Elitní bojovníci 601. skupiny speciálních sil vyslaní do protiteroristické operace v Mali a v okolním Nigeru a Čadu budou mít stejnou právní ochranu jako francouzští vojáci, kteří v oblasti už operují. Jde především o jejich trestněprávní imunitu při plnění úkolů. Vyplývá to z jednání vlády, která přijala zvláštní dodatek k nasazení českých vojáků. Upozornila na to redakce Natoaktual.cz s jejímž svolením text přetiskujeme.
Zajištění právní ochrany při nasazení v protiteroristické operaci v Africe bylo podmínkou, kterou si pro vyslaní elitní jednotky z Prostějova vymínili opoziční i někteří vládní poslanci.
Čeští vojáci tak mají mít garantovanou například trestněprávní imunitu při plnění úkolů na území Mali, vstup do země bez víz, volný pohyb po Mali nebo oprávnění držet zbraně a střelivo.
Zároveň ale musí při nasazení na území Mali dodržovat platné právní předpisy a řídit se platnými normami mezinárodního humanitárního práva a dodržovat lidská práva při zacházení se zadrženými osobami.
„Zapojením do operace Barkhane, jejíž součástí jsou síly Takuba, potvrzuje Česká republika pozici země, která hodlá bojovat se všemi formami terorismu,“ konstatoval ministr obrany Lubomír Metnar.
Situace v MaliNa severu v roce 2012 povstali místní Tuarégové a spolu s Araby požadovali na ústřední vládě ovládané černošským obyvatelstvem z jihu země nezávislost. Neklidu využili také islamisté napojení na Al-Káidu, proti nimž však v roce 2013 zasáhla Francie. Separatisté později s vládou v Bamaku uzavřeli mírovou dohodu, na jejíž dodržování dohlíží mírová mise OSN. Podle tamního ministerstva obrany se situace na severu Mali po podepsání dohody zklidnila, maliská vláda ale nemá kontrolu nad řadou regionů, především na severu. Bezpečnostní situace se nesutále zhoršuje a to i na relativně klidném jihu a západu země. Teroristické útoky se nevyhýbají ani hlavnímu městu. Malijská armáda zatím stále není schopná sama čelit tlaku islamistů. |
V neklidném Mali má od druhé poloviny letošního roku působit zhruba 60 českých speciálů v rámci protiteroristické operace Barkhane vedené Francií. Kromě francouzských jednotek a českých vojáků by se měly do společné jednotky Takuba zapojit i další země jako Švédsko, Norsko, Itálie či Portugalsko. Češi by měli působit v malijském regionu Liptako. Hlavní část operace trvající dvanáct měsíců je plánována předběžně od srpna nebo září.
Pronásledování i za hranice
Čeští speciálové budou mít podobné úkoly jako před časem v Afghánistánu. Tedy pomáhat malijským vojákům, radit jim a společně vést i bojové operace. Operační prostor se nebude týkat jen území Mali.
V případě nutnosti by jednotky mohly pronásledovat teroristy až 50 kilometrů na území sousedního Nigeru. V Čadu má sídlit velitelství operace, kde by však mělo sloužit jen několik českých vojenských zástupců.
Česká vláda v pondělí schválila dodatkový protokol ke smlouvě mezi Francii a Mali, díky kterému budou mít čeští vojáci při nasazení stejné právní postavení jako francouzští a další spojenci.
“Schválený protokol splňuje podmínku Parlamentu ČR. Zajišťuje totiž náležité právní postavení našich vojáků v jedné ze zemí, kde budou působit,“ uvedlo ministerstvo obrany. Protokol ještě musí schválit poslanci a senátoři. Stejně tak jako samotné vyslání vojáků.
Podobně by vláda měla brzy projednat dodatkový protokol s Nigerem. Podmínky působení českých vojáků v Čadu pak má vyřešit diplomatická nóta. Zajištění právního postavení všech vojáků vyslaných do těchto zemí na sebe vzala Francie jako vedoucí stát protiteroristického uskupení. Počátkem března s představiteli Mali uzavřela dodatkový protokol k dohodě mezi vládami Francie a Mali z roku 2013 o právním postavení francouzských vojáků v Mali.
„Protokol stanovuje, že všichni vojáci vyslaní do Mali v rámci sil Takuba, mají obdobné právní postavení, jako francouzští vojáci působící v Mali již od roku 2013,“ uvedlo ministerstvo obrany.
Islamisté několika nebezpečných skupin
Vládou schválený mandát počítá s účastí 60 českých vojáků do konce roku 2022. Náklady na celou misi odhaduje ministerstvo obrany na 598 milionů korun, se kterými počítá z vlastního rozpočtu.
O rozšíření operace požádala před časem sama Francie, která tam čelí islamistům a protivládním povstalcům od roku 2014 a chce část svých sil přesunout do jiných oblastí Mali. V neklidné zemi operuje celá řada ozbrojených skupin.
Mezi nejnebezpečnější patří Ansar Dine, Boko Haram, Murábitún nebo Al-Káida v islámském Maghribu. V bývalé francouzské kolonii proto od roku 2013 působí kromě vojáků Evropské unie více než 10 tisíc členů mírových sil OSN z různých zemí v rámci mise MINUSMA.
Kromě toho působí v zemi také výcviková mise Evropské unie. Zhruba 700 vojáků včetně 120 českých se stará o výcvik malijské armády. Misi od minulého týdne velí Češi. Poprvé v historii mají na starost celou vojenskou misi. Na rozdíl od francouzské operace Barkhane ale ani mise EU ani mise OSN neprovádějí aktivní operace proti teroristům a povstalcům.
Malá jednotka českých Speciálních sil už v Mali působila v roce 2016. V regionu Gao v rámci mise OSN dohlížela na ochranu místního obyvatelstva a stabilizaci situace.
-natoaktual-
