Vstupovat do obydlí, prostor a na pozemky, provádět kontrolu na použití návykových látek, používat zahraničního agenta pro zkoušku spolehlivosti nebo využívat informování veřejnosti mají být nově oprávněni příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů. Nově musí rovněž výslovně spolupracovat se státním zastupitelstvím a soudy. Inspekce také dostává vlastní zákonné oprávnění předávat vyjmenovaným cizím orgánům utajované informace bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu a vysílat své příslušníky do zahraničí.
Vyplývá to z návrhu novely zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), který se nachází v procesu připomínkového řízení. Novela rozšiřuje stávající oprávnění z příslušníků GIBS i na zaměstnance GIBS a zavádí nové instituty.
Podle důvodové zprávy je stávající zákon o GIBS účinný sedm let a za celou tuto dobu nebyl komplexněji novelizován. „Některá jeho ustanovení se ukazují jako nedostatečná nebo v praxi problematicky využitelná, což v některých případech může vést ke ztížení plnění zákonných úkolů inspekce,“ uvádí se v úvodu důvodové zprávy.
Další policie v ČR? Nikoliv, takovou ambici GIBS nemá
Jak vyplývá z rozsáhlé novely, příslušníci GIBS získají nová silná oprávnění, přičemž některá ustanovení budou nově platit i pro zaměstnance Inspekce. Nejde o vytvoření další policie, uklidňuje Ministerstvo vnitra jako zpracovatel návrhu v důvodové zprávě: „Inspekce nemá ambice vykonávat jakoukoliv namátkovou kontrolní činnost a kopírovat tak práci Policie České republiky. Práce inspekce je založena na odlišném modu operandi; koná zejména na základě svých poznatků vůči konkrétní osobě nebo skupině osob,“ stojí doslova v důvodové zprávě.
S ohledem na aplikační praxi stávajícího zákona se některá ustanovení novely rozšíří i na zaměstnance GIBS. „V praxi však některé úkoly vykonávají i zaměstnanci inspekce. Jedná se zejména o plnění úkolu, které mají podpůrný charakter (administrativa, personalistika, správa majetku, atp.),“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Současně novela upravuje kontrolu činnosti Inspekce i kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle trestního řádu. „Praxe ukazuje, že platná úprava kontroly je velmi vágní a obecná. Nejčastějším způsobem výkonu ,kontroly´ jsou totiž případy, kdy si osoba stěžuje u Stále komise pro kontrolu GIBS, ačkoliv se jedná o stížnost, kterou už samotná inspekce (a zpravidla i státní zástupce, popř. ostatní bezpečnostní sbory) vyhodnotila jako neopodstatněnou. Smyslem kontrolního orgánu ovšem nebylo vytvoření jakéhosi quasi-odvolacího orgánu, ale zajistit nezávislou a objektivní kontrolu inspekce,“ odůvodňuje vnitro novelizaci způsobu kontroly GIBS.
[mn_protected]
Vstup do obydlí, prostor a na pozemky i za použití síly
Zcela novým institutem je obecné oprávnění vstupovat do obydlí, jiného prostoru a na pozemky. Ustanovení nového § 15 a bude vypadat takto:
- 15a
Vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek
(1) Příslušník inspekce je oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob.
Mohlo by vás zajímat
(2) Oprávnění podle odstavce 1 má příslušník inspekce také v případě pronásledování osoby.
(3) Příslušník inspekce je oprávněn za účelem vstupu na místo uvedené v odstavci 1 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.
(4) Příslušník inspekce je povinen při vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a při následných úkonech zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by mohlo dojít k ohrožení života anebo zdraví nezúčastněné osoby.
K tomu důvodová zpráva uvádí: „Ustanovení je převzato z § 40 zákona o PČR, nicméně pro potřeby inspekce, došlo k zúžení jeho rozsahu, kdy nebylo přejato oprávnění vstupu pro případ, že by se v místě nacházel zemřelý, nebo pokud by se tam nacházelo týrané zvíře. Tyto případy jsou zcela mimo působnost i praxi inspekce. Zároveň se v praxi ukázalo, že ustanovení § 83c trestního řádu není dostačující. V případě, že pronásledovaná osoba se schová v obydlí, jiném prostoru nebo na pozemku a zároveň není osobou uvedenou v § 83c odst. 2 trestního řádu, nemá příslušník inspekce podle platné úpravy oprávnění na takové místo vstoupit. Zároveň trestní řád neumožňuje zjednat si v případě nutnosti vstup za použití síly.“
Příslušník Inspekce jen s doprovodem? Nově už ne
Mnohem opatrněji, než obecný vstup do obydlí a na pozemky je nově upraveno v §15b speciální oprávnění vstupovat do prostor Policie ČR, Celní správy a Vězeňské služby. Tam sice bude příslušník inspekce nově „oprávněn v rozsahu potřebném pro plnění svých úkolů vstupovat i bez předchozího upozornění“, avšak „v případě, že příslušník inspekce vstupuje podle odstavce 1 do vazební věznice, věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, musí tak učinit s vědomím ředitele příslušného zařízení nebo osoby jím pověřené“.
Důvodová zpráva k tomu vysvětluje: „Navrhované opatření vychází z praktických zkušeností, které plynou ze spolupráce s ostatními bezpečnostními sbory při plnění úkolů inspekce v konkrétních případech. Je logické, že GIBS musí pro plnění svých úkolů nezbytně disponovat přístupem do objektů ostatních bezpečnostních, a to i přístupem, který zajistí, že nedojde k vyzrazení činnosti GIBS a zmaření daného úkolu. V praxi panuje značně rozdílná praxe při realizaci vstupování do prostor bezpečnostních sborů. Velkou míru vzájemné kooperace ovlivňuje historická zkušenost a osobní vztahy konkrétních osob jak na straně inspekce, tak na straně příslušného bezpečnostního sboru.“
„Jednotlivé situace při konkrétních vstupech se mohou pohybovat na spektru od téměř neomezeného a ,utajeného´ vstupu zejména na základě spolupráce s vnitřním kontrolním orgánem daného bezpečnostního sboru až po situaci, kdy jsou příslušníci inspekce nuceni procházet zdlouhavými bezpečnostními opatřeními a vyčkávat doprovodu, který pak následně monitoruje vše, co příslušníci inspekce dělají. S ohledem na tuto roztříštěnost v přístupu bezpečnostních sborů k součinnosti s GIBS je nezbytné posílit její pravomoc,“ vysvětluje Zpráva předchozí tření a důvod úpravy.
Zahraniční příslušníci zapůsobí jako agenti a provokatéři
Rozsáhlou novelizací prochází také úprava mezinárodní spolupráce, novela kodifikuje oprávnění týkající se činnosti příslušníků Inspekce v zahraničí, a naopak činností cizinců jako agentů provokatérů pro českou GIBS.
„Inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodní organizací Interpol, Evropským policejním úřadem, příslušnými orgány a institucemi Evropské unie a jejích členských států a s jinými mezinárodními organizacemi, s mezinárodními trestními soudy, mezinárodními trestními tribunály, popřípadě obdobnými mezinárodními soudními orgány,“ stojí v novelizovaném §54, přičemž podmínkou spolupráce jsou stávající zákony a mezinárodní smlouvy.
Zatímco příslušníci české Inspekce budou moci operovat na území cizích států, příslušníci zahraničních bezpečnostních sborů budou moci pracovat na území ČR a vykonávat činnost pro GIBS jako její příslušníci podle nového §54b:
- 54b
(1) Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může za podmínek, v rozsahu a způsobem stanovenými mezinárodní smlouvou vykonávat na území České republiky oprávnění a povinnosti příslušníka inspekce podle tohoto zákona.
2) Se souhlasem ředitele a příslušného orgánu cizího státu lze využít v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru
- a) jako agenta,
- b) k provedení předstíraného převodu,
- c) ke sledování osob a věcí,
- d) k použití zabezpečovací techniky,
- e) k provedení zákroku proti pachatelům závažných trestných činů, nebo
- f) k provedení zkoušky spolehlivosti
Předávání tajných informací cizím orgánům bez NBÚ
K předmětnému § 54b a dalším ustanovením týkajícím se zahraničí důvodová zpráva krátce podotýká: „Hlavním důvodem k inkorporování problematiky mezinárodní spolupráce do zákona o GIBS je možnost využití příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru k provedení zkoušky spolehlivosti. Tento institut je výlučně v pravomoci inspekce a jde tedy nad rámec zákonné úpravy v zákoně o PČR.“
Cizí příslušníci však podle důvodové zprávy nebudou mít pravomoc pronásledovat české příslušníky bezpečnostních sborů na rozdíl od úpravy pro zločince „civilisty“: „Na druhou stranu se nepřebírá ustanovení, podle kterého je příslušník zahraničního bezpečnostního sboru oprávněn pokračovat v pronásledování osoby i na území České republiky. Tato úprava je výlučná pro působnost Policie České republiky,“ stojí v důvodové zprávě.
GIBS pak bude moci výše vyjmenovaným zahraničním a mezinárodním institucím, se kterými musí spolupracovat, poskytovat tajné informace bez souhlasu NBÚ: „Inspekce může subjektům uvedeným v § 54 poskytovat utajované informace i bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu. Poskytování utajovaných informací se neuskutečňuje prostřednictvím Ústředního registru utajovaných informací podle jiného právního předpisu,“ stojí v novém §54d. Důvodová zpráva dále nová ustanovení týkající se zahraniční spolupráce nijak nekomentuje.
Kontrola jiných příslušníků na drogy
Nově budou příslušníci Inspekce také stejně jako Policie ČR využívat možnost informovat veřejnost podle nového §9a – Uveřejňování informací hromadnými sdělovacími prostředky. Jak plyne z důvodové zprávy, jde zejména o institut „pátrání po osobách“.
Dalším nově formulovaným ustanovením je §16a – Kontrola přítomnosti návykové látky, kdy bude moci příslušník GIBS vyzvat jiného příslušníka bezpečnostního sboru, aby se podrobil kontrole na alkohol nebo drogy, ovšem pouze za podmínky, že kontrolovaná osoba plní pracovní nebo služební úkoly nebo vykonává činnost, při níž by mohlo dojít k ohrožení života, zdraví nebo majetku.
Příslušníkům GIBS se rovněž mimo jiné rozšiřuje pravomoc získávat informace ze soukromoprávních registrů nebo od poskytovatelů sociálních služeb, kromě stávajících poskytovatelů zdravotních služeb a pojišťoven.
Do novely ministerstvo vnitra rovněž doplnilo výslovnou spolupráci se státními zastupitelstvími a soudy, oproti dřívější povinnosti spolupracovat jen s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory a dalšími orgány. „Inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory, státními zastupitelstvími, soudy a dalšími orgány veřejné správy moci, jakož i s právnickými a fyzickými osobami,“ uvádí se hned v jednom z úvodních paragrafů §8.
[/mn_protected]
Irena Válová
