Trpělivost přetekla. Tak by se dala shrnout dnešní dohoda o ukončení angažmá náměstka ministra obrany Filipa Říhy v resortu. Říha měl na starosti veřejné zakázky. Poslední kapkou byla zpackaná zakázka na pasivní sledovací systémy VERA. Podle původních informací Říhových podřízených měla stát 780 milionů, nakonec se cena vyšplhala přes 1,2 miliardy.
Náměstek ministra obrany Filip Říha po dohodě s ministrem obrany rezignoval k dnešnímu dni na funkci náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic MO (SVA MO). Na obsazení této pozice bude v souladu se zákonem o státní službě vyhlášené výběrové řízení. Do jeho ukončení byl řízením sekce pověřen ředitel odboru řízení a podpory SVA MO Mgr. Lubor Koudelka.
„Jsem rád, že se v loňském roce podařilo uzavřít smlouvy u několika důležitých modernizačních projektů, mj. na vrtulníky, radary MADR nebo lehká obrněná vozidla Titus. Úkolem nového náměstka bude dohled nad probíhajícími a připravovanými zakázkami, ale i zlepšení externí komunikace, zejména s členy sněmovního výboru pro obranu,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
„Pan náměstek Říha nepochybně věnoval velké úsilí tomu, aby se po éře stagnace za ministra Stropnického rozhýbaly velké akviziční projekty, které jsou pro další fungování armády nezbytné. Toto jeho úsilí přineslo již své pozitivní výsledky (vrtulníky, Madry…), byť ty větší projekty, jako jsou například BVP, nás stále čekají. Ale i za práci na těchto budoucích projektech mu patří poděkování. K důležitým schopnostem manažera patří ale také cit pro včasnou komunikaci zásadních informací a za výbor pro obranu mohu říct, že v tomto ohledu jsme pociťovali určité nedostatky. Rozhodnutí o odchodu je věcí pana náměstka a pana ministra obrany, takový požadavek ze strany výboru pro obranu nezazněl. V tuto chvíli je zejména důležité, kdy se podaří nalézt jeho nástupce, zda bude schopen se rychle zorientovat a aby se zmíněné významné akviziční procesy nezastavily a dotáhly do konce,“ uvedla pro Ekonomický deník předsedkyně poslaneckého Výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
Mohlo by vás zajímat
Nezvládnutá komunikace příčinou odchodu?
Právě způsob komunikace o zdražení zakázky na pasivní sledovací systém VERA NG, který měl původně stát zhruba 780 milionů korun vytýkali ministrovi obrany Lubomíru Metnarovi (ANO) i náměstku Filipu Říhovi poslanci Výboru pro obranu na jednání, které se konalo přesně před týdnem. Poslance především zarazilo, že se o navýšení kontraktu na dvojnásobek nedozvěděli ani na výjezdním zasedání výboru, které se konalo 12. a 13. listopadu. Tedy pouhý den předtím, než vyšší cenu zakázky schválilo kolegium ministra. „My jsme řešili ředitele Eduarda Stehlíka, místo aby jsme debatovali o této zakázce. Ale my jsme o ní nemohli debatovat, protože jsme o ní nevěděli. Nedostali jsme o ní informace. A to často máme v přehledech zakázky i na daleko menší částky,“ konstatoval poslanec ODS Karel Krejza. Na to ve svých odpovědích reagoval náměstek ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filip Říha, který poslancům nabídl, že mohou stanovit některé zakázky jako klíčové. „Pane náměstku, vy my svým vyjádřením připomínáte satirický seriál Jistě pane ministře. Kdy sir Humprey řekl, ať mu politici řeknou, co chtějí slyšet a on jim to řekne,“ dodal směrem k Říhovi Krejza.
Ostatně – způsob komunikace této zakázky i jejího „problému“ označil za nepříliš zvládnutý také premiér Andrej Babiš. Jeho výčitky směřovaly přímo k ministrovi Metnarovi.
Poslanec Pavel Růžička (ANO) náměstku Řihovi řekl, že i jako koaliční poslanec má nyní díky způsobu informování ze strany ministerstva problém zvednout ruku pro jakýkoliv další investiční požadavek ministerstva obrany, respektive armády. Podle informací Ekonomického deníku to byl právě tlak zevnitř ANO na ministra Metnara, aby se k celé věci postavil čelem. Poslancům a údajně ani premiérovi Andreji Babišovi nestačilo, že na ministerstvu skončil jeden úředník, který údajně mohl za to, že se jednalo o ceně podle marketingového průzkumu z roku 2015.
Otázkou je, jestli lze dělat marketingový průzkum na výrobek, který je jediný svého druhu na světě a mají o ně zájem armády po celém světě. Ostatně i o tomto tématu byla řeč v rozhovoru s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřím Hynkem.
Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS), po uzavřeném jednání poslanců, při němž dostali na stůl i detailní informace o specifikaci zakázky řekla, že poslanci nemají problém s pořízením pasivních sledovacích systémů VERA NG, protože ví, že armáda takový systém potřebuje. „Jsme rádi, že se konečně po dlouhých letech rozhýbaly akvizice ministerstva. Pokud je ale zakázka skoro 3x dražší, než se původně plánovalo, tak musíme vznášet dotazy na ministerstvo a znát detaily té zakázky po jednotlivých položkách tak, aby jsme se za ni mohli také postavit,“ řekla Černochová s tím, že si poslanci se zástupci ministerstva vyměnili řadu názorů o tom, jak by se mělo v budoucnu o těchto věcech informovat.
Říhovy smlouvy vzbuzovaly rozpaky
O působení náměstka Filipa Říhy jsme psali již na konci listopadu v textu o chystaných personálních a organizačních změnách v resortu ministerstva obrany.
V listopadu jsme uvedli: „Po jmenování náměstka Filipa Říhy (právníka) do vedení sekce ministerstva obrany, která kontrahuje stamiliónové armádní zakázky, totiž nastaly zcela nové časy z právního pohledu. Zhruba půl roku si sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany klade do smluv velmi tvrdou podmínku vůči svým dodavatelům – zbrojařským firmám. „Začali to uplatňovat zhruba před půl rokem, odvíjí se to od prohraného soudu s Českou zbrojovkou kvůli balistických nákupu vest, který případ vrátil k prvoinstančnímu projednání,“ informoval Ekonomický deník obeznámený zdroj z ministerstva. Dá se snadno říci, že nový přístup je až neuvěřitelně diskriminační. Resort je dle nově formulované dikce smluvních podmínek oprávněn odstoupit od kontraktu bez udání důvodu. A to ve dvouměsíční lhůtě, která začíná běžet den po doručení výpovědi.“
Odborníci již loni varovali před možným korupčním potenciálem nově vystavěných smluv, který může mimo jiné vzniknout libovůlí ministerského úředníka.
Jiří Reichl
