Kdo postaví nový blok jaderné elektrárny Dukovany bude známo na konci roku 2022

Jaderná elektrárna Dukovany je základním zdrojem české energetické soustavy, která svoji výrobou dlouhodobě pokrývá přes 20 procent celkové spotřeby České republiky. Repro. cez.cz

Výběrové řízení na dodavatele nového bloku jaderné elektrárny Dukovany bude zahájeno na konci letošního roku, ukončeno bude na přelomu let 2022 a 2023. Samotná finalizace smlouvy s dodavatelem a její podpis se předpokládá v roce 2024. Vyplývá to z materiálu ministerstva financí pro členy vládního kabinetu, který budou dnes projednávat. Stát bude garantovat návratnou finanční výpomoc ve výši 6,58 mld eur, což v době sestavování materiálu představovalo 160 miliard korun. Nyní je to kvůli výkyvům kurzu zhruba o 16 miliard korun více. Tuto pomoc však bude muset schválit Evropská komise, protože jde o veřejnou podporu.

Investorem nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany bude společnost elektrárna Dukovany II, a. s., která je stoprocentně vlastněná Skupinou ČEZ, která uzavře se státem smlouvy umožňující zajistit získání úvěru pro výstavbu nového jaderného zdroje za výhodných podmínek obdobných tomu jako by si půjčoval stát.

„Stát bude zároveň garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí a případné kompenzace při jeho změně, investor ponese podnikatelská rizika, zejm. riziko výstavbové.  Dále tato varianta předpokládala takové jištění ze strany státu, aby si investor mohl zapůjčit peníze za náklady podobné jako by si půjčoval stát. V neposlední řadě smlouva mezi státem a ČEZ bude zajišťovat státu plnou kontrolu nad postupem projektu a významné rozhodovací pravomoci včetně možnosti odkupu elektrárny Dukovany II pro zajištění energetické bezpečnosti i dalších bezpečnostních zájmů,“ uvádí se v materiálu ministerstva financí pro členy vládního kabinetu.

Přímé financování od státu. Po dobu výstavby bezúročně

Model financování navrhovaný pro domácí jaderné bloky je přímé financování od státu bezúročně v období výstavby a s předpokládanou úrokovou sazbou 2 % p. a. v období provozu s možností částečného refinancování komerčním úvěrem po zahájení komerčního provozu na základě obdrženého výkupního kontraktu a dle délky podpory. „Předpokládaný interval výše vážených nákladů kapitálu WACC závisí na konkrétní podobě pokrytí rizik ve výkupním kontraktu. Pro tento model vychází odhad výše vážených nákladů kapitálu (WACC) 4,1 – 5,5 %,“ uvádí se dále v materiálu.

Podle něj jsou garance státu nutné pro to, aby finanční instituce vůbec uvažovaly o tom, že by byly ochotny poskytnout financování výstavby jaderné elektrárny. „Velice dynamická změna regulatorních podmínek na energetických trzích vede k situaci, kdy jsou investoři i finančních instituce ochotny poskytnout finanční zdroje pouze do projektů s jednoznačnou podporou příslušné národní vlády. Proto začaly na národních úrovních vznikat nové mechanismy pro různé typy zdrojů: kapacitní trhy pro konvenční zdroje, aukce na výkupní ceny pro obnovitelné zdroje a individuální řešení pro jaderné zdroje,“ uvádí se dále v materiálu s tím, že obecné vnímání jaderné energetiky se v posledních letech stále zhoršuje, což má vliv i na financování výstavby nových jaderných zdrojů.

Jako příklad je uváděn britský Hinkley Point C, který ačkoliv získal zajištění ekonomické návratnosti prostřednictvím Contract for Difference a ačkoliv na zajištění financování získal garanci britské vlády, opustila EdF projektové financování-

O problémech s Hinkley Point C jsme psali již několikrát:

Nová britská vláda chce přezkoumat projekt jaderné elektrárny vč. Hinkley

Nově je projekt Hinkley Point C financován prostřednictvím ekvity akcionářů, což vede k výrobní ceně na úrovni přesahující 100 EUR/MWh. Britská vláda tuto cenu akceptovala, protože jejím jediným cílem bylo zajištění energetické bezpečnosti, nikoliv dosažení co nejnižší ceny elektřiny. „Naopak v Maďarsku, kde si stát dal za cíl dosáhnout co nejnižší ceny elektřiny, zvolil nakonec 100% financování nového jaderného zdroje Paks 2 ze státního rozpočtu,“ uvádí se dále v materiálu. Francie hlavní vlnu obnovy jaderné flotily teprve připravuje, ale předběžně pro ni zvažuje model podobný distribuci, kdy investor nedostává zpět investované prostředky až na základě vyrobené elektřiny, ale již na základě samotného faktu, že investici zahájil. Pro tento model navíc diskutuje rozdělení EdF na 2 části, kdy jadernou (označovanou jako „EdF Blue“) by stát získal zpět pod svoji 100% kontrolu, a naopak ve svých obnovitelných a distribučních aktivitách („EdF Green“) by francouzský stát svůj podíl snížil,“ uvádí se dále v materiálu pro vládu.

Zhotovitel by měl být znám do konce roku 2023, do června 2024 by měla být podepsána smlouva na výstavbu jaderného bloku v Dukovanech. Podle dosavadních plánů bude stavba zahájena v roce 2029. Teprve k tomuto datu bude potřeba čerpat finance investora a státu. Podle materiálu stát neponese výstavbová rizika, a to ani skrz financování ani přes Smlouvu o výkupu. Bere však na sebe rizika týkající se regulatorního a legislativního prostředí, tj. změn, které by realizaci projektu znemožnily.

Pomoc státu bude muset povolit Komise

Financování nových jaderných zdrojů prostřednictvím návratné finanční výpomoci ze strany státu představuje z pohledu práva EU veřejnou podporu, která vyžaduje notifikaci. „Notifikační řízení bude zahájeno v polovině roku 2020 tzv. prenotifikací a bude zahrnovat jednotlivé nástroje na podporu nových jaderných zdrojů v lokalitě Dukovany, zejm. smluvní uspořádání stát-investor, návrh zákona o opatřeních k přechodu ČR na nízkouhlíkovou energetiku (na základě kterého bude uzavřena smlouva o výkupu) a poskytnutí návratné finanční výpomoci,“ uvádí se v materiálu.

Jiří Reichl