Ještě nebyl pořádně vyšetřen loňský skandál s nezákonným sledováním Celní správy, ke kterému zneužila armádní specialisty z Prostějova, a celníci už mají zaděláno na další obrovský průšvih. Do okruhu podezřelých z pokusu o obohacení se na plánované stamiliónové krádeži ve státním podniku Čepro zahrnula člověka, který s touto akcí nemá absolutně nic společného. Podle zdrojů Ekonomického deníku není vyloučeno, že onen uměle vyrobený podezřelý byl na základě požadavku Celní správy nezákonně odposloucháván.
Celní správa prověřuje od konce loňského roku chystanou obří krádež pohonných hmot ve státem vlastněné akciové firmě Čepro za zhruba 200 miliónů korun. Trestní oznámení podala společnost, jejímž akcionářem je ministerstvo financí, na základě podnětu od lidí, kteří jí přišli o připravované nezákonné akci sami dobrovolně informovat. Jenže právě tito lidé se pak zcela neočekávaně ocitli v okruhu podezřelých.
Na počátku tohoto prověřování stál mediálně známý náměstek Celní správy a šéf její sekce pátrání Robert Šlachta. Díky jeho informačnímu přičinění se podle informací Ekonomického deníku do okruhu prověřovaných lidí dostal právě člověk, který neměl s údajnými nezákonnými aktivitami kolem Čepra absolutně nic společného.
Shodou okolností onoho „podezřelého“ ale s jedním z aktérů příběhu pojí dodnes neprokázané poznatky, že dotyčný mohl stát za twitterovým účtem Julius Šuman. Na tomto účtu se před posledními parlamentními volbami objevovaly závažné informace o předsedovi hnutí ANO 2011 a pozdějším premiérovi České republiky Andreji Babišovi.
Odměna za teplý „bonz“
O co tedy jde? Na sklonku loňského roku přišel za bývalým náměstkem civilní rozvědky – Úřadu pro zahraniční styky a informace – a dlouholetým policistou Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Zdeňkem Blahutem podnikatel Petr Hájek z Tachova. Hájek se v rámci jím iniciovaného rozhovoru Blahutovi svěřil mimo jiné s tím, že má od svých zdrojů informaci, že se chystá obrovská krádež ve státním podniku Čepro.
Ukradeny prý měly být v časovém údobí zhruba za čtvrt roku pohonné hmoty v hodnotě zhruba 200 miliónů korun. Informátoři, které prý Hájek znal, by prý na odhalení přípravy krádeží rádi spolupracovali. Podle Hájka ale za spolupráci požadovali odměnu zhruba ve výši deseti procent z hodnoty plánovaného lupu. Ekonomický deník získal informace o pozadí tohoto příběhu z několika zdrojů z Celní správy, Čepra a potvrdili jej i někteří z jeho aktérů.
Zdeněk Blahut se následně s poznatky od Petra Hájka svěřil svému bývalému kolegovi z ÚOOZ Luďku Žákovcovi. Ten pak kvůli tomu dojednal setkání s generálním ředitelem Čepra Janem Duspěvou. Krátce na to se Blahut s Žákovcem a Duspěvou sešli v pražském hotelu Hilton. Duspěva měl prý na schůzce připustit, že nelze vyloučit, že ke krádeži podobného objemu by skutečně mohlo dojít. Protože Duspěva chtěl znát více informací a podrobnosti, dohodli se proto na dalším setkání, na které měl dorazit nositel primárních informací – podnikatel Petr Hájek.
V prosinci proto následovalo setkání už přímo na ČEPRO. Vyjma ředitele Duspěvy a šéfa bezpečnosti Čepra Jiřího Nováka (shodou okolností také bývalého policisty – pozn. red.) na ni dorazili Zdeněk Blahut, Luděk Žákovec a podnikatel Petr Hájek. „Na schůzce Hájek v kostce odprezentoval, co by se mělo stát. Řešilo se pak, že by mohlo pod dohledem celníků dojít k předstíranému převodu, aby se tato trestná činnost zadokumentovala. Informátoři podle Hájka navrhovali, že by si jako odměnu za cennou informaci mohli odebrat ne peníze, ale pohonné hmoty za zhruba deset procent z údajného objemu krádeže z Čepra. Duspěva měl říct, že je výše odměny nereálná, ale že například celníci můžou nějakou, byť mnohem nižší, odměnu, za tyto poznatky vyplatit. Řešili také to, že by Žákovcova firma mohla pomoci získat kontakt na zloděje, s tím, že by si za tuto práci vyfakturovala honorář v hodnotě desítek tisíc korun. Mluvili i o tom, že by ČEPRO kvůli chystané krádeži podalo trestní oznámení, aby se to mohlo začít oficiálně vyšetřovat,“ prozradil Ekonomickému deníku jeden z dobře informovaných zdrojů.
Krátce na to se podnikatel Petr Hájek, který měl na poslední schůzce evidentní zdravotní problémy, úplně Blahutovi odmlčel. Luďku Žákovcovi se pak za krátký čas přes prostředníka ozval jiný člověk s tím, že přebírá původní Hájkovu agendu. Proběhla další schůzka, té se účastnil už náměstek Celní správy a šéf sekce pátrání Robert Šlachta a jeho zástupce. „Manažeři Čepra to zahájili a pak odešli pryč. Ten nový člověk od Hájka, nějaký Skála z Plzeňska začal mluvit, ale krátce na to na něj začal naléhat Šlachta, že musí spolupracovat s celníky, jinak že mu hrozí velké potíže. Šlachta říkal, že už to celníci vyšetřují a několikrát zmínil jméno Stanislav Hájek, přestože dobře věděl, že prvotním zdrojem informací byl Petr Hájek, ten podnikatel z Tachova,“ sdělil další ze zdrojů Ekonomického deníku. Později vyšlo najevo, že původní zdroj informací, podnikatel Petr Hájek pravděpodobně zemřel.
ČEPRO tedy podalo trestní oznámení o chystané krádeži. Celní správa, respektive její odbor pátrání z Olomouce, začal informace o údajné krádeži v ČEPRO prověřovat jako poškozování majetku společnosti ČEPRO a souvisejících krádeží pohonných hmot, respektive krácení nepřímých daní. Na výslechy si ale začala zvát ty, kdo na možnou trestnou činnost upozornili. Prověřování se celkem nelogicky začalo stáčet k nim a ne směrem k organizátorům oněch krádeží.
Není Hájek jako Hájek
Ke zcela paradoxní situaci ale došlo koncem února. Celníci si kvůli krádeži v ČEPRO tehdy předvolali k podání vysvětlení někoho úplně jiného, než primárního oznamovatele. Jistého Stanislava Hájka, někdejšího policejního důstojníka z Útvaru zvláštních činností. Policejní jednotky, jež nasazuje mimo jiné odposlechy nebo zařizuje sledování podezřelých.
Jméno Stanislava Hájka se objevilo v médiích například v roce 2013 souvislosti s takzvanou kauzou Nagygate. V policejním souhrnu z Nagygate Šlachtovi lidé z ÚOOZ zkonstatovali, že Hájek je v telefonickém spojení s lobbistou Ivo Rittigem, což ho mělo stát pozici náměstka Útvaru zvláštních činností. Šlachta se o Stanislava Hájka intenzivně zajímal už tehdy a zájem o jeho osobu evidentně přetrvává dodnes. Nejspíš také proto jeho jméno několikrát zmínil na poslední schůzce kvůli krádežím v ČEPRO.
Před nějakým časem lidé z bezpečnostních kruhů, blízcí premiérovi Andreji Babišovi, začali Hájkovo jméno skloňovat také v souvislosti s twitterovým účtem Julius Šuman. To je jméno důstojníka Státní bezpečnosti, který před rokem 1989 zverboval jako agenta StB mladého Andreje Babiše a na účtu tohoto jména se začaly před posledními parlamentními volbami začaly objevovat informace o Babišově kauze Čapí hnízdo.
To, že byl ex-policista Stanislav Hájek podat vysvětlení na Celní správě kvůli chystané krádeži, Ekonomickému deníku potvrdil. Vůbec ale nechápe proč. „Ano byl jsem podávat vysvětlení. V záhlaví výzvy bylo skutečně uvedeno, že jde o krádež pohonných hmot a krácení nepřímých daní. Nikdy jsem na Čepru nebyl a nikoho z těch zúčastněných neznám. Asi tam došlo k záměně jmen. Je to hodně zvláštní,“ řekl Stanislav Hájek.
V této souvislosti narazil Ekonomický deník díky několika zdrojům mimoděk na poznatek, že Celní správa účastníky schůzek na Čepru buďto odposlouchává nebo odposlouchávala. A to včetně Stanislava Hájka, který s příběhem nemá vůbec nic společného. „Můžu se to domnívat, protože jestli si mně pozvali a vylustrovali, tak nějaký účel to mělo. Určitě nasadili odposlech a výpisy komunikačního provozu, aby zjistili detaily. Tak to pan Šlachta dělá. Zvažuji právní kroky, necháme si objasnit, proč k tomuto došlo a za jakým účelem. Já jsem na těch schůzkách vůbec nebyl. Je na orgánech činných v trestním řízení, aby konaly. Jestli pan Šlachta nařídil odposlech, záznam, a předvolání, tak by za to měl nést plnou odpovědnost,“ uzavřel diskusi s reportérem Ekonomického deníku Stanislav Hájek.
Absurdní a účelové
Jméno Stanislava Hájka ale není jediné, které se v poslední době v souvislosti s popisovanou kauzou v ČEPRO, ale i twitterovým účtem Šuman, skloňuje v bezpečnostních kruzích. Premiér Babiš totiž už delší čas pracuje s informací, že dalším z lidí, kteří mají stát v pozadí zmiňovaného twitterového účtu, je i bývalý náměstek rozvědky Zdeněk Blahut. Shodou okolností tedy muž, který na Čepro přivedl oznamovatele plánované obří krádeže Petra Hájka. A další z vyslýchaných Celní správou.
Také Zdeněk Blahut Ekonomickému deníku potvrdil, že musel zhruba před měsícem kvůli kauze ČEPRO podávat vysvětlení. „Ano. Celníci mně vyzvali, tak jsem tam byl podat vysvětlení k tomu, co se v ČEPRO odehrálo. Chtěli vysvětlení ke schůzkám, co se odehrálo. Na tu pravou podstatu se ani neptali. Přišlo mi to hodně formální, že musí splnit určitou povinnost a nepochopil jsem z toho, o co jim vlastně vůbec jde,“ tvrdí Blahut.
Z bezpečnostního prostředí přitom i on dostal řadu informací, že se ho celníci snaží napasovat do příběhu jako jednoho z podezřelých, kdo se měl na ČEPRO obohatit. „Přijde mi to úplně absurdní. Vyšetřování těch signálů, že se něco děje, místo toho, aby se celníci zabývali vyšetřováním krádeží. Místo toho řeší, proč jsme tam přišli a co jsme tam řekli,“ pokračoval Blahut.
„Místo vyšetřování plánované krádeže řeší, proč jsme tam přišli a co jsme tam řekli,“ kroutí hlavou Zdeněk Blahut. Foto: Ekonomický deník
Blahuta pak naprosto zarazila skutečnost, že Celní správa pozvala k výslechu i ex-policistu Stanislava Hájka. A to přestože účastník poslední schůzky Robert Šlachta velmi dobře věděl, že jde o zcela jinou osobu, než o tu, která přišla s primární informací o chystaných krádežích. „To jsem vůbec nepochopil, proč si pozvali jiného Hájka. Ten, kdo mně požádal o zprostředkování kontaktu s tím, že chce oznámit tuto trestnou činnost byl Petr Hájek. Který tedy bohužel, jak jsem se pak dozvěděl, zemřel. A pro mně to tím skončilo. To, že do toho zapojili Stanislava Hájka, kterého jsem v životě neviděl, mi přijde účelové. Na jednu stranu si říkám, že by museli být úplně blbí, aby si pozvali někoho jiného. Ale protože asi úplně blbí nejsou, tak v tom vidím určitý záměr,“ analyzuje Blahut.
A připustil že i on má signály o možném odposlouchávání svého telefonu. „Na můj vkus to nabralo úplně jiné grády, než to mělo mít. Já jsem celý život pracoval ve státní správě a přišlo mi důležité tyto informace o plánované krádeži v Čepru oznámit. Kam to došlo je fakt absurdní. Petra Hájka jsem znal deset let, informace, které mi přinesl, byly vždycky reálné,“ podotkl Blahut.
Na otázku, zda nemůže jít ze strany podnikatele Petra Hájka nebo náměstka Celní správy Roberta Šlachty o provokaci, která může souviset s pokusy o odhalení skrytých držitelů twitterového účtu Šuman, pak Blahut odpověděl: „Nevím. Člověk nemůže dát ruku do ohně za nikoho kromě sebe. Taky jsem slyšel informaci, že Hájek nezemřel, že je v ochraně svědků. Pro mně to ale s ním skončilo. Vím, že to bylo naposled, co jsem se snažil pomoci státu. Příště podobným Hájkům řeknu, ať si to jdou oznámit na místní oddělení. To, v co se to otočilo, mě silně poškozuje. Doufám, že drtivá většina celníků dělá svoji práci dobře. Ale zjevně jsou tam jedinci, zmiňoval jste například Roberta Šlachtu, který mě nemá rád, takže vidím, že by tam určitý záměr to vyšetřování svést někam jinam být mohl. Souvislost se Šumanem pak také. Ale já jsem ze služby víc jak rok, takže jsem si to zatím do přímé souvislosti nedával. Ale ten Stanislav Hájek, kterého tam celníci naimplemetovali, tuhle dimenzi navozuje,“ dodal Blahut.
Prověřujeme, ale víc neřekneme
Ekonomický deník proto položil Celní správě konkrétní otázky k velmi podivnému průběhu jejího pátrání. Například, proč byl do kauzy uměle vpraven bývalý policista Stanislav Hájek, aniž by s ní měl cokoli společného. „V uvedené věci provádí Celní správa prověřování trestního oznámení podané firmou Čepro. Z tohoto důvodu není možno poskytovat v současné době žádné informace,“ zněla až příliš strohá odpověď mluvčí celníků Martiny Kaňkové.
Čepro ale informace Ekonomického deníku potvrdilo. „Ano, na podzim 2018 byli zástupci Čepro informováni o možném páchání trestné činnosti proti společnosti v podobě krádeží pohonných hmot. Na základě těchto informací podala společnost ČEPRO trestní oznámení na neznámého pachatele,“ odpověděla na otázky mluvčí Linda Máchová. K účastníkům schůzek ale firma podrobnosti uvádět nechtěla. „Jedná se o informace, které úzce souvisí s průběhem dalšího vyšetřování, a proto v tuto chvíli nemůžeme bližší informace poskytovat… …O osobě Petra Hájka nemáme žádné informace,“ podotkla Máchová.
Čepro podle Máchové popsané jednání interně kvalifikovala jako možný trestný čin krádeže a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. „V daném případě mohlo docházet například k neoprávněným narušením produktovodu a v souvislosti s následným únikem pohonných hmot se mohli pachatelé dopustit i trestného činu obecného ohrožení,“ vysvětlila dále mluvčí ČEPRO. Společnost podle Máchové disponuje unikátním bezpečnostním systémem, který umožňuje podobné případy včas detekovat a minimalizovat jejich negativní dopady. „Bezpečnostní opatření jsou neustále testována a modernizována. Za poslední roky se podařilo případy nelegálních odběrů pohonných hmot z produktovodního systému společnosti ČEPRO výrazně snížit a to i nasazením nových analytických nástrojů, zásadním posílením fyzické ostrahy produktovodu, vytvořením zvláštního oddělení bezpečnosti,“ uzavřela Máchová. A dodala, že předminulý týden byli pachatelé krádeží pohonných hmot v minulosti páchaných přímo ve skladu ČEPRO nepravomocně odsouzeni k trestům odnětí svobody až na 8 let a náhradě vzniklé škody.
Z reakce ČEPRO je zřejmé, že se schůzek ohledně plánovaných krádeží zúčastnil podnikatel Petr Hájek a nikoli bývalý policista Stanislav Hájek. Přesto Stanislava Hájka celníci předvolali k podání vysvětlení a jeho osobu prověřují. Pokud se tato zjištění Ekonomického deníku dále potvrdí, byla by to pro Celní správu v krátké době druhá fatální aféra. ,
Náš portál už před Vánoci upozornil na zneužití vojáků z prostějovské 601. skupiny. Celníci porušili vloni v létě při svém pátrání trestní řád, když ke sledování podezřelých výrobců cigaret z vietnamské komunity použili armádu.
Šlachtovi celníci použili ke sledování vojenské specialisty z Prostějova. Někdo porušil zákon
O co šlo? Vloni třináctého června dorazila na velitelství 601. skupiny speciálních sil z Prostějova neobvyklá žádost. Celníci v ní v rámci operace s krycím jménem Richard požádali vojenské speciály o součinnost při sledování. „Tímto vás per analogiam ustanovením paragrafu 7 trestního řádu žádám o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí dle ustanovení paragrafu 158d trestního řádu v trestní věci vedené shora pověřeným policejním orgánem pod číslem jednacím BN-8351120/TS-7/2017 – RICHARD. Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stálo v žádosti celníků v žádosti adresované Generálnímu štábu.
„Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ poděkoval za kladné a včasné vyřízení této žádosti zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A „z rozkazu“ ji podepsal ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek. Plukovník Mašek je ředitelem brněnského odboru pátrání, Jeho nadřízeným je bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a právě jeho jménem byla žádost prostějovským specialistům uvozena.
Šlachta poslal do Prostějova po akci děkovný dopis, Celní správa ale jeho existenci popírá. Podle informací Ekonomického deníku už tuto komunikaci zajistili detektivové Vojenské policie. „Ztotožnili už vojáky, kteří na akci byli, a mají už i Šlachtův dopis. Prověřování jede na plné obrátky. Za to na Generální inspekci bezpečnostních sborů se aktivitou nad tímto případem zrovna nepřetrhnou. Možná to bude tím, že má Robert Šlachta blízko k vládě a orgánům činným v trestním řízení, včetně státního zastupitelství, potažmo vedení inspekce,“ sdělil Ekonomickému deníku další z dobře informovaných zdrojů. Informátoři se kvůli citlivosti kauzy bohužel obávají vystoupit z anonymity.
Vývoj celníky prověřované chystané obří krádeže v Čepru silně naznačuje to, že tato bezpečnostní složka při vyšetřování nejen v jednom případě balancovala na hraně zákona, nebo spíše za ní. A také to, že podezřelým s v jejím pojetí práce může stát téměř kdokoli. Dotyčného zjevně stačí jen, jako někdejšího policistu Stanislava Hájka, správně naroubovat do případu. Případ zneužití armády už má v rukou Vojenská policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ta by se teď měla začít věnovat i neotřelému stylu celníků při prověřování plánovaných krádeží v Čepru.
Jan Hrbáček
