Washington, D. C. to reguluje, Florida uvažuje o omezení investic tímto směrem a New Orleans se to snaží zcela zakázat. Také mnoho evropských měst přistoupilo k nějaké formě regulace platformy Airbnb, která slouží jako zprostředkovatel krátkodobého ubytování.
Od roku 2008, kdy služba vznikla, bylo Airbnb podrobeno několika kritickým výzkumným článkům, ve kterých byla platforma obviňována ze zvyšování cen bydlení, nežádoucí změny struktury v zaměstnanosti nebo vyhýbání se daňovým povinnostem a jiným poplatkům. Nejnovější studie amerického Institutu pro hospodářskou politiku (EPI – Economic Policy Institute) však přinesla podrobnou analýzu nejrůznějších dopadů, které Airbnb má. Včetně návodu pro města, jak postupovat, pokud tyto dopady pociťují.
Podle Joshe Bivense, který je autorem uvedené studie, je nutné, aby města s platformou Airbnb zacházela jako s kterýmkoli jiným subjektem, jenž podniká v oblasti ubytovacích služeb. A to včetně uvalení a vymáhání příslušných regulací. „Vždy je to o tom, čí zájmy budou politici hájit. Zda lidí, kteří ve městech žijí, nebo těch, kteří do měst přijíždějí jako turisté,“ uvádí Bivens ve své analýze.
Dražší bydlení nejen kvůli Airbnb
Zřejmě tím nejviditelnějším negativním efektem fungování Airbnb je omezení nabídky standardního bydlení, protože část majitelů bytů své nemovitosti raději několikrát „otočí“ na trhu krátkodobého bydlení (kde mají své jisté), než aby je nabídli na dlouhodobý pronájem. Ten mimo jiné bývá doprovázen problémy spojenými například s neplatiči nájemného a podobně. Tím pádem ceny bytů určených ke standardnímu bydlení rostou. A to jak ceny prodejní, tak nájmy.
Podle vědců to sice není jediný faktor zdražování bydlení v několika posledních letech, ale jde o faktor velmi mocný. „Překvapilo mě, jak rychle se Airbnb začalo prokazatelně projevovat na růstu cen bytů,“ uvedl Josh Bivens. To ostatně prokazují i jiné práce na toto téma. Portál CityLab.com zmiňuje například working paper Massachusettské univerzity v Bostonu. Podle jeho autorů přispělo každých dvanáct pronajímaných bytových jednotek přes Airbnb přispělo k růstu nájemného o 0,4 procenta.
Ne všude se ale souvislost zvyšování nájmů s rozvojem Airbnb prokázala. Například v čtvrtích, které sousedí s Brooklynem rostly nájmy mezi lety 2012 až 2016 v průměru o 131 dolarů ročně, přičemž jen asi pětina může prý být přičítána vlivu Airbnb.
Airbnb mění strukturu zaměstnanosti
Zdražování bydlení ale není to jediné, co lze v souvislosti s Airbnb pozorovat. Jakmile se platforma dostane do města, lidé začnou její služby poptávat na úkor služeb hotelových. „Zejména v počátcích každé expanze Airbnb dochází k úbytku pracovních míst ve standardním ubytovacím sektoru ve prospěch právě Airbnb,“ uvádí Bivens ve studii.
Majitelé svůj byt nejen pronajímají, ale fungují také jako uklízečky nebo pokojový servis. Tedy profese, které jinak hoteliéři poptávají na pracovním trhu. „Jde o formu určité fragmentace ekonomiky. Zanikají místa, která dosud byla součástí jedné větší korporace a přesouvají se do jiné, méně přehledné části hospodářství,“ dodává Bivens.
Airbnb sice podle Bivense tvrdí, že svým hostitelům nabízí možnost si uklízecí služby pronajmout za nějakou minimální garantovanou částku, není ovšem jasné, jak to v praxi přesně funguje. Ostatně outsorcing pokojových služeb není nic nového. Velké hotelové řetězce něco podobného praktikují již roky.
Substituce k hotelům
Často se říká, že díky Airbnb se zvyšují příjmy z turistického ruchu. Poradenská společnost NERA Economic Consulting odhadla, že díky Airbnb vzniklo na 730 tisíc pracovních míst po celém světě a byly vygenerovány tržby v objemu 61 miliard dolarů (asi 1,37 bilionu korun). Josh Bivens ale ve své práci odkázal na dva průzkumy, z nichž vyplynulo, že jen asi dvě až čtyři procenta lidí by vůbec necestovalo, pokud by služba Airbnb neexistovala. „Skutečně se zdá, že Airbnb je jasnou alternativou vůči hotelům,“ uvedl Bivens.
Pokud tedy města nenarýsují hřiště, ve kterém by se Airbnb mohlo pohybovat, budou i nadále přicházet o nemalé peníze z nevyměřených daní. Ne že by ubytovací platforma žádné daně neplatila, podle Bivense by ale mohla do veřejných rozpočtů odvádět mnohem více. Jen v případě města New Yorku přišel tamní rozpočet podle různých odhadů o 110 milionů dolarů za rok 2016. Dá se předpokládat, že s tím, jak Airbnb expanduje, by to v současnosti mohlo být ještě daleko více.
Problémem je podle Bivense skutečnost, že výše odvedených daní či povinných poplatků je dnes víceméně výsledkem vyjednávání mezi Airbnb a konkrétní radnicí, protože neexistují jasná jednotná pravidla. „To je pro města úkol číslo jedna – dosáhnout toho, aby transakce přes Airbnb byly transparentní a jejich objem odpovídal skutečné poptávce,“ uzavřel Bivens.
-zm-
