Nový návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Českou republiku absolutně nepřijatelný. Česko by podle něj mělo přijít o dalších 7,5 miliardy korun, přestože jeho příspěvky do společné evropské pokladny rostou. Babiš kritizuje výdaje na evropské instituce a plánovanou pomoc Ukrajině.

Spor o evropské peníze se odehrává v době, kdy Babišova vláda pro rok 2027 navrhuje schodek státního rozpočtu 386 miliard korun, tedy o 76 miliard vyšší než letos. Z evropského rozpočtu přitom Česko stále získává více peněz, než do něj odvádí.

Premiér Andrej Babiš se proti aktuální podobě evropského rozpočtu na období let 2028 až 2034 vymezil ve videu zveřejněném v neděli na sociální síti X. Podle něj je nepřijatelné, aby Česká republika dostávala méně prostředků, zatímco její odvody do unijního rozpočtu postupně rostou.

„Je to pro nás absolutně nepřijatelné,“ prohlásil Babiš. Podle premiéra má Česko v rámci aktuálního návrhu přijít o 7,5 miliardy korun. „Teď v rámci návrhu irského předsednictví dokonce nám mají snížit 7,5 miliardy korun,“ uvedl.

Brusel chce škrtat, Babiš žádá více peněz

Přepracovaný vyjednávací rámec budoucího evropského rozpočtu představil v sobotu předseda Evropské rady António Costa. Dokument počítá se snížením výdajů o 204 miliard eur, tedy přibližně pět bilionů korun, oproti původnímu návrhu Evropské komise.

Komise loni v červenci navrhla sedmiletý rozpočet ve výši 1,763 bilionu eur, což odpovídá přibližně 43,1 bilionu korun v cenách roku 2025. Některé členské státy ale považují takto vysoké výdaje za neúnosné a požadují úspory.

Babiš naopak upozorňuje, že škrty mohou dopadnout na prostředky určené České republice. Kritizuje také náklady na fungování evropských institucí, které mají podle něj během sedmi let dosáhnout 100 miliard eur. Zmínil zejména Evropský parlament, Evropskou komisi a evropské úředníky.

Peníze pro Ukrajinu mimo evropský rozpočet

Dalším sporným bodem je plánovaná finanční pomoc Ukrajině. Evropský rozpočet má podle projednávaného návrhu počítat s podporou ve výši 100 miliard eur. Babiš ale požaduje, aby se financování Ukrajiny řešilo odděleně. „Proč my máme dávat peníze z evropského rozpočtu Ukrajině? Ukrajina má dostávat peníze mimo evropský rozpočet,“ prohlásil premiér.

Odlišný postoj zastává německý kancléř Friedrich Merz. Také on požaduje úpravu evropského rozpočtu, na rozdíl od Babiše však prosazuje další snižování jeho celkového objemu. Současně trvá na tom, že EU musí zajistit robustní a dlouhodobě udržitelnou podporu Ukrajiny.

Česko zatím z EU dostává více, než odvádí

Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Ilustrační foto: Evropská unie

Přestože Babiš upozorňuje na rostoucí české příspěvky, Česká republika zůstává čistým příjemcem evropských peněz. Podle údajů ministerstva financí získala v roce 2025 ze standardního unijního rozpočtu o 31,1 miliardy korun více, než do něj odvedla.

Po započítání prostředků z dočasného evropského Nástroje na podporu oživení, které dosáhly 46,8 miliardy korun, činila celková kladná bilance České republiky vůči EU 77,9 miliardy korun.

Do budoucna se ale může situace změnit. S růstem ekonomické úrovně České republiky se postupně snižuje její nárok na některé evropské dotace, zatímco příspěvky do společného rozpočtu rostou. Analytici proto upozorňují, že Česko se v dalších letech může přiblížit pozici čistého plátce.

Český rozpočet počítá se schodkem 386 miliard

Spor o budoucí evropské finance má význam také pro český státní rozpočet. Babišova vláda totiž pro rok 2027 navrhla schodek 386 miliard korun, což je o 76 miliard více než schválený deficit na letošní rok. Celkové výdaje mají dosáhnout téměř 2,585 bilionu korun, zatímco příjmy mají činit přibližně 2,199 bilionu korun. Národní rozpočtová rada+1

Podle vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2027 počítá Česká republika s příjmy z evropského rozpočtu ve výši 105,8 miliardy korun. Naopak odvody do společné evropské pokladny mají dosáhnout 85,3 miliardy korun. Rozdíl představuje přibližně 20,5 miliardy korun ve prospěch Česka. Jde ovšem o rozpočtované částky, nikoli o celkovou čistou bilanci zahrnující všechny evropské nástroje. snemovna.hlidacstatu.cz

Vláda přitom v návrhu domácího rozpočtu počítá s vysokými investicemi, růstem výdajů na zdravotnictví a školství i dalšími prorůstovými opatřeními. Národní rozpočtová rada ale upozornila, že návrh znamená pokračování výrazných deficitů veřejných financí. Podle prognózy ministerstva financí má celkový i strukturální schodek sektoru vládních institucí dosáhnout 3,5 procenta HDP. Ministerstvo financí ČR+1

Případné omezení evropských prostředků by tak mohlo zkomplikovat financování investičních projektů, které jsou na dotacích závislé. Návrh unijního rozpočtu se však týká až období od roku 2028, takže Babišem kritizované snížení prostředků o 7,5 miliardy korun nelze přímo vztahovat ke schodku českého rozpočtu na rok 2027.

O konečné podobě rozhodnou členské státy

Jednání o evropském rozpočtu zatím nejsou u konce. Předseda Evropské rady António Costa se snaží najít kompromis mezi zeměmi požadujícími nižší výdaje a státy, které chtějí zachovat dostatečné financování zemědělství, regionálního rozvoje a dalších evropských politik.

Pro Českou republiku bude výsledek jednání důležitý i z dlouhodobého hlediska. Dosavadní výhoda čistého příjemce evropských peněz se totiž s postupným ekonomickým přibližováním k bohatším členským zemím snižuje. Budoucí evropský rozpočet proto může výrazně ovlivnit, kolik prostředků bude mít stát po roce 2027 k dispozici na dopravní infrastrukturu, rozvoj regionů nebo podporu podnikání.