Česko je průměrná země, jejíž ekonomika vykazuje aspekty, které by po pětadvaceti letech transformace rozhodně vykazovat neměla.
Počínaje dneškem začínáme přinášet to nejzajímavější z dokumentů Evropské komise, které se týkají zpráv o stavu ekonomik jednotlivých členských zemí Evropské unie. Tyto zprávy byly publikovány v průběhu první poloviny letošního roku. Ekonomický seriál otevíráme zprávou Evropské komise o stavu hospodářství České republiky.
Evropská komise na úvod konstatuje, že v roce 2014 se česká ekonomika vrátila k růstu a pro roky 2015 a 2016 se očekává, že se tento růst ještě zrychlí a bude v rámci Evropské unie nadprůměrný. Dále se ve zprávě píše, že se České republice podařilo v posledních letech podstatně snížit deficit veřejných rozpočtů a veřejný dluh zůstává výrazně pod 60% hranicí vůči HDP. Pro rok 2015 doporučuje Evropská komise České republice zaměřit se na tři hlavní oblasti: investice, strukturální reformy a rozpočtovou zodpovědnost. Detailnější poznatky pak Evropská komise vypichuje na základě podrobné analýzy stavu českého hospodářství.
V oblasti veřejných financí Evropská komise oceňuje znatelný pokrok v posledních několika letech. Přesto upozorňuje, že české veřejné finance trpí stále relativně vysokou úrovní vyhýbání se placení daní, ačkoli se již uplatňují opatření, která mají situaci vylepšit. Výběr daní zůstává velmi nákladný, a to jak pro stát, tak pro daňové poplatníky. Současná podoba systému veřejných financí prý nezaručuje jejich udržitelný a efektivní vývoj. Ten je potenciálně ohrožen plánovaným růstem výdajů ne penze, neefektivnostmi v systému zdravotnictví a výdajích na zdravotní péči. Sociální i zdravotnický systém tak znamená pro Českou republiku do budoucna velkou výzvu.
Pracovní trh se vyznačuje vysokou úrovní zaměstnanosti. Přesto České republice Evropská komise vytýká, že na něm existují určité znevýhodněné skupiny. Jedná se především o rodiče s malými dětmi, pracovníci s nízkou kvalifikací, handicapovaní lidé a Romové. Síť úřadů práce podle Evropské komise naprosto není schopna zajistit nalézání práce především těmto skupinám obyvatel. Vedle toho na tyto skupiny také negativně působí nedostatek kapacit v zařízeních, která zajišťují péči o děti, což prodlužuje dobu návratu rodičů (hlavně matek) z rodičovské dovolené do pracovního procesu.
Ve vzdělávání je v posledních letech rovněž zaznamenávám určitý pokrok, některé slabiny však přetrvávají. Český vzdělávací systém je stále charakteristický tím, že v něm existují rozdíly jak regionální, tak sociální. Dále pak nízkou účastí dětí na předškolním vzdělávání a velmi nízkou atraktivitou učitelských profesí. Vzdělávací programy terciárního a odborného školství nedostatečně korespondují s požadavky trhu práce.
Veřejné instituce jsou podle Evropské komise velmi neefektivní a netransparentní, což prý představuje velkou bariéru pro robustnější investování a hospodářský růst. Česká republika se v mezinárodních žebříčcích, které porovnávají kvalitu institucí veřejného sektoru, umisťuje velmi nízko, a to především kvůli korupci. S tím souvisí i hodnocení podnikatelského prostředí. To se sice podle Evropské komise mírně zlepšilo, ale stále jeho nízká kvalita snižuje celkovou konkurenceschopnost české ekonomiky. Evropská komise Česku také vytýká, že počet regulovaných profesí se v posledních letech snížil jen velmi mírně.
Veřejné investice hodnotí Evropská komise rozporuplně. Na jedné straně kvituje, že se jejich objem v posledních letech zvýšil, ale na straně druhé Česku vytýká stále velmi podprůměrný rozvoj dopravní infrastruktury. Připomíná také, že je zde velký prostor pro zvýšení efektivnosti. Evropská komise rovněž říká, že nedostatečná dopravní infrastruktura zvyšuje dopravní náklady, snižuje celkovou efektivitu hospodářství a tím soukromý sektor odrazuje od objemnějších investic. S tím také souvisí neschopnost čerpat prostředky z evropských fondů právě na rozvoj infrastruktury.
Evropská komise také hodnotí, jak byla reflektována její doporučení pro rok 2014. Ta se týkala především: snížení zdanění práce, reformy penzijního a zdravotnického systému, zvýšení inkluze a kvality vzdělávání, urychlení reformy regulovaných povolání, zavedení efektivního systému pro výzkum a inovace a posílení boje proti korupci. Podle Evropské komise byla její doporučení vzata v potaz jen částečně. Jako určité pozitivum pro vývoj na pracovním trhu chápe přijetí zákona o dětských skupinách.
Jako klíčové, čím se bude muset Česká republika dále zabývat, vidí Evropská komise zejména: završení příjmové konvergence, zvýšení investic do dopravní infrastruktury a zefektivnění veřejné správy. Toho má být dosahováno především díky zvyšování hospodářského potenciálu země (investice do vzdělání, vědy a výzkumu), snižování daňové zátěže a zjednodušení administrativy při kontaktu mezi podnikateli a byrokratickým aparátem.
Petr Musil
