Rozvoj vysokorychlostního internetu v Česku provázejí problémy už roky. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto dostalo za úkol odhalit zásadní komplikace pro plánování, výstavbu a provozování sítí elektronických komunikací vloni v květnu. Hodnotící zprávu teď resort předložil vládě.
Program podpory „Vysokorychlostní internet“ OP PIK vloni zásadně selhal (psali jsme o tom zde), Ministerstvo průmyslu a obchodu obdrželo pouze tři žádosti o dotaci na výstavbu a žadatelé chtěli celkem jen 50 milionů korun, nabízely se ale miliardy. A výzva přinesla i stížnost na nedovolenou veřejnou podporu, která se řešila v Bruselu. Podle hodnoticí zprávy, kterou teď Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě, bude proto druhé kolo „v mnoha ohledech vstřícnější k trhu. Akceptují se připomínky, ve kterých poskytovatelé doplňují data o pokrytí České republiky. Dříve MPO akceptovalo pouze data z mapování. Dodatečná data z veřejné konzultace byla předána ČTÚ a budou využita pro mapování v následujícím roce.“
Další změnou je možnost žadatele samostatného výběru oblasti v rámci tzv. bílých míst (tedy míst, kde se soukromým subjektům nevyplatí internet zavést), a zájemce o veřejnou podporu nemusí investovat v rozsáhlých oblastech, tak jak to bylo v první výzvě. Výzva má podpořit projekty pro připojení budov, kde soukromí investoři působit zatím ani neplánovali. Takových míst je v zemi asi 84 tisíc, což jsou přibližně 4 %. Na podporu má jít 2,5 miliardy korun. Podle dat ČTÚ bylo vysokorychlostním přístupem k internetu vybaveno 63 % domů, i bez dotací se tohle číslo má během tří let zvýšit na 82 %.
MPO také dostalo návod, jak konkrétní problémy rozvoje odstranit i termíny splnění úkolů. Resort na tom spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem a Platformou odborné veřejnosti (to jsou asociace zastřešující operátory sítí elektronických komunikací, fungující pod patronací Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR).
Platforma MPO upozornila mimo jiné i na to, že v současnosti neexistuje samostatný normalizační dokument zaměřený na výstavbu vysokorychlostních optických sítí elektronických komunikací, zejména jejich umisťování uvnitř budov. „V budoucnosti se tento nedostatek může projevit v komplikovaném zajištění povinnosti sdílení těchto vedení mezi operátory elektronických komunikací a eventuálně k obtížné aplikace některých ustanovení zákona o opaření ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací,“ uvádí zpráva. Na normách se tedy podle aktuálních informací již pracuje.
Řadu úkolů se už podařilo splnit vloni, přijetím zákona č. 194/2017 Sb o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních síti elektronických komunikací. Upravuje například intenzivnější využití stávajících fyzických infrastruktur, posiluje spolupráci při plánování stavebních prací, zefektivňuje udělování povolení nebo třeba zužuje šířku ochranného pásma podzemního vedení elektronických území (a do budoucna se uvažuje o jeho dalším zužování). Od ledna byl také zaveden institut oprávněného investora a jednotliví investoři sítí elektrických komunikací tak mají lepší možnosti připomínkovat územně plánovací dokumentaci.
Ministerstvo vnitra také podle plánu pracuje na zavedení Informačního systému technické infrastruktury veřejné správy. Resort zodpovědný za místní rozvoj má také do roku 2020 připravit nový zákon o vyvlastnění.
Prodiskutovat bude ještě potřeba i výši náhrad za zařizování věcných břemen. K tématu už MPO obdrželo od Platformy řadu podnětů, vyjádřit se k tomu bude muset i Ministerstvo financí. Vyřešit by se v této souvislosti měly i poplatky za užívání veřejných prostranství.
Vanda Kofroňová
Více o tématu jsme psali zde:
