INZERCE

Panelisté Setkání lídrů veřejné správy. Praha, 12. 6. 2019

Lídři veřejného sektoru o rozvoji eGovernmentu: je potřeba sdílet zkušenosti a nastavit procesy pro státní a veřejnou správu

Státní instituce si stále příliš “hrají na svém písečku“ a nesdílejí zkušenosti a plánované aktivity. Tím brzdí rozvoj eGovernmentu. Další brzdou je neustálé úřední vyžadování papírových podkladů pro vyřízení nejrůznějších žádostí a nevyužívání elektronického podpisu. Vyplývá to z diskuse na odpoledním panelu konference Setkání lídrů veřejné správy.

Úředníci ministerstev a dalších orgánů státní a veřejné správy mohou udělat hlavní krok pro digitalizaci veřejné správy. Stačí, když budou vyžadovat digitální podklady, uznávat a používat digitální podpisy a komunikovat elektronickými kanály, které už existují (datové schránky, portál občana). Jako první bod tyto možnosti zmínil náměstek ministryně pro místní rozvoj Václav Nebeský na konferenci Setkání lídrů veřejné správy.

„Dalším důležitým krokem je zavedení standardů, které budou všichni dodržovat. Na zasedáních Rady vlády pro informační technologie se o to snažíme, ale pak slyšíme, že to už v některých resortech existuje. Potom tedy dumáme nad tím, jak to propojit do všech resortů. Přitom jsou to v některých případech projekty, za které se nemusíme stydět ani v rámci Evropy,“ řekl náměstek Nebeský. Podle něj je ale potřeba si uvědomit, že po všech zkušenostech s obřími projekty je lepší se soustředit na dílčí projekty, které se dají vybudovat za dva roky. „Například nyní řešíme projekt Digitální technické mapy, kdy si zájemce o přípravu stavby potřebuje vyhledat, jaké sítě jsou pod pozemkem, aby je získal online a relevantně,“ řekl náměstek Nebeský. Detailně jsme o tématu digitálních map psali v tomto únorovém textu. Posledními dvěma body jsou podle Nebeského dostat lidi z byznysu do státní správy, což s omezenými tabulkovými platy jde velmi těžko a samozřejmě úprava příslušné legislativy.

Právě na bod úpravy legislativy v následujících příspěvcích narazili vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla a náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií Jaroslav Strouhal. To když mluvili o zákonu na právo digitální službu.

Jeho cílem je, aby všichni IT gramotní občané měli právo na to být digitálně obslouženi. „Základní věta zákona zní, že je právo na digitální službu je být obsloužen digitálně, pokud tomu povaha agendy nebrání. Chceme stanovit seznam služeb, které lze už nyní využívat (například datové schránky) a pak ty, které mohou být digitalizovatelné a to v horizontu pěti let. Dalším právem by mělo být právo poskytnout údaje jenom jednou, protože existuje systém základních registrů, které umožňují mezi jednotlivými úřady tyto údaje sdílet,“ řekl Zdeněk Zajíček.

Podle náměstka ministra vnitra Jaroslava Strouhala, který podotkl, že je podporovatelem tohoto zákona, však bude mít tato norma masivní dopad do legislativy. „S kolegou – náměstkem pro legislativu Petrem Mlsnou – jsme prověřovali, do kolika zákonů bude mít tato střešní norma, která obecně definuje práva a povinnosti, dopad. Došli jsem k číslu 150. Z toho je jasné, že práce na tomto novém zákoně a jeho provázanosti bude docela dlouhá,“ řekl Strouhal.

S mobilním bankovnictvím do portálu občana a e-komunikace se státem, banky budou moct do základních registrů

„Celá řada lidí je zvyklá na bankovní identitu, využívá elektronického bankovnictví a důvěřuje mu. Nyní řešíme s bankami, že by se právě prostřednictvím jejich autorizačních prvků dalo přistupovat do Portálu občana a národní elektronické identity,“ řekl „pan IT“ Vladimír Dzurilla s tím, že v úterý se na ministerstvu vnitra konalo další jednání se zástupci České bankovní asociace. Podle dostupných údajů využívá elektronické bankovnictví cca 5,5 milionu lidí. Umožněním jejich přístupu do elektronické komunikace se státem bez nutnosti pořizovat elektronickou občanku a čtečku, či datovou schránku by se tak násobně zvýšil počet lidí, kteří mohou elektronicky komunikovat se státem.

Náměstek ministra Jaroslav Strouhal Dzurillu doplnil s tím, že se jednalo především o tom, že by banky měly přístup do základních registrů. To jim sice už dnes umožňuje zákon, ale jen prostřednictvím informačního systému, který by podle Zákona o bankách měla zřídit Česká národní banka, nebo ministerstvo financí. Žádný takový agendový informační systém nevznikl a ani se nechystá. Proto se na ministerstvu mimo jiné jednalo o úpravě legislativy, aby bankovní instituce mohly mít přímý přístup do základnách registrů, ze kterých budou čerpat především informace o změnách jmen jejich klientů apod. Česká bankovní asociace se k jednání nechtěla příliš vyjadřovat. „Potvrzujeme, že včera proběhla schůzka na ministerstvu vnitra, která nás přiblížila k úspěšnému završení dialogu s institucemi státní správy o potřebných změnách legislativy, umožňujících spuštění projektu SONIA, resp. bankovní identita,“ sdělil pouze Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.

Stát se může učit sám od sebe

Vladimír Drzurilla ještě řekl, že před nedávnem bylo uskutečněno porovnávání výkonu státní správy (benchmark), ve kterém NAKIT obdržel zhruba 2.500 odpovědí. „Zjistili jsme, že každé ministerstvo je v nějaké oblasti dobré. Například někdo bez problémů soutěží zakázky, jiný má například hodně dobrou projektovou kancelář, tak jsme zjišťovali, jakou formou to dělají. Snažíme se z toho, co jsme zjistili udělat jednotlivé balíčky, které chceme zavádět do státní správy, abychom se konečně začali sami od sebe vzdělávat a nebudovali všechno na zelené louce,“ řekl Dzurilla.

Státní správě podle Dzurilly pro její větší efektivitu a rychlost chybí sdílení. Jako příklad uvedl wi-.fi sítě na úřadech. „Každý nebo téměř každý úřad je využívá, ale každý šel také svojí cestou. Čili vlastní výběrové řízení, vlastní příprava smlouvy atd. Přitom ta už někde existovala,“ řekl Dzurilla. Co se podle něj daří je budování sdílených služeb, které začaly Základními registry, CzechPointy a pokračovalo portálem občana, nyní na ně bude navazovat zmíněná možnost využívat elektronického bankovnictví pro elektronickou komunikaci se státem.

Jiří Reichl