Tvůrci návrhu zcela nového zákona o ochraně oznamovatelů, který vláda připravuje již několik let, se budou muset vypořádat s množstvím zásadních připomínek, například s možnou kolizí s evropskou směrnicí. Resorty také odmítají i postavení nově navrhované Agentury, která by vedle osvěty oznámení přijímala a vyhodnocovala. V připomínkách, které má Česká justice k dispozici, se dále jako výhrada objevuje nedostatečná ochrana proti šikanózním udáním notorických stěžovatelů a naopak příliš velké významné finanční a administrativní dopady na zaměstnavatele i stát.
Finální návrh zákona, který má chránit oznamovatele korupce a jiného nekalého jednání na pracovišti, naráží na chystanou evropskou Směrnici o ochraně osob oznamujících porušení práv Unie. To je nejčastější hlavní argument ministerstev, institucí či profesních komor, proč by zákon o ochraně oznamovatelů z dílny Legislativní rady vlády pod vedením ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) neměl projít. Evropský předpis totiž zatím ještě nemá finální podobu a může se tak stát, že bude nakonec v rozporu s českým zákonem, jehož účinnost navrhuje Úřad vlády na rok 2021.
„Výsledný text směrnice se může od předloženého návrhu směrnice značně lišit, vyloučit nelze ani možnost, že směrnice přijata nebude,“ upozorňuje například ministerstvo práce a sociálních věcí na to, že příprava a projednávání předpisu je teprve na začátku. Po jeho přijetí by tak nejspíš bylo nutné mezitím přijatý český zákon o ochraně oznamovatelů novelizovat. „Je předčasné přijímat komplexní právní úpravu, aniž by byl schválen konečný text výše uvedené směrnice, který může být v konečném důsledku odlišný od stávajícího návrhu,“ uvádí třeba Svaz měst a obcí, podle kterého je navíc současná ochrana oznamovatelů dostatečná.
Jiné instituce odmítají zákon dokonce z principu jako celek. „Neztotožňujeme se s myšlenkou zákona, neboť navržený systém podporuje denunciantství,“ uvádí například Zlínský kraj. Za nadbytečný zákon považuje mimo jiné ministerstvo kultury, podle kterého stačí stávající pravidla – například ve formě trestní odpovědnosti právnických osob, Nejvyšší soud pak ve zbytnosti zákona poukazuje na zákoník práce.
To ministerstvo dopravy se sice domnívá, že novinka smysl má. Stávající ochrana oznamovatelů podle jeho názoru nefunguje, prý ovšem kvůli „disfunkci současných ochranných a kontrolních mechanismů běžných v demokratickém právním státě“. Přesto resort návrhu vyčítá věcné a legislativní nedostatky, nepřehlednost, dílčí nesrozumitelnost a nejednoznačnost. Navrhovaná podoba zákona se proto podle něj musí zcela přepracovat.
Úředník ministerstva namísto policie
Největším problémem při vypořádávání zásadních připomínek bude pro Legislativní radu vlády zejména zavedení nové Agentury na ochranu oznamovatelů, v jejímž fungování vidí ministerstva a další připomínková místa řadu nedostatků. Záměrem je zavést v podstatě odbor ministerstva spravedlnosti, který bude se svou dvacítkou zaměstnanců nejen pracovat na osvětě boje proti korupci, ale především bude přijímat podněty, které následně vyhodnotí a případně předá příslušným orgánům, například policii nebo přestupkovému orgánu. Bude mít za úkol také udání evidovat a uchovávat po dobu tří let.
Zákon počítá s tím, že se na Agenturu budou moci zaměstnanci obracet například tehdy, pokud nechtějí nebo nemohou využít povinně zaváděný vnitřní systém oznamování v rámci své práce, případně své podezření na protiprávní jednání oznámit rovnou na policii. Jenže to například podle Hospodářské komory nemá význam, protože procesně je pro oznamovatele rychlejší se obrátit přímo na orgány činné v přestupkovém či trestním řízení. „Není zřejmé, co by mělo oznamovatele motivovat k oslovení Agentury,“ píše komora a připomíná, že Agentura má na posouzení 30 dnů.
Podle ministerstva obrany nejde v případě zřízení Agentury o efektivní ani hospodárné řešení. „Představuje neúměrnou administrativní zátěž a navýšení byrokracie, které nepovede k faktickému zvýšení ochrany oznamovatelů,“ píše v připomínce. A navíc, pokud by Agentura byla součástí ministerstva spravedlnosti, nebude podle ministerstva obrany nezávislá. „Fakticky jde pouze o navýšení počtu zaměstnanců tohoto ministerstva. Jejich postavení v protikorupčním systému navíc není vůbec řešeno, vytváří se naopak jen další prvek se značným korupčním rizikem při posuzování podnětů oznamovatelů,“ tvrdí obrana, podle níž osvětovou a preventivní činnost, jež má mít agentura rovněž na starosti, dělají již nyní neziskové organizace. „Vytváří rizika úniku informací a představuje další náklady pro státní rozpočet,“ domnívá se i Česká biskupská konference.
Zátěží pro státní rozpočet i zaměstnavatele je Agentura i podle ministerstva financí. „Požadujeme vyjasnit, proč je v současné době oznámení například Policii ČR shledáno jako nedostatečné. Domníváme se, že každý zaměstnanec se může obrátit právě přímo na příslušné orgány, které mohou vyšetřit spáchání protiprávního činu,“ volá po důvodech zřízení Agentury resort financí. Osvědčení pro whistleblowera, které podle návrhu bude moct Agentura vystavit, budou jen desítky ročně, cituje Hospodářská komora důvodovou zprávu přiloženou k návrhu s odkazem na vysoké náklady na provoz Agentury.
Ministerstvo spravedlnosti, které by mělo mít Agenturu ve své agendě, pak zejména namítá dobu, po kterou by měli jeho úředníci uchovávat jednotlivá podání. Navrhovaný zákon počítá s tříletou archivací. Jenže to podle spravedlnosti nedává smysl – promlčecí lhůta trestných činů, k nimž může na pracovišti dojít, trvá totiž déle. Připomíná, že například v případě trestného činu pletichy při zadávání veřejných zakázek a při veřejné soutěži, přijetí úplatku nebo podplácení je lhůta pětiletá. „Může se tedy stát, že ačkoliv bude trestní stíhání zahájeno před uplynutím promlčecí doby, nebude již možné údaje vedené v evidenci oznámení použít,“ vysvětluje ministerstvo, které proto požaduje, aby Agentura podle zákona uchovávala tato data po dobu právě pěti let.
Zřízení Agentury kritizuje i vzhledem k vysokým nákladům (22 milionů korun na provoz v prvním roce fungování, v dalších letech 11 milionů) ministerstvo obrany. „S ohledem na skutečnost, že v posledních letech nebyl zaznamenán zvýšený počet perzekucí oznamovatelů, nepovažujeme zřízení specifické Agentury na ochranu oznamovatelů za efektivní a hospodárné. Představuje neúměrnou administrativní zátěž a navýšení byrokracie, které nepovede k faktickému zvýšení ochrany oznamovatelů,“ zdůvodňuje v připomínce.
Ministerstvo financí dokonce chce, aby případné zřízení Agentury proběhlo bez navýšení počtu zaměstnanců a ministerstvo spravedlnosti využilo své stávající personální kapacity. Osvětu, jež má být také náplní činnosti Agentury, dělají podle obrany již nyní nevládní neziskové organizace. Jak připomíná Hospodářská komora, tyto neziskovky na činnost dostávají peníze od státu. „Zřízení Agentury sebou nese nikoli zanedbatelné náklady, které podle našeho názoru nebudou vynaloženy efektivně,“ přidává se i ministerstvo zemědělství.
Nezávislé ministerstvo spravedlnosti?
Navíc, pokud by podle resortu obrany Agentura byla součástí ministerstva spravedlnosti, nebyla by podle něj nezávislá. „Fakticky jde pouze o navýšení počtu zaměstnanců tohoto ministerstva. Jejich postavení v protikorupčním systému navíc není vůbec řešeno, vytváří se naopak jen další prvek se značným korupčním rizikem při posuzování podnětů oznamovatelů,“ dodává.
Agendu by na Kněžínkův resort nesměrovala ani Asociace malých a středních podniků. „Logičtější by bylo vzhledem k výše uvedenému pověřit touto činností již existující Národní kontrolní úřad, kam by mohly dodat své odborníky státní instituce v rámci stále požadovaného a navrhovaného snižování počtu státních zaměstnanců na ministerstvech a státních úřadech,“ doporučuje Legislativní radě vlády.
Podle Svazu místních samospráv bude Agentura dublovat činnost policie. „Agentura bude sama vyhodnocovat, zda je oznámení pravdivé, či ne. Přitom není ze zákona jasné, odkud by měla získávat informace nezbytné k ověření tohoto faktu a jakým způsobem by je měla získávat. Hodnocení těchto skutečností by mělo zůstat v rukách soudů a prokuratury,“ říká svaz. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak připomíná, že v zákoně není určen žádný kontrolní orgán, který by její činnost kontroloval.
Na neúčelnost Agentury pak upozorňuje i ministerstvo financí. „Není zřejmé, proč má být zřízena agentura, která bude prostředníkem při předávání oznámení o spáchání protiprávního činu, když zaměstnanec či kdokoli jiný může takové oznámení podat sám. Tímto budou zvýšené náklady jak na straně zaměstnavatelů, tak i na straně státu,“ stojí v jeho připomínce.
Udání šéfa jeho člověku Návrh zákona zjednodušeně počítá s povinným zavedením vnitřního mechanismu, který by umožňoval zaměstnancům případné protiprávní jednání na pracovišti oznámit „in house“ v rámci úřadu či instituce. Každý zaměstnavatel s více než padesáti zaměstnanci nebo ročním obratem nad 10 milionů eur, obce s rozšířenou působností nebo obce s více než 10 tisíci obyvateli budou muset zařídit, aby se zaměstnanci měli se svým podezřením kam obracet – na pověřenou osobu či celé oddělení, může ho i outsourcovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale soudí, že by vnitřní oznamovací systém měl být v zákoně lépe a důsledněji popsán, zejména chce upřesnit náležitosti oznámení. „Musí…
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
(kls)
