Parlamentní strany a ministerstvo vnitra se rozhodly uložit prezidentovi změnou Ústavy povinnost vyhlásit případné předčasné volby do sněmovny do deseti dní po rozpuštění sněmovny a současně osmdesát dní před jejich konáním. Důvody pro nové lhůty mají být prodloužení kampaně a zavedení korespondenčního hlasování. Chtějí-li však politici konat volby i nadále v pátek a v sobotu, prezident může mít na jejich vyhlášení méně dní.

Podle současného znění článku 17 Ústavy se předčasné volby do Poslanecké sněmovny musí konat do šedesáti dnů po jejím rozpuštění. Prezidenta až dosud Ústava v tomto článku nejmenovala. V navrhované novele se nyní objevuje konkrétní povinnost prezidenta vyhlásit volby.

Zástupci parlamentních politických stran a ministerstva vnitra nově navrhují  prodloužení předvolebního období v případě „předčasných“ voleb do Poslanecké sněmovny tak, aby se konaly do 90 dnů od jejího rozpuštění (oproti stávajícím 60 dnům), uvádí se v předkládací zprávě ke změně článku 17 Ústavy. Zároveň má být v článku 17 Ústavy škrtnut výraz volby do „obou komor“ a nahrazen výrazem do Poslanecké sněmovny.
Podle důvodové zprávy potřebují politici další měsíc na kampaň: „Navrhuje se prodloužit lhůty volebního procesu v případě ,předčasných´ voleb do Poslanecké sněmovny, aby se volby v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny konaly do 90 dnů poté. Prodloužením lhůt bude zajištěn podobný časový prostor politickým stranám a politickým hnutím, resp. jejich kandidátům, a nezávislým kandidátům pro volební kampaň jako při řádných volbách,“ vysvětluje pak příčinu změny důvodová zpráva.

Další měsíc je potřebný pro tisk a posílání lístků

Předkládací zpráva na rozdíl od zprávy důvodové však uvádí jediný důvod změny:  „Prodloužení se jeví nezbytné s ohledem na budoucí realizaci záměru vyjádřenému v Programovém prohlášení vlády zavést korespondenční hlasování,“ stojí v předkládací zprávě doslova.

Tento důvod pak rozvádí důvodová zpráva k danému návrhu: „Prodloužení lhůt volebního procesu v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny na lhůty odpovídající řádným volbám je podmínkou pro zavedení korespondenčního hlasování v zahraničí, které si za cíl stanovila vláda v programovém prohlášení. Dle současné právní úpravy Ústavou a volebním zákonem stanovené zkrácené lhůty pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny neumožňují technicky zajistit korespondenční hlasování, neboť tato alternativní forma k prezenčnímu hlasování vyžaduje tisk hlasovacích lístků v dostatečném předstihu tak, aby voliči byl dán dostatečný časový prostor pro jejich úpravu a zpětné odeslání příslušnému volebnímu orgánu,“ stojí v důvodové zprávě.

Mohlo by vás zajímat

Nový odstavec 2) článku 17 Ústavy má vypadat takto:

[mn_protected]

(2) Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do devadesáti dnů po jejím rozpuštění. Prezident republiky vyhlásí volby do deseti dnů po rozpuštění Poslanecké sněmovny a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejich konáním.

Politici nepočítají s jinými dny, než s pátkem a sobotou

O tom, jak je obtížné  formulovat změnu Ústavy, stanovit důvody ke změně, zdůvodnit je a ještě vysvětlit, co bude muset prezident učinit, aby se volby konaly v pátek a v sobotu, svědčí detailní odůvodnění změny předmětného čl. 17: „Navrhuje se konat volby do Poslanecké sněmovny v případě jejího rozpuštění do devadesáti dnů po jejím rozpuštění, aby byl poskytnut dostatečný časový prostor pro volební kampaň kandidujícím stranám, resp. jejich kandidátům, obdobně jako je tomu u řádných voleb, popřípadě i pro zavedení korespondenčního hlasování i v tomto typu voleb. Legislativní řešení je obdobné jako u volby prezidenta podle čl. 56 odst. 8 věty druhé. Prezident vyhlásí volby do 10 dnů po rozpuštění Poslanecké sněmovny a zároveň nejpozději 80 dnů před jejich konáním. To znamená, že od vyhlášení voleb do jejich konání musí být alespoň 80 dnů. Zároveň se volby nemohou konat později než 90 dnů od rozpuštění Poslanecké sněmovny,“ vypočítává předkladatel.

Novela kalkuluje s tím, že volby se budou v České republice konat i nadále v pátek a v sobotu.

Aniž by ministerstvo vnitra jmenovalo, říká v důvodové zprávě, že prezident se podle toho bude muset zařídit: „Počítá se s tím, že se volby budou konat v pátek a sobotu. Aby termín voleb připadl při dodržení výše uvedených lhůt na tyto dny, bude muset podle konkrétní situace dojít k jejich vyhlášení třeba již pátý den z desetidenní lhůty pro tento úkon.

S novým pravidlem v příštích předčasných volbách

Volby se v ČR konají v pátek a v sobotu podle zákona 247/1995: „Volby do Parlamentu České republiky se na území České republiky konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. První den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin,“ stojí v platném zákonu. Skupina parlamentních poslanců a ministerstvo vnitra podle zprávy nepočítají se změnou, a to přesto, že diskuse o možnosti změnit volební dny byla několikrát veřejně otevřena.
Podle důvodové zprávy se mají podle nových pravidel konat první předčasné volby ode nabytí účinnosti novelizované Ústavy: „V přechodném ustanovení se stanoví, že podle novelizované podoby Ústavy se bude poprvé postupovat při volbách vyhlášených po nabytí jeho účinnosti. Přechodné ustanovení vychází z toho, že nejpozději vyhlášením voleb, od kterého oficiálně začíná celý volební proces, musí být známa jasná a nezpochybnitelná pravidla, podle kterých mají jednotliví účastníci volebního procesu postupovat,“ uvádí se v důvodové zprávě.

[/mn_protected]

Irena Válová