Spotřebitelé jsou citliví na cenu, tak výrobci hledají jiné cesty, jak na zákaznících vydělat. Proto jde aktuálně diskutovaná novela zákona o potravinách správným směrem. Za nekalou praktiku dvojí kvality ale nelze pokutovat drobné prodejce, to je proti vší logice, říká poslanec za ANO Patrik Nacher, člen Hospodářského výboru a předseda podvýboru pro ochranu spotřebitele. O možné změně návrhu novely zákona o potravinách, která chce za dvojí kvalitu trestat obchodníky i prodejce a právě ji ve sněmovně čeká druhé čtení, chce Nacher hovořit se svými stranickými kolegy ze zemědělského výboru. Ti návrh z dílny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) nedávno podpořili.
V čem tkví podle Vás hlavní problém tzv. dvojí kvality potravin?
Ze spotřebitelského hlediska tam vidím jako hlavní prvek chybné informování spotřebitele. Ten, pokud vidí obal výrobku, který zná z jiné země, tak logicky očekává i stejné složení. Je důležité, aby obal nelákal k nákupu na základě informace, která není pravdivá. Prodávat výrobky ve stejném obalu s různým složením je stejně nekalá praktika jako třeba případ, kdy se na obalu stále stejné tabulky čokolády náhle objeví velký nápis „o 20% více“. Proto návrh novely zákona o potravinách vítám. Je třeba bojovat proti „smrskflaci“.
Prosím? Co to je?
Tak jsem si nazval tuto podobu inflace. Tedy kdy výrobce s ohledem na to, že spotřebitelé jsou citliví na cenu a porovnají si ji na internetu, hledají jiné cesty, jak na zákaznících vydělat. Například zmenšují objem výrobku nebo jeho množství, ale cena zůstává stejná. Spotřebitel si toho často ani nevšimne. Dochází tak k méně viditelné inflaci. To se děje i z hlediska kvality – ponechám cenu a ošidím složení. A k něčemu podobnému dochází v případě dvojí kvality, kdy se u nás mohou prodávat výrobky ve stejném obalu s ošizeným složením. Pak se oprávněně můžeme cítit jako občané druhé kategorie.
Ministerstvo zemědělství chce za dvojí kvalitu produktu postihovat jak jeho výrobce, tak i toho, kdo jej prodává. Souhlasíte s tím?
Je třeba jít čistě po tom, kdo za tento nešvar nese odpovědnost a může něco ovlivnit. A to je zcela nepochybně výrobce, nikoli prodejce. Moc nerozumím logice, že by za to měl nést odpovědnost obchodník. I když přiznávám, že jsem se návrhem zákona do detailu nezabýval, možná je tam něco, co mi uniká.
Ministerstvo zemědělství tvrdí, že tato úprava vyplývá z evropského potravinového práva. S tím však zase nesouhlasí Hospodářská komora ani obchodníci. Ministr Toman nicméně v této souvislosti prohlásil, že i obchodník nese svůj díl odpovědnosti, protože může ovlivnit to, co si objednává.
Tuhle logiku je možné přijmout ještě možná v případě velkých obchodních řetězců, které s ohledem na svůj obrat mají takové postavení na trhu, že dokáží něco na straně nabídky a poptávky ovlivnit. Ale jak se s tím má vyrovnat drobný obchodník? V tom jsem dlouhodobě konzistentní, odpovědnost má nést ten, kdo má možnost něco ovlivnit. V tomto případě tedy výrobce a nikoli drobný prodejce, který odebere pro svůj podnik zboží z velkoskladu, které tam zrovna mají.
Připomíná mi to nedávnou debatu o odpovědnosti za obsah reklamy na lék s ohledem na jeho propagovanou účinnost. Platí, že ji nese nejen výrobce ale i šiřitel této reklamy, například televize. Chtěl jsem to změnit, protože šiřitel reklamy nemá žádný způsob, jak ověřit skutečnou účinnost léku. Ale marně. Ta spoluzodpovědnost je prý důležitá pro to, aby se nešířily nebezpečné informace. Ale za mě to tak není. Šiřitel reklamy může zkontrolovat pouze to, co si může ověřit nebo pohlídat. Třeba zda se v reklamě na daný lék musí objevit nějaké tvrzení, třeba že je nutné se o účinnosti poradit s lékařem. Stejně tak prodejce nemá možnost ověřit, zda potravina, která se prodává se stejným obalem jinde v Evropě, nemá jiné složení.
Na nadcházejícím plénu sněmovny, které začne příští týden, budou poslanci návrh novely zákona projednávat ve druhém čtení. Pokusíte se jej tedy změnit? To chtěl udělat již poslanec za ODS Petr Bendl, ale jeho pozměňovací návrh, který rušil odpovědnost prodejců, poslanci v zemědělském výboru neschválili.
Zeptám se svých kolegů ze zemědělského výboru, co je vedlo k tomu, že podpořili návrh zákona ve znění předloženém ministrem Tomanem. Chci otevřít debatu u nás v poslaneckém klubu ANO a poradit se, jak dál postupovat (předsedou poslaneckého klubu ANO stejně jako zemědělského výboru je Jaroslav Faltýnek, první místopředseda hnutí ANO – pozn.red.). Nerad bych podporoval nelogické věci. Musím to s kolegy z výboru nejdříve probrat, protože ve výborech, kde jsem já členem, jsme se tím nezabývali. Ale za svým názorem si stojím.
Návrh novely zákona o ochraně spotřebitele, která zavádí stejné sankce jako u potravin i v případě ostatních výrobků, stále do sněmovny nedoputoval. Nevadí Vám, že hrozí situace, kdy se z pohledu spotřebitele bude za nějakou dobu postihovat dvojí kvalita u potravin ale nikoli u pracích prášků a kosmetiky?
Samozřejmě je to všechno třeba dát do souladu. S přípravou tohoto návrhu novely zákona však nejsem blíže seznámen, tak Vám k tomu teď nedokážu říct více.
Helena Sedláčková
