Kdo ovládá výrobu termovizních senzorů, ten určuje, kolik dronů dokáže vzlétnout nad bojiště. Ředitel iniciativy Project Foundation Ihor Nakonečnyj popsal zásadní strategickou slabinu Západu. Technologie se na ukrajinské frontě mění doslova z měsíce na měsíc, získání unijního financování a vývoj prototypu trvá ale celé roky, během nichž projekt zastará.

„Pokud by se Čína rozhodla omezit vývoz, Ukrajina, zbytek Evropy i USA by to okamžitě pocítily,“ říká Ihor Nakonečnyj, generální ředitel iniciativy Project Foundation. Jedná se o ukrajinský projekt, který se zaměřuje na budování kapacit pro výrobu čipů v Evropě. V rozhovoru pro EU Perspectives vysvětlil, proč je odvětví výroby dronů závislé na Číně. A co se může Evropa naučit od Ukrajiny, která čelí plnohodnotné válce s Ruskem.

Ihor Nakonečnyj
Šéf iniciativy Project Foundation Ihor Nakonečnyj. Ilustrační foto: Ihor Nakonečnyj/ Project Foundation

Vaše společnost vznikla a zahájila činnost krátce po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Můžete popsat, jak vaše firma vlastně vznikla?

Naše společnost vznikla jako reakce na ruskou agresi. Náš tým měl bohaté zkušenosti s podnikáním a spotřební elektronikou. A tak jsme hledali způsob, jak své dovednosti co nejlépe využít tváří v tvář této agresi. Drony jsou jedním z určujících prvků moderního válčení. Jednou z klíčových součástí dronu je kamera, v podstatě jde o „oči“ celého stroje.

Klíčovým komponentem je termovizní senzor – polovodičový čip, který kameře umožňuje detekovat teplo. Čína je schopna vyrobit přibližně 20 milionů takových senzorů ročně. Každý dron vybavený termovizí senzor potřebuje. Kdo tedy ovládá senzory, ten určuje, kolik dronů s termovizí lze vyrobit. Mimo Čínu disponují výrobními kapacitami v podstatě jen Severní Amerika a Francie. Celkem jde možná o řádově miliony kusů. Je to obrovský nepoměr, který vnímáme jako zásadní zranitelnost.

Mohlo by vás zajímat

Vaše společnost se v podstatě nachází na průsečíku vojenské zranitelnosti a zranitelnosti dodavatelských řetězců?

Přesně tak. Kdyby se Čína rozhodla omezit vývoz, okamžitě by to pocítila Ukrajina, zbytek Evropy i Spojené státy. I když jsme zatím nebyli svědky úplného zákazu vývozu, neustále se potýkáme s nedostatkem určitých položek nebo s náhlým růstem cen. Je to neustálá výzva, kterou náš nákupní tým řeší každý den.

Jde o zásadní zranitelnost. Právě proto jsme založili Project Foundation, abychom v Evropě a USA vybudovali výrobní závody na termovizní senzory. Západ tak už nebude v otázce „očí“ pro své drony závislý na Číně.

Momentálně zakládáme dceřinou společnost v nizozemském Eindhovenu, kde má Project Foundation své sídlo a která bude sloužit jako jedno z našich hlavních center pro výzkum a vývoj. Vnímáme se jako součást Evropy. Vidíme v ní spoustu příležitostí i talentovaných lidí, s nimiž můžeme tento záměr realizovat.

voják dron
Dron od společnosti TYTAN. Ilustrační foto: TYTAN

V Evropě se situace zlepšuje

Myslíte si, že si Evropa dostatečně uvědomuje svou zranitelnost?

Vidím, že řada klíčových aktérů už situaci chápe a povědomí o ní se dále šíří. V USA je to ještě výraznější. Do vlastní, nezávislé výroby – konkrétně vojenského vybavení – se investuje stále více prostředků. Tento trend existoval vždy, ale nyní objem investic dále roste. V Evropě se situace postupně zlepšuje.

Projevuje se to i v politické rovině?

Abych byl přesný, má společnost v tuto chvíli nečerpá žádné prostředky z EU. Zvažujeme však účast v několika dotačních výzvách. Vidíme ale, že mnoho dotačních programů má časové harmonogramy, které jsou pro nás zkrátka příliš pomalé. Pokud chcete požádat o financování, může klidně trvat rok, než prostředky skutečně získáte.

Musíte tedy vypracovat projekt, čekat téměř rok na peníze a následně máte dva či tři roky na vývoj prototypu. Tento časový rámec neodpovídá realitě moderního válčení. I během jediného roku se způsob vedení války na Ukrajině může zcela změnit. Koncept, na který jste žádali o finance, už nemusí být vůbec relevantní. Objevují se sice agilnější programy, ale potřebujeme jich více. Opravdu potřebujeme větší rychlost.

Zajímá se vaše firma také například o unijní nařízení, které má posílit polovodičový průmysl, zvýšit výrobní kapacity a snížit závislost na dodavatelích mimo evropský blok?

Ano, je to velmi dobrá iniciativa, ale velkým problémem pro nás je, že se zaměřuje primárně na civilní využití, nikoliv na dvojí užití. Například technologie, na kterých pracujeme my – senzory pro termokamery či obrazové snímače – do rámce nařízení o čipech (Chips Act) v podstatě nezapadají. Přestože se domníváme, že jde o důležité téma.

Nemyslíte si, že v tomto smyslu jsou technologie s dvojím užitím lépe pokryty jinou politikou než zákonem o čipech?

Hovoříme zde o výrobě polovodičů, takže z tohoto pohledu to dává smysl. S konceptem dvojího užití se již setkáváme například v návrhu nařízení o průmyslovém akcelerátoru. Realita dnešního světa spočívá v tom, že mnoho různých oblastí je vzájemně propojeno. Zahrnutí technologií s dvojím užitím – například do zákona o čipech – by tuto realitu odráželo.

Jakým směrem byste chtěli vyvíjet svou společnost a její dceřinou firmu v Nizozemsku?

Naše společnost vznikla primárně v reakci na poptávku na Ukrajině, avšak samozřejmě si pro ni přejeme spravedlivý a trvalý mír. Takový mír však může přetrvat pouze tehdy, pokud je podpořen silným a nezávislým obranným průmyslem, který odradí Rusko od další války. Doufáme, že k tomu budeme moci i nadále přispívat. Nejen ve prospěch Ukrajiny, ale celého západního světa.

Vnímáme se jako globální společnost a v budoucnu bychom rádi uplatnili naše produkty i v civilních oblastech, například v spotřební robotice či automobilovém průmyslu. Nechceme, aby tyto technologie skončily výhradně v rukou Číny.