Maximální prodejní cena nafty v úterý klesne o 16 haléřů na 48,38 koruny za litr. Benzin budou moci stanice prodávat nejvýše za 45,97 koruny za litr, tedy stejně jako o víkendu a v pondělí. Ministerstvo financí chce ceny regulovat do konce října.
Informace vyplývá ze zveřejněného cenového věstníku, který ministerstvo vydalo v pondělí. Stanovené maximální ceny se nevztahují na prémiová paliva. Na dodržování cenových stropů má dohlížet Specializovaný finanční úřad.
Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. K nim přičítá maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva.
Ke zlevnění přispělo i snížení spotřební daně
Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu. Ta klesla na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, přičemž tato změna rovněž nabyla účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nezměnila.
K regulaci cen paliv vláda přistoupila už letos na jaře, kdy využila podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července a její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.
Mimořádná daň pro rafinerie
Vláda se také už dříve rozhodla uvalit mimořádnou daň na rafinerie, uplatňovat ji chce v letošním a příštím roce. Zdaňovat se má zvýšená marže proti roku 2025. Kabinet zavedením sektorové daně reaguje na nárůst rafinerských marží v důsledku narušení globálního trhu s ropou. Výnos daně pomůže kompenzovat náklady opatření, kterými se vláda snaží reagovat na zdražování pohonných hmot.
Daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň ve výši 50 milionů korun ročně. Bude činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Podle ministerstva financí se vláda inspirovala podobnou daní uplatňovanou v Polsku. Inkaso daně za příjmy rafinerií uskutečněné v letošním roce by podle ministerstva mělo být zhruba 5,5 miliardy korun.
Vládní opatření vychází z podobné logiky jako daň z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou stát v letech 2023 až 2025 uplatňoval zejména na energetické společnosti v reakci na prudké zdražení energií. Schillerová v pondělí uvedla, že se nyní zdaňuje část rafinerské marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích.
Důvod zdražení na Blízkém východě
Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, jenž je klíčovou dopravní cestou pro přepravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu.
V důsledku složité situace v průlivu vzrostly ceny ropy na světových trzích. To se promítá i do cen pohonných hmot.
