Nejdůležitější oblasti budoucí evropské politiky z pohledu zástupců podnikatelů a zaměstnavatelů zejména v obchodní a environmentální politice, datové ekonomice a na měnícím se trhu práce se probíraly na minulotýdenní debatě se zástupci sněmovních stran, kteří kandidují v nadcházejících evropských volbách.
„Tyto volby budou klíčové pro další směřování EU, a to i s ohledem na plánovaný odchod Velké Británie z EU,“ zdůraznil hned v úvodu debaty zástupců českých podnikatelských organizací s lídry kandidátek sněmovních politických stran pro nadcházející květnové volby do Evropského parlamentu o prioritách pro nadcházející volební období 2019-2024 Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, jednoho z organizátorů akce. „Jednotný trh byl, je a bude jednou z největších devíz EU. Nové instituce se musí proto zaměřit na odstranění překážek, které brání jeho plnému rozvoji, a bojovat proti ochranářským tendencím některých zemí.“
Debaty se zúčastnili stávající europoslanci Dita Charanzová (ANO), Jan Zahradil (ODS) a Kateřina Konečná (KSČM). Všichni tři také vedou kandidátky do nastávajících evropských voleb. Dalším stávajícím europoslancem, který se zúčastnil debaty, je Luděk Niedermayer (STAN), který ale kandidátku nevede, kandiduje jako trojka. Z těch, kdo se do Bruselu chce teprve dostat diskutoval lídr Pirátů Marcel Kolaja. Organizátoři akce, tj. Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČS a Svaz průmyslu a dopravy ČR, představili své priority v oblasti jednotného trhu, obchodní a environmentální politiky, datové ekonomiky a trhu práce. Politici je naopak informovali o svých politických plánech pro nadcházející volební období a následně odpovídali na položené dotazy.
„Evropská unie musí být unií bez bariér pro podnikatele a živnostníky, současný nárůst protekcionismu je problém,“ řekla mimo jiné Charanzová na obavy českých podnikatelů. Podobně vnímá svou pozici v europarlamentu i Konečná, která zdůraznila potřebu zachovávat při formulaci nových opatření zdravý rozum. Zahradil doplnil, že „EU je nástrojem, který má sloužit tam, kde to má smysl“. Podle Niedermayera se však nesmí zapomínat na skutečnost, že zakladatelé společné Evropy nesnili o globálním lídrovi ale především o vzájemné spolupráci. Kolaja představil jako své hlavní politické priority zachování svobody na internetu a otázku zdanění nadnárodních korporací jako Google a Amazon.
Jedním z diskusních témat byla environmentální politika a zejména plnění cílů v oblasti ochrany klimatu. Čeští podnikatelé upozornili, že tyto snahy EU podporují, ale zároveň vyzvali politiky, aby jakýmkoli opatřením v oblasti energetiky předcházela důsledná debata o jejich důsledcích. Jan Rafaj, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, k tomu uvedl: „Podporujeme přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Tento proces ale musí brát v potaz technologický rozvoj, globální situaci, reálné možnosti členských států a rozhodně nesmí ohrožovat konkurenceschopnost evropského průmyslu.“ Realizovatelnost jako základní podmínku pro stanovení klimatických cílů pak zdůraznili také Charanzová a Zahradil. Naopak podle Kolaji má být Evropská unie v oblasti životního prostředí světovým lídrem. Niedermayer k tomu dodal, že před současnými výzvami v oblasti klimatu nelze zavírat oči a je třeba si uvědomit, že při formulaci unijních cílů vycházela Evropská komise ze znění Pařížské klimatické dohody, jejímž signatářem je i Česká republika.
Další důležitou prioritou pro české podnikatele je podle Jana Rafaje datová ekonomika. „Evropská unie zatím selhává v budování jednotného digitálního trhu, který však představuje potenciál, jak se vrátit na globální výsluní. Volný pohyb dat vnímám jako pátou svobodu vnitřního trhu,“ uvedl.
Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner dále v diskusi zmínil, že zárukou ekonomického růstu EU je také dostupná a kvalifikovaná pracovní síla. „Evropská unie by měla podnítit členské státy k reformám systémů vzdělávání a odborné přípravy a přispívat tak ke snížení rostoucího nesouladu dovedností. Je třeba podpořit investice do vzdělávání,“ dodal.
Wiesner se posléze účastníků dotázal na jejich názor na sjednocování daňové politiky. Politici se obecně vyjádřili proti harmonizaci s výjimkou zdanění nadnárodních digitálních společností. Konečná ještě doplnila, že společný postup podporuje také u opatření přijatých v rámci boje s daňovými ráji uvnitř EU. Podle Niedermayera přichází Evropská unie kvůli daňovým podvodům o miliardy eur, a proto podporuje efektivní neharmonizační opatření jako např. stejný výpočet daňového základu pro firmy nebo úprava přeshraničního režimu DPH.
Diskutující se dotkli i tématu kyberbezpečnosti. Kolaja zdůraznil potenciál v oblasti využití certifikovaných otevřených technologií, v tom ho podpořili Charanzová a Niedermayer. V souvislosti s kauzou kolem společnosti Huawei pak upozornil Zahradil, že obavy jsou zveličovány s ohledem na velký konkurenční boj, který probíhá v souvislosti s budováním nové vysokorychlostní sítě 5G.
Po ukončení diskuse poděkoval šéf Hospodářské komory ČR všem za účast, stávajícím europoslancům za dosavadní spolupráci a nakonec vyjádřil naději v aktivní spolupráci podnikatelů a europoslanců i do budoucna. Zdůraznil, že pro Českou republiku není jiné místo než v rámci prostoru poválečné evropské integrace. „Jednou jsme vstoupili do EU, tak tam zůstaňme,“ uvedl. „I když hledat křehkou hranici mezi národním zájmem a základními kameny poválečné evropské integrace je někdy velmi složité,“ dodal na závěr.
Akci zorganizovala CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU, kterou společně založily Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Jejím úkolem je hájit české podnikatelské zájmy u institucí EU přímo v Bruselu a zastupovat české podnikatele v evropských podnikatelských asociacích. Aktivity CEBRE podporuje prostřednictvím agentury CzechTrade také Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května. Čeští europoslanci obsadí 21 z celkových 706 křesel. V České republice se do letošních eurovoleb přihlásilo 40 uskupení, o jedno více než před pěti lety.
Helena Sedláčková
