Ukrajinská protivzdušná obrana získá další posily z Evropy. Velká Británie slibuje více než tisíc střel krátkého dosahu a přes deset radarů, které mají pomoci odhalovat blížící se vzdušné cíle během nadcházející zimy. Německo mezitím přislíbilo radarové stanice pro připravovaný protiraketový systém FREYJA. Ten má Ukrajině nabídnout schopnost zasahovat balistické cíle a opírá se také o domácí vývoj záchytné rakety.
Za oběma oznámeními stojí odlišné projekty. Společný mají jeden cíl – posílit obranu ukrajinského vzdušného prostoru, která musí čelit stále náročnějším ruským útokům.
Británie pošle víc než tisíc střel
Velká Británie poskytne Ukrajině další rozsáhlou pomoc pro protivzdušnou obranu. Podle oznámení britského ministerstva obrany to znamená více než 1000 střel pro systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu a více než tucet radarů. Londýn chce tímto způsobem pomoci odstranit naléhavé nedostatky v ukrajinské protivzdušné obraně před letošní zimou.
Hodnota samotného balíku činí 240 milionů liber (zhruba 7 miliard korun). Tato částka spadá do širšího finančního rámce 500 milionů liber, jehož vyčlenění britská vláda oznámila při představování rozpočtu.
Mohlo by vás zajímat
Britské ministerstvo obrany zdůraznilo, že střely a odpalovací zařízení mají posílit schopnost Ukrajiny čelit vzdušným útokům. Systémy krátkého dosahu se podle něj osvědčily také při ničení dronů Šáhed, které Rusko používá k útokům na ukrajinská města a infrastrukturu.
Dodávky střel ukrajinským ozbrojeným silám mají začít v polovině prosince. Britský balík zahrnuje také více než deset radarů. Ty mají pomáhat včas odhalovat přibližující se nepřátelské cíle a poskytovat ukrajinské obraně důležitou podporu během zimního období.
Britský ministr obrany Wes Streeting při oznámení pomoci upozornil na význam zimního období ve válce. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj „používá zimu jako zbraň“.
„Proto musíme i nadále proměňovat náš neochvějný závazek vůči Ukrajině ve skutečné schopnosti, které jí pomohou bránit se proti barbarským ruským útokům. Využíváme prostředky, jejichž vyčlenění kancléř oznámil při představení rozpočtu, abychom Ukrajinu podpořili během této zimy a dodali jí více než 1000 střel pro systémy protivzdušné obrany. Je to součást našeho pokračujícího úsilí mobilizovat spojence a posilovat ukrajinskou obranu. Ukrajinská frontová linie je frontovou linií svobody a demokracie a my budeme stát při Ukrajině tak dlouho, jak to bude potřeba,“ uvedl Streeting.

Střely LMM už Británie pro Ukrajinu připravuje
Britská pomoc navazuje na předchozí kroky Londýna v oblasti protivzdušné obrany. Ukrajinský portál Militarnyi připomněl také plán na urychlení dodávek střel LMM, které Ukrajina využívá k obraně před vzdušnými cíli.
LMM je zkratka názvu Lightweight Multirole Missile. Jde o lehkou víceúčelovou řízenou střelu, kterou vyvinula britská společnost Thales. Konstrukce počítá s nasazením proti vzdušným i pozemním cílům. Střela může zasahovat vzdušné cíle a v případě potřeby také obrněnou techniku.
Londýn vedle samotné munice přidává další radarové prostředky. Ty mají ukrajinským silám pomáhat s odhalováním přilétajících cílů, tedy s jednou ze základních podmínek účinné protivzdušné obrany.
Německo dodá radary pro budoucí systém FREYJA
Zatímco britský balík míří na posílení současné ukrajinské protivzdušné obrany, Německo se zapojí do vývoje budoucího protiraketového systému FREYJA. Německý ministr obrany Boris Pistorius oznámil radarovou podporu po 37. zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramstein, které se uskutečnilo v Bruselu.

Podle Pistoria mají radarové stanice zlepšit přehled o vzdušné situaci a stát se důležitou součástí nového protiraketového systému. Na jeho vývoji se v současnosti podílí jedenáct zemí. Německý ministr však při oznámení neupřesnil, o jaké modely radarů půjde, kolik stanic Ukrajina získá ani kdy je partneři dodají.
Konkrétnější informace o německé účasti přinesla už červnová dohoda. Ukrajinská společnost Fire Point tehdy na mezinárodní výstavě Eurosatory v Paříži podepsala memorandum o porozumění s německým výrobcem Hensoldt. Dohoda počítá s dodávkami a integrací multifunkčních radarů TRML-4D do systému FREYJA.
Radary TRML-4D už Ukrajina zná z protiletadlových systémů IRIS-T SLM. Německá společnost Hensoldt je dodává také pro tyto systémy, které Ukrajina využívá při obraně svého vzdušného prostoru.
Oznámení Pistoria tak navazuje na konkrétní průmyslovou spolupráci mezi Fire Point a Hensoldt. Zatímco červnové memorandum stanovilo rámec pro dodávky a integraci radarů TRML-4D, listopadové vyjádření německého ministra potvrdilo, že Německo poskytne radarové stanice pro budoucí protiraketový systém. Přesné počty a termíny ale nadále nezveřejnilo.

Základem FREYJA bude ukrajinská raketa FP-7.X
Systém FREYJA má stát na ukrajinské záchytné raketě FP-7.X, kterou vyvíjí společnost Fire Point. Firma zahájila její letové zkoušky v červnu 2026. Projekt tedy nestaví pouze na zahraničních radarech. Jeho důležitou součástí má být také ukrajinská raketa, která má plnit úlohu přepadového prostředku proti balistickým cílům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v říjnu uvedl, že Ukrajina dokončila svou část prací na protiraketovém systému FREYJA. Nyní podle něj čeká na dokončení dalších komponentů evropskými partnery.
První zkoušky celého systému očekávají jeho vývojáři v zimě 2026–2027. Nejde tedy o hotový systém, který by už Ukrajina mohla nasadit do bojové služby. Projekt se stále nachází ve fázi vývoje a integrace jednotlivých částí.
Právě radarová část představuje jeden z důležitých úkolů spolupráce s evropskými výrobci. Systém potřebuje získat informace o vzdušném cíli a předat je dalším komponentům, které zajistí jeho zachycení. Fire Point proto uzavřel dohodu s Hensoldt už v červnu, několik měsíců před listopadovým oznámením německého ministra obrany.
Dva evropské příspěvky, dvě odlišné úlohy
Britská a německá oznámení přicházejí v krátkém časovém odstupu, jejich obsah se však liší. Londýn poskytuje střely krátkého dosahu, odpalovací zařízení a více než deset radarů pro ukrajinskou protivzdušnou obranu. Dodávky střel mají začít už v polovině prosince, aby pomoc dorazila včas pro nadcházející zimní období.
Německo se naproti tomu zapojuje do vývoje nového protiraketového systému FREYJA. Jeho radarová část má využívat také německé technologie Hensoldt, konkrétně multifunkční radary TRML-4D, s jejichž dodávkami a integrací počítalo už červnové memorandum s ukrajinskou společností Fire Point.
Zatímco britská pomoc má posílit dostupné prostředky ukrajinské protivzdušné obrany v nejbližších měsících, FREYJA představuje rozpracovaný projekt zaměřený na protiraketovou obranu. Jeho základem bude ukrajinská záchytná raketa FP-7.X a na vývoji se podílí jedenáct zemí.
Obě oznámení tak ukazují dvě různé cesty, jimiž evropské státy podporují ukrajinskou obranu – dodávkami hotových prostředků a zapojením do vývoje nové technologie. U britského balíku už známe finanční objem i předpokládaný začátek dodávek. U německé radarové podpory pro FREYJA zůstávají otevřené počty a termíny. První zkoušky celého systému však jeho vývojáři plánují na tuto zimu.
