Ministerstvo zemědělství chce uvolnit půl miliardy korun na vodohospodářská opatření, která by pomohla bojovat s klimatickou změnou. Návrh, kterým by se peníze převedly z rozpočtové kapitoly státního dluhu do rozpočtu zemědělského úřadu, projedná v úterý vláda.
Ministerstvo zemědělství má několik priorit – podle materiálu, kterým se bude vláda zabývat, například podporu výstavby veřejných vodovodů a kanalizací, do kterého by měl stát mezi lety 2017 a 2024 investovat 4,8 miliardy korun. Peníze by měly získat města a obce nebo vodohospodářské společnosti, kde více než 90 procent vlastní města a obce.
Dále pak chce podporovat opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích, v tomto programu chce do příštího roku od roku 2016 proinvestovat 2,15 miliardy korun, mělo by jít například o rekonstrukce a opravy rybníků a malých nádrží, peníze získávají obce a svazky obcí nebo státní podniky Povodí a Lesy ČR.
„Běžně se setkáváme se skutečností, že obyvatelé především v malých obcích, kteří nejsou napojeni na skupinový vodovod, jsou v letních měsících odkázání na nouzové zásobování pitnou vodou prostřednictvím cisteren, případně je jim voda distribuována zavážkou do vodojemu. Na chybějící vodu v krajině reagují zástupci municipalit, kdy mají zájem na svých katastrálních územích rekonstruovat, případně nově budovat rybníky a vodní nádrže za účelem zvýšení užitkové zásoby vody,“ uvádí ministerstvo v materiálu, který má ČTK k dispozici.
Třetím důležitým programem je podle zemědělského úřadu podpora prevence před povodněmi, který má schválený rozpočet na léta 2018 až 2024 za 4,6 miliardy korun. V něm mimo jiné podporuje jak předprojektovou přípravu opatření pro zmírnění dopadů sucha, tak zajištění projektové dokumentace pro vydání projektové dokumentace, tak samotná protipovodňová opatření, která dovedou vodu zadržet.
Poslední důležitou podporou jsou peníze pro zemědělské podnikatele a Státní pozemkový úřad na budování závlah, kde by se mělo do roku 2022 přerozdělit 1,1 miliardy korun.
Ministerstvo zemědělství v posledních čtyřech letech dalo na opatření proti suchu 29,4 miliardy korun, většinou z peněz Evropské unie.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.
-čtk-
