Angela Merkelová v úterý 13. listopadu vystoupil na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Její projev se setkal s bouřlivým potleskem ale i ohlušujícím bučením. Solidarita, právní stát, společná zahraniční politika a evropská armáda, jsou témata, která jen okrajově shrnují její projev. Jaká je její vize společné Evropy?
Na začátku svého projevu zmínila německá kancléřka, jakou cestu Evropská unie ušla a připomněla unikátnost Evropského parlamentu, kde se schází zástupci z 28 zemí Evropy a mluví se 24 jazyky. „Zastupujete společně více než 500 milionů lidí a to je téměř 7 % světového obyvatelstva,“ prohlásila kancléřka. „Cítíme ve vašem parlamentu tep evropské demokracie,“ dodala Merkelová. Tím však jen svůj projev, který některá zahraniční média označila za její dosud nejnaléhavější, odstartovala.
Brzy se ukázalo, kam svým důrazem na evropskou spolupráci směřuje. Záhy se totiž dotkla problémů týkajících se eurozóny a dodržovaní právního státu. Nepřímo tak uštědřila drobný políček státům, které nedodržují pravidla zodpovědné rozpočtové politiky, nebo ohýbají právní stát, jak jsme již dříve psali o Maďarsku s Polskem. Podle Merkelové dochází oslabením právního státu nebo útoky na svobodu projevu v jedné členské zemi k oslabení celé EU.
„Pokud se snažíte řešit problémy dalším zadlužováním, ignorujete přijaté závazky a zpochybňujete základy síly a stability eurozóny,“ řekla Merkelová právě v narážce na spor Evropské komise s italskou vládou kvůli nedodržování rozpočtových pravidel.
Celý projev a následná diskuze jsou k dispozici i v českém jazyce na oficiálních stránkách Evropského parlamentu.
Evropská armáda
Šéfka německé vlády podpořila myšlenku vzniku společné evropské armády, kterou v minulých dnech nadnesl francouzský prezident Emmanuel Macron. „Vytvoření skutečné evropské armády by světu ukázalo, že mezi evropskými státy již nikdy nepropukne válka,“ uvedla Merkelová s tím, že by spojené evropské síly sloužily jako doplněk k NATO. Zdůraznila však, že se k takovému cíli musí EU dopracovat postupně.
Evropský parlament v reakci na slova o vytvoření evropské armády okamžitě ožil. Zejména europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů dali svůj názor najevo hlasitým bučením. Na druhou stranu členové Evropské lidové strany, do které spadá i německá CDU, které je Merkelová členkou, ji odměnili bouřlivým potleskem. Celou výměnu nakonec zastavil předseda evropského parlamentu Antonio Tajani.
„Aby nás bylo v globalizovaném světě slyšet, musí Evropa vzít svůj osud pevně do svých rukou, protože doba, kdy jsme se mohli bezvýhradně spoléhat na ostatní, je pryč,“ argumentovala, když opatrně označila Spojené státy za partnera, na kterého se nebude možné do budoucna vždy spoléhat.
Vize do budoucnosti
Merkelová, která nedávno oznámila, že po vypršení svého mandátu v politice skončí, načrtla oblasti, na něž se musí Evropa v budoucnu zaměřit. Jsou to podle ní ekonomický úspěch, výzkum a inovace. Za zásadní považuje také kontrolu společných hranic unijní agenturou Frontex a vytvoření společného evropského azylového systému.
„Evropa je naší nejlepší šancí, jak žít v míru, prosperitě a s vyhlídkou světlé budoucnosti. Nesmíme si nechat tuto šanci proklouznout mezi prsty. Dlužíme to nejen sobě, ale také minulým a příštím generacím. Nacionalismus a egoismus už nesmí nikdy dostat v Evropě šanci. V toleranci a solidaritě je naše budoucnost a za takovou budoucnost stojí za to bojovat,“ uzavřela Merkelová svůj projev.
Filip Hanka
