Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu bydlení nízkopříjmových či jinak ohrožených skupin obyvatel v letech 2012 až 2017. Kontroloři prověřili několik nástrojů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), Úřadu práce a Úřadu vlády na podporu bydlení – konkrétně sociální práci, sociální služby, příspěvek a doplatek na bydlení a podporu lokalit při řešení sociálního vyloučení. Podle NKÚ dopad těchto dotací resort nevyhodnocoval, ačkoliv k tomu měl k dispozici potřebné informace.
Na podporu sociálních služeb pak MPSV v letech 2012 až 2016 vyplatilo celkem 4,3 miliardy korun. Na podporu sociální práce MPSV v letech 2015 a 2016 rozdělilo krajům a obcím i účelové dotace ve výši 550 milionů korun, a to hlavně proto, aby se zvýšil počet sociálních pracovníků. Množství pracovníků se ale nezvýšilo, stále jich bylo zhruba 1 500, což nepředstavuje ani třetinu z optimálního počtu. Ten si MPSV stanovilo přibližně na 5 200. Na podporu sociálních služeb pak MPSV v letech 2012 až 2016 vyplatilo celkem 4,3 miliardy korun. To jsou hlavní závěry kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu zaměřené na nakládání s penězi na sociální služby. Podle NKÚ ministerstvo práce a podřízené organizace dopady takto poskytnutých peněz nevyhodnocovaly, ačkoliv disponovali potřebnými daty.
„NKÚ při kontrole posuzoval hlavně to, jak jsou tyto nástroje nastaveny a jestli a jak přispěly k plnění cílů politiky sociálního začleňování a k řešení příčin sociálního vyloučení nebo ohrožení sociálním vyloučením. Kontrola odhalila jak nedostatky v systému podpory bydlení, tak i v nastavení jednotlivých nástrojů. Stávající podpora v oblasti bydlení zahrnuje množství jednotlivých nástrojů, které má v kompetenci řada subjektů státní správy i samosprávy. Pomoc ze strany jednotlivých subjektů působí v řadě případů na příjemce izolovaně a bez vzájemné provázanosti,“ uvádí se v kontrolním závěru NKÚ.
Podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu ČR je to podobné i s kontrolovanými nástroji. Kontrola totiž ukázala, že ne vždy jsou provázány i ty nástroje, které spadají pod jeden resort, v tomto případě MPSV. Jde například o příspěvek na bydlení a sociální práci, kdy sociální pracovník nemá přehled, kdo v dané lokalitě pobírá příspěvek na bydlení a nemůže vyhodnotit, zdali by v určitých případech nebyla vhodná jeho pomoc. NKÚ vyhodnotil, že kontrolované nástroje mohou pomoci řešit příčiny sociálního vyloučení nebo ohrožení sociálním vyloučením tehdy, pokud se změní systém podpory sociálního bydlení a jejich působení bude maximálně provázáno. Změnu měl přinést zákon o sociálním bydlení. Ten ale dosud nebyl přijat.
Roční objem prostředků vyplacených
Ministerstvem práce a sociálních věcí na
kontrolované intervence vzrostl od roku 2012 do roku 2016 o 68,44 %.
NKÚ také zjistil, že v letech 2012 až 2016 vyplatilo MPSV v rámci kontrolovaných nástrojů na podporu bydlení skoro 60 miliard korun. „Množství vyplacených peněz rostlo – v roce 2012 MPSV rozdělilo více než osm miliard korun, v roce 2016 to bylo už přibližně 13,7 miliardy korun. I přes takto velký objem peněz vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit. V roce 2006 v České republice existovalo 310 těchto lokalit, ve kterých žilo 80 tisíc lidí. V roce 2015 šlo už o více než 600 sociálně vyloučených lokalit se 115 tisíci obyvateli,“ uvádí se v kontrolním závěru.
Podle kontrolorů nástroji, skrze které MPSV rozdělilo většinu peněz určených na podporu bydlení, jsou příspěvek a doplatek na bydlení. „V letech 2012 až 2016 rozdělil resort na obou těchto podporách 54,3 miliard korun. Celkový objem vyplacených peněz vzrostl ze 7,4 miliardy korun v roce 2012 na 12,2 miliardy korun v roce 2016, tedy o 65 procent. Tyto podpory snižují množství lidí ohrožených chudobou, příčinu problému řešit nepomáhají,“ uvádí zpráva. Z kontroly vyplynulo, že ani jedna z těchto dávek příjemce nemotivuje – osoba bez příjmů dostává více než osoba s určitými příjmy, zároveň příspěvek a doplatek na bydlení stát vyplácí po neomezenou dobu. V neposlední řadě se ukázalo, že stále existují možnosti, jak v rámci této pomoci čerpat více peněz, než na kolik by měl mít příjemce skutečně nárok.
Kontroloři se také zaměřili na Agenturu pro sociální začleňování. Agentura je vládním nástrojem, který poradenstvím a metodickou podporou pomáhá obcím řešícím problematiku sociálního vyloučení. Přestože má Agentura působit v rámci sociálního začleňování včetně bydlení, nedisponuje pravomocemi a kompetencemi. Spolupráce s ní je dobrovolná, zájem lokalit o spolupráci od roku 2012 postupně klesá.
Podpora vyloučených lokalit pokračuje. MMR má připraveny 2 miliardy
Podporu výstavby v sociálně vyloučených lokalitách před několika dny oznámilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro žadatele jsou v tomto roce připraveny na sociální bydlení dvě miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. U programu Sociální bydlení II jsou investiční prioritou investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podpora sociálního začlenění díky lepšímu přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám. Oprávněnými žadateli jsou obce, nestátní neziskové organizace, církve a církevní organizace. Pro vyloučené lokality je určena druhá spouštěná výzva, Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II, ve které je připraveno 1.647.058.824 Kč. MMR zároveň pro tyto výzvy vydalo mapu sociálně vyloučených lokalit, podle níž si mohou potenciální žadatelé zjistit, do kterého programu se mohou hlásit.
Více informací se dozvíte v našem textu Dvě miliardy na sociální bydlení pro obce. MMR vyhlásilo další dva projekty z IROP
-red-
