Ministerstvo obrany uzavřelo těsně před loňskými Vánoci rámcovou dohodu na strategickou kombinovanou přepravu v předpokládané hodnotě 3 miliard korun s DPH. Jedním z dodavatelů je i společnost Glomex MS, v jejímž čele stojí bývalý náčelník Generálního štábu Josef Bečvář. Ve firmě přitom pracují i další bývalí úředníci ministerstva. Na dohodě zaráží jedna z klauzulí: splatnost zálohové platby. Ta je překvapivě rychlá, patnáct kalendářních dnů ode dne předání zálohové faktury objednateli – tedy ministerstvu.
Účelem rámcové dohody se třemi společnostmi má být vytvoření právního rámce pro operativní zadávání veřejných zakázek na realizaci konkrétních strategických kombinovaných přeprav. Jejich cílem má být zabezpečení přesunu rozměrného a těžkého nákladu armády a osob doprovodu z České republiky do prostoru nasazení těchto jednotek v zahraničí a zpátky do domů. Jednotlivé dílčí veřejné zakázky zadávané objednatelem třem společnostem pro přepravu budou stanoveny teprve v budoucnu, podle aktuálních potřeb ministerstva, respektive armády. Má jít o počty do 700 kusů vojenské techniky – vozidla a přívěsy; do 500 kontejnerů; do 10 osob jako doprovod v rámci jedné přepravy.
„Zadávacího řízení se zúčastnili čtyři uchazeči. Jeden byl vyloučen pro nesplnění zadávacích podmínek a smlouva se třemi uchazeči byla uzavřena v polovině prosince 2018,“ potvrdil zjištění Ekonomického deníku Petr Sýkora z tiskového odboru ministerstva obrany.
Předmětem zakázky je podle Sýkory zajištění služeb mezinárodní přepravy, zejména techniky a materiálu pro nasazení, udržení a stažení jednotek České republiky v operacích NATO, OSN a EU. A to až na vzdálenost 15 tisíc kilometrů, přičemž přeprava může být letecká, silniční, železniční, námořní nebo kombinovaná.
„Rámcová smlouva armádě umožní přístup k požadovaným strategickým přepravním kapacitám v kratší časové lhůtě, než by byla nutná v případě zadávání veřejné zakázky a uzavírání konkrétní smlouvy až při vzniku potřeby strategické přepravy,“ vysvětluje Sýkora.
Protože se jedná o rámcovou dohodu, k poskytnutí služeb tak může nebo nemusí dojít, nebo se mohou uskutečnit jen částečně. „Poskytování služby podle rámcové smlouvy by přitom bylo využito až po vyčerpání všech dalších možností zajištění přepravy, takovými možnostmi například jsou řešení vlastními prostředky, pomocí aliančních programů a kapacit nebo prostředky spojenců,“ doplňuje úředník ministerstva obrany.
Finanční rámec rámcové dohody byl ministerskými úředníky stanoven na „základě potřeb zabezpečení strategické přepravy pro nasazení jednotek brigádního úkolového uskupení české armády“. Rámcová dohoda je prý koncipována tak, že v případě požadavku na zabezpečení konkrétní strategické přepravy jednotliví dodavatelé soutěží mezi sebou, formou takzvaných minitendrů.
Rychlozáloha za lety
V rámcové dohodě je jedna zajímavá klauzule, týkající se překvapivě rychlé splatnosti zálohy přepravci. „Splatnost zálohové platby dle zálohové faktury je 15 (patnáct) kalendářních dnů ode dne jejího předání objednateli. Objednatel je oprávněn ve lhůtě splatnosti vrátit zálohovou fakturu poskytovateli v případě, že tato neodpovídá požadavkům, uvedeným ve 3 odstavci tohoto článku. Oprávněným vrácením zálohové faktury přestává běžet lhůta splatnosti a nová lhůta splatnosti běží až ode dne doručení zálohové faktury dle požadavků tohoto článku. Zálohová faktura se považuje za vrácenou ve lhůtě splatnosti, je-li v této lhůtě poskytovateli odeslána,“ stojí mimo jiné v rámcové dohodě.
Tato klauzule přitom podle oslovených expertů armádu budí silný dojem, že mohla být do textu vpravena kvůli nedostatečnosti financí některých poskytovatelů služeb. Například narychlo sjednávané lety jsou totiž drahé a letecká přeprava sama je obecně velmi nákladná. „Zálohová platba je řešena pouze u strategické letecké přepravy, z důvodu zefektivnění strategické přepravy pro potencionální dodavatele; je standardním nástrojem ve vysoce konkurenčním prostředí a je plně v souladu s právním řádem. Právě zajištění tohoto typu přepravy by bylo v řadě uvažovaných případů potřebné řešit přednostně a s nejvyšší prioritou,“ odpověděl podruhé po první neuspokojivé reakci mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Služby letecké přepravy by podle interních informací z resortu mohla v případě potřeby armády poskytovat především společnost Glomex MS. Letecké služby, ale umí poskytnout i Czechoslovak Ocean Shipping, i když její gró spočívá v lodní dopravě. Glomex MS už pro armádu řeší například servis letounů Airbus A-319. Jenže společnost je sama neservisuje, ale dělají to pro ni subdodavatelé. Stejně tak by to nejspíš bylo i při realizaci leteckého transportu, firma totiž nevlastní, nebo do nedávné doby minimálně nevlastnila, žádné transportní letouny.
Na webových stránkách Glomex MS přitom nelze nalézt zkušenosti této společnosti s přepravou z bodu A do bodu B. A ani ji na svém webu nenabízí.
„Naše společnost předložila ministerstvu obrany nabídku která zcela odpovídala jeho potřebám. Výši naší nabídky, se kterou naše společnost v konkurenčním prostředí uspěla, nemáme v úmyslu zveřejňovat, jde o obchodní tajemství,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku mediální zástupce Glomexu Jiří Grund. Na otázku, zda Glomex vlastní potřebné dopravní prostředky, v případě této firmy letadla a kolik, Grund odpověděl následovně. „Naše společnost vlastní dopravní prostředky, nikoliv však vlaky, lodě a letadla neboť jejich vlastnictví není podmínkou pro realizaci předmětné zakázky.“ Jak by tedy privátní firma dopravu pro armádu zajišťovat, se subdodavateli, přeprodejem služeb? „Strategickou přepravu budeme zajišťovat na základě jednotlivých subdodavatelských smluv a vlastními silami,“ připouští Grund.
Rychlost splatnosti zálohových faktur překvapila řadu oslovených dodavatelů ministerstva obrany. Nikdo z jejich zástupců se ale kvůli rozjetým soutěžím na resortu nechtěl vyjádřit na jméno. „Většinou se poskytují zálohy například na nákup materiálu. Když se jedná o služby, tak na ty se podle našich zkušeností zálohy nedávají. Jinak splatnost faktur je vždy 30 dní po dodání daňového dokladu. Ale ministerstvo se může s firmou dohodnout i jinak. Záleží na jejich vztazích,“ uvedl například jeden ze zástupců středně velkého dodavatele ministerstva.
Prezidentem Glomexu je bývalý náčelník Generálního štábu Josef Bečvář. A pracuje v něm i několik zaměstnanců resortu jako například Stanislav Antoň, František Karel (za ministerstvo byl například členem hodnotící komise k servisní podpoře letounů Airbus), Milan Váňa a bývalý pilot vrtulníku Petr Novák nebo někdejší příslušník 601. speciální skupiny z Prostějova Jan Poruba.
Letecký transport těžkého a rozměrného nákladu v rámci NATO přitom zajišťuje program SALIS. Ten alianci umožňuje pronajmout letouny pro strategickou přepravu v případech, kdy její standardní poskytovatelé Boeing a Lockheed Martin nemají dostatečnou kapacitu. NATO dosud využívalo k přepravě šest letounů AN-124 od společností Antonov a Volga-Dněpr. Ruská společnost Volga-Dněpr však oznámila, že od roku 2019 nebude své služby Alianci poskytovat. Letos v lednu Severoatlantická proto aliance prodloužila o tři roky smlouvu s ukrajinskou společností Antonov Airlines.
Zbylé dvě společnosti na otázky Ekonomického deníku ohledně tendru nezareagovaly.
Cargo jede
Ministerstvo obrany má se společnostmi Czechoslovak Ocean Shipping a Glomex MS uzavřenu pouze uvedenou rámcovou dohodu. S ČD Cargo pak má už ministerstvo nasmlouvány rámcové dohody v oblasti vnitrostátní a mezinárodní železniční přepravy v celkové hodnotě cca 4,8 miliardy korun.
V případě třímiliardové rámcové dohody šlo podle ministerstva o otevřené užší výběrové řízení na základě prokázání kvalifikace. K seznámení všech případných uchazečů se specifickými potřebami armády v oblasti strategické kombinované přepravy se před jeho vyhlášením v červnu 2016 uskutečnil takzvaný průmyslový den. Dohoda sama pak byla ale uzavřena až o pár let později 18. prosince 2018 a zveřejněna v registru smluv den poté.
Zadávacího řízení se podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška zúčastnili čtyři uchazeči už zmiňovaní Czechoslovak Ocean Shipping, s.r.o., ČD Cargo, a.s., Glomex MS, s.r.o.. Čtvrtým adeptem byla společnost DSV Air & Sea s.r.o. „Přičemž jeden byl vyloučen, DSV Air & Sea, neboť jeho nabídka nesplnila zadávací podmínky,“ podotkl mluvčí ministerstva Pejšek.
K otázkám, zda resort zkoumal, zda vítězní uchazeči disponují vlastními přepravními kapacitami Jan Pejšek uvedl: „Pokud jde o způsoby zajištění služeb a obsah plnění ze strany jednotlivých společností, MO nemá žádnou pochybnost o tom, že by uvedené společnosti nebyly schopné poskytovat služby, které jsou předmětem rámcové dohody.“
K potřebě přepravy značného množství materiálu a techniky, a to kombinovanými způsoby, na strategické vzdálenosti a do předem neurčených zeměpisných oblastí, může dojít velmi rychle a za situace, kdy stejnou potřebu mohou řešit i další státy. Rámcová smlouva podle Pejška armádě umožní řešit tyto potřeby efektivněji a v konečném důsledku zajistí potřebné služby v podstatně kratší časové lhůtě, než by byla nutná v případě zadávání jedné či dokonce více veřejných zakázek až při vzniku potřeby strategické přepravy.
Jan Hrbáček
