANO, SPD, KSČM i někteří zástupci ODS a ČSSD návrh vládního projaderného zákona podporují.
David Tramba
