Horkovod z Dukovan do Brna by se mohl stát vzorem pro další evropská města. Shodují se na tom čeští europoslanci. Projekt za přibližně 21 miliard korun má zásobovat teplem až 110 tisíc domácností a výrazně omezit závislost moravské metropole na zemním plynu. „Evropa si sama hází klacky pod nohy,“ kritizuje zdlouhavé povolování europoslanec Tomáš Zdechovský.

O projektu horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna se 10. listopadu diskutovalo také na půdě Evropského parlamentu v Bruselu. Využití jaderného tepla pro vytápění měst podpořili během debaty také europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Knotek (ANO) nebo Tomáš Kubín (ANO). Diskuse se soustředila nejen na technické možnosti projektu, ale také na evropskou legislativu, financování a energetickou bezpečnost.

Brněnský horkovod má zásadně proměnit způsob vytápění druhého největšího českého města. Po dokončení by mohl pokrývat až polovinu jeho spotřeby tepla. Z Modernizačního fondu již má přislíbenou dotaci 10,6 miliardy korun. Využití tepla z jaderné elektrárny by zároveň mělo snížit spotřebu zemního plynu, na kterém je brněnské teplárenství dlouhodobě závislé.

Zdechovský: Evropa si sama hází klacky pod nohy

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) považuje brněnský horkovod za příklad projektu, který by měla Evropská unie podporovat. Podle něj ukazuje, že jaderná energetika může nabídnout stabilní a cenově dostupné vytápění bez závislosti na dováženém plynu. „Jednoznačně ano. Horkovod z Dukovan do Brna je přesně tím typem projektu, který Evropa potřebuje. Využívá teplo z jaderné elektrárny, snižuje závislost na zemním plynu a vytváří předpoklady pro dlouhodobě dostupnější vytápění,“ uvedl pro Ekonomický deník.

Mohlo by vás zajímat

Současně však kritizuje délku přípravy strategických energetických staveb. „Je ale absurdní, jak dlouho příprava podobných strategických staveb trvá. Pokud chceme, aby se Brno stalo inspirací pro další evropská města, musíme se naučit takové projekty realizovat výrazně rychleji,“ upozornil Zdechovský.

Za největší překážky širšího využívání jaderného tepla označuje byrokracii a předsudky vůči jádru. „Evropa si sama hází klacky pod nohy. Zatímco Spojené státy nebo Čína masivně investují do energetické infrastruktury, my trávíme roky papírováním, posuzováním a administrativními průtahy,“ uvedl europoslanec. Zjednodušení pravidel podle něj přitom nemusí znamenat ústup od bezpečnostních ani ekologických požadavků.

Dostálová: Jádro nesmí být znevýhodňováno

Podobně vidí potenciál projektu europoslankyně Klára Dostálová (ANO, Patrioti pro Evropu). Upozorňuje, že jaderné elektrárny mohou evropským městům poskytovat stabilní dodávky tepla i v období, kdy obnovitelné zdroje nevyrábějí dostatek energie. „V době drahých energií a snižování závislosti na fosilních palivech je každý projekt, který může zajistit stabilní a cenově dostupné dodávky tepla, velkým přínosem, a to zvláště pro země, kde tolik nesvítí a nefouká,“ uvedla pro Ekonomický deník.

Klára Dostálová
Evropská poslankyně zvolená za ANO Klára Dostálová (Patrioti pro Evropu). Foto: Evropský parlament

Podle Dostálové je důležité, aby Evropská unie vytvořila předvídatelné podmínky pro dlouhodobé investice. Připomíná také rozdílný přístup členských států k jaderné energetice, zejména rozhodnutí Německa od jádra ustoupit. Za podstatnou považuje rovněž otázku evropské taxonomie, která ovlivňuje podmínky financování energetických projektů. „Potřebujeme proto odstranit zbytečné administrativní překážky a vytvořit předvídatelné podmínky pro dlouhodobé investice,“ uvedla.

Europoslankyně podporuje využití evropských fondů včetně připravovaného Fondu pro konkurenceschopnost. „Tento druh projektů by měl být financován i z evropských zdrojů, jako je například Modernizační fond nebo po roce 2028 i z Fondu pro konkurenceschopnost. Evropská unie by měla zajistit, aby jaderná energetika nebyla při přístupu k evropským prostředkům znevýhodňována oproti jiným nízkoemisním zdrojům,“ uvedla Dostálová.

Vrecionová: Evropa nevyužívá potenciál jádra

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR) upozorňuje, že Evropa stále dostatečně nevyužívá možnosti jaderných elektráren. Brněnský projekt podle ní ukazuje cestu, jak snížit spotřebu zemního plynu a současně zajistit domácnostem stabilní dodávky tepla. „Evropa zbytečně nevyužívá potenciál jaderné energie. Přitom nemusí sloužit jen k výrobě elektřiny, ale také k vytápění domácností a měst,“ uvedla pro Ekonomický deník.

Za hlavní překážky označuje vysoké vstupní investice, složité povolovací procesy a politický odpor vůči jádru. „Především ideologické předsudky vůči jádru, ale také vysoké počáteční investice a složité povolovací procesy. Přitom máme technologii, která dokáže zajistit stabilní dodávky energie s nízkými emisemi,“ uvedla Vrecionová.

Veronika Vrecionová
Předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) Veronika Vrecionová (ECR/ODS). Foto: Evropský parlament

Podle ní by evropská energetická politika měla posuzovat nízkoemisní zdroje podle jejich skutečného přínosu, nikoli podle politických preferencí. „Evropská unie musí přestat dělat rozdíly mezi jednotlivými nízkoemisními zdroji energie. Pokud vážně mluvíme o energetické bezpečnosti, dostupných cenách a snižování emisí, musí mít jaderná energetika v evropských pravidlech i financování rovnocenné postavení,“ zdůraznila. Dodala, že peníze evropských daňových poplatníků mají směřovat k projektům, které přinášejí skutečné výsledky, nikoli k technologiím vybraným podle politické módy.

Evropské peníze už pomáhají

Brněnský horkovod již představuje konkrétní příklad využití evropského financování. Z předpokládaných nákladů kolem 21 miliard korun má přibližně polovinu pokrýt podpora z Modernizačního fondu. Příprava horkovodu z Dukovan do Brna zahrnuje nejen výstavbu samotného přivaděče, ale také související úpravy teplárenské infrastruktury.

V Evropském parlamentu se diskutovalo o budoucnosti vytápění Brna jaderným teplem z Dukovan. Projekt představili zástupci Tepláren Brno za účasti českých europoslanců. Foto: Radka Mistrová

Podle Zdechovského však samotná finanční podpora nestačí. „Musíme osekat byrokracii a nastavit jasné lhůty, aby se smysluplné investice nezasekávaly na úřadech celé roky. Evropa už dnes ztrácí náskok a nemůže si dovolit další promarněné desetiletí,“ uvedl. Podle něj je nutné vedle financování urychlit i rozhodování o strategických energetických stavbách.

Projekt horkovodu z Dukovan do Brna má ukázat, zda lze jadernou energetiku ve větším měřítku využít také pro zásobování měst teplem. Jeho případné rozšíření do dalších evropských zemí bude záviset nejen na dostupnosti jaderných zdrojů a vhodné teplárenské infrastruktury, ale také na ekonomické návratnosti podobných investic a podmínkách jejich financování.