Vicepremiér Karel Havlíček a šéf ČEZ Daniel Beneš podepsali smlouvy, které otevírají cestu k rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Pomoci s výstavbou nového jaderného zdroje má čerstvě schválený vládní návrh zákona o přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice. Upravuje model výkupu elektřiny z plánovaného nového jaderného zdroje v Dukovanech a má řešit tržní selhání.
Financování přechodu na nízkouhlíkovou energetiku, který schválila vláda, vychází z mechanismu podpory obnovitelných zdrojů, tj. pracuje s regulovanou složkou elektřiny a financemi ze státního rozpočtu. Zatímco vládní kruhy hovoří o tom, že je to výhodné pro všechny strany a zejména pro občany, energetičtí experti tak nadšení nejsou.
Podle Jana Palaščáka, zakladatele obchodníka s elektřinou Amper, jde doslova o „Lex Dukovany“, tj. „bezemisní zákon“, který garantuje investorovi do nových jaderných bloků, že víceméně jakékoliv náklady projektu budou uhrazeny koncovými spotřebiteli v nové platbě za jistič, resp. rezervovaný příkon. Podle Palaščáka Zákon umožňuje, aby dopad na spotřebitele kompenzoval stát přímo ze státního rozpočtu. „Vyjma přednostního výpočtu poplatku přes hodnotu jističů se tedy jedná o stejné schema podpory, jaké představuje zákon o podporovaných zdrojích energie a jak sami autoři přiznávají, správně jádro mělo být přiřazeno právě do zákona „POZE“, politicky by to však nebylo výhodné,“ upozorňuje Palaščák.
„Schválený vládní návrh zákona je dalším krokem k vybudování nových jaderných zdrojů. Posiluje proces dekarbonizace, energetickou bezpečnost, vyšší podíl bezemisních zdrojů a vytváří základ pro cenově dostupnou elektřinu z jádra,” říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Nyní de facto neexistují tržní pobídky pro investice do nových jaderných či jiných bezemisních zdrojů energie, tato tržní selhání potvrdila sama Evropská komise. Nový zákon pomáhá tuto situaci řešit. S Evropskou komisí, u které budeme notifikovat mechanismus podpory nových zdrojů a jeho slučitelnost s pravidly vnitřního trhu EU, jsme průběžně v kontaktu.“
Toho se však ministr Havlíček a jeho tým neobává. „Pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě nových jaderných zdrojů za elektřinu ušetří. Dá se totiž předpokládat, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a kladný rozdíl výkupní a silové ceny elektřiny poníží její regulovanou složku. V opačném případě očekáváme dopad v desítkách až stovkách korun ročně za rodinu, což je výrazně méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Každopádně vláda stanoví maximální strop těchto plateb, pokud by měli být koncoví odběratelé neúměrně zatížení, a zbytek bude vyrovnán ze státního rozpočtu, tj. stejně jako u obnovitelných zdrojů energie,“ doplňuje vicepremiér Havlíček.
„Výkup podle zákona má za předem stanovenou cenu provádět Ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla a dodává: „Smlouva mezi investorem a státem, která bude garantovat podmínky výkupu elektřiny, má být uzavřena min. na 30 let s možným prodloužením.“
První smlouva byla již zveřejněna v registru smluv. Podívat se na ni můžete například na portále Hlídač státu. Jeho zakladatel Michal Bláha upozornil, že veškerá data, která by jen trochu mohla přiblížit rozpad ceny 4.509.591.000 Kč jsou anonymizována. Stejně jako jména těch, kteří jsou dalším vyjednáváním o Dukovanech pověřeni.
Nový jaderný zdroj v Dukovanech by měl mít výkon až do 1200 MW a ročně vyrobit ca 9 TWh elektřiny, což by odpovídalo zhruba desetině očekávané české spotřeby. Finanční model pro výstavbu nových jaderných zdrojů, který schválila vláda minulý týden, předpokládá poskytnutí návratné finanční výpomoci na zhruba 70 % rozpočtovaných nákladů, zbytek má zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Nový blok má být uveden do provozu v roce 2036.
Jiří Reichl
