Řada stavebníků doplácí na organizačně a personálně nepřipravenou změnu stavebního zákona. Orgány územního plánovaní, od nichž musí nově získat závazné stanovisko k posouzení souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentací, nezvládají žádosti vyřizovat bez průtahů, což může negativně zasahovat i do finanční sféry stavebníka, do jeho smluvních vztahů s bankou nebo stavební firmou. Podle zástupce ombudsmanky to mj. ilustruje kontraproduktivnost neustálých novelizací právních předpisů.
Od 1. ledna 2018 zavedla novela stavebního zákon a povinnost získat pro většinu stavebních záměrů závazné stanovisko orgánu územního plánování, které slouží k posouzení souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentací. Nedošlo však k personálnímu zajištění této agendy na úřadech, takže výsledkem je jejich přetíženost a průtahy při vyřizování žádostí.
„Lidé, kteří se chystají stavět, jsou pochopitelně nespokojení. Legitimně očekávají, že úřady rozhodují v určitých lhůtách, že když stát občanům ukládá určitou povinnost, je připraven na její plnění. Kvůli průtahům při získání závazného stanoviska lidé nemohou pokračovat v procesu povolování stavby a nemohou začít stavět. Nepřipravenost státu tak pro ně může znamenat, že se jim stavba prodraží, nebo že například budou platit pokuty za nezahájení stavby ve sjednaném termínu. Takový stav nelze akceptovat,“ konstatuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.
Zabýval se například případem ženy, která si stěžovala na průtahy úřadu při vydání závazného stanoviska potřebného pro stavbu rodinného domu. Když po více než dvou měsících závazné stanovisko nebylo vydáno, obrátila se na krajský úřad a žádala opatření proti nečinnosti. Krajský úřad potvrdil, že uplynula lhůta 60 dnů, kdy nejpozději mělo být závazné stanovisko vydáno, a nařídil úřadu vydat ho do 10 dnů. Ani to však nepomohlo a žena se nakonec vydání závazného stanoviska dočkala až po více než půl roce. Upozorňovala, že mezitím musela platit stavební firmě pokutu za to, že stavba nemohla být kvůli průtahům dosud zahájena.
Podle poznatků zástupce ombudsmanky jde o celorepublikový problém. Prakticky všechny úřady řeší vysoký počet žádostí a nedostatek pracovníků. Zvlášť složitá je situace ve velkých městech a jejich okolí s dynamicky se rozvíjejícími oblastmi s velkým přírůstkem obyvatel a velkou stavební aktivitou. Úřady namítají, že ani s dostatečným předstihem nebyly schopny získat dostatek kvalifikovaných pracovníků, takže ani při veškeré snaze nemohou závazná stanoviska vydávat v přiměřených lhůtách. V některých případech také upozorňují, že přetíženost orgánů územního plánování bude mít negativní dopady na jejich hlavní činnost, kterou je pořizování územních plánů, regulačních plánů a územních studií.
„Chápu, že je situace zvlášť některých úřadů složitá, ale nemůže to jít k tíži občanům. Podle správního řádu je úřad povinen vydat rozhodnutí do 30 dnů, ve složitých do 60 dnů. Jestliže ale lidé čekají půl roku, je něco pořádně špatně,“ hodnotí situaci zástupce ombudsmanky a dodává: „Současný stav je smutným důkazem toho, kam vedou neustálé dílčí novelizace právních předpisů, aniž by byla dokončena celková rekodifikace v tomto případě stavebního práva.“
Stavebníkům za současné situace radí, aby počítali s možnými problémy a dohodli si s bankou nebo stavební firmou takové podmínky, které by je v případě průtahů na straně úřadů ochránily před pokutami za nezahájení stavby v termínu nebo před jinými zásahy do rozpočtu. I pak se ale nedá vyloučit, že se stavba prodraží v důsledku se zvyšováním míry inflace, změnami cen materiálů, energií nebo se zvyšováním hypotečních sazeb.
Zatím se totiž nedá jednoznačně říct, jestli se na rychlosti vyřizování žádostí projeví další novela stavebního zákona účinná od 1. září 2018. Ta upřesňuje a výslovně vyjmenovává případy, kdy se závazné stanovisko orgánu územního plánování nevydává. Např. podle informací města Černošice se ale zdá, že optimismus není namístě.
Nelze také předvídat, jak dopadne současná snaha zákonodárců další novelou vrátit tuto agendu zpět na stavební úřady, které by soulad stavby s územně plánovací dokumentací posuzovaly v rámci společného územního a stavebního řízení, což by proces urychlilo.
-red-
