Více než stovka ze sedmi set pražských mostů je ve špatném až havarijním stavu. Spojené státy jich mají přes 54 tisíc. Na jejich kondici dohlíží drony.
Americká dálniční síť měří přes 76 tisíc kilometrů. Připadají na ni zhruba tři čtvrtiny nákladní automobilové dopravy. Podle nejnovější zprávy Americké asociace stavebníků dopravních staveb (ARTBA – American Road & Transportation Builders Association), na kterou odkazuje například The Daily Telescope, připadá vadný most na každých 43 kilometrů. Každý den přes ně projede kolem 60 milionů vozidel. Pokud by se všechny seřadily jeden za druhým, bez problémů by propojily například Miami s New Yorkem, které jsou od sebe vzdáleny téměř dva tisíce kilometrů.
To jsou ale jen mosty na dálnicích. Celkový počet mostů ve vadném až havarijním stavu přesahuje 54 tisíc. Denně přes ně projede na 175 milionů vozidel. Pokud by měly být všechny opraveny, trvalo by to při současném tempu rekonstrukcí zhruba 37 let. Aby nedošlo k nějaké katastrofě, je třeba poškozené mosty pravidelně monitorovat.
Drony v Minnesotě
Jenže to není vůbec snadný úkol. S využitím tradičních postupů v podobě těžkotonážního vozu s prodlouženým ramenem vyjde analýza stavu jednoho mostu podle portálu CityLab.com na zhruba 1 milion dolarů (tedy přes 20 milionů korun). Při celkovém počtu vadných mostů by jen monitoring vyšel na více než 50 miliard dolarů.
Minnesota, stát mnoha jezer a 20 tisíc mostů, však přišla před třemi lety s originálním řešením. K mostům vysílá drony, které jsou schopné stavbu naskenovat a lehce odhalit, zda hrozí bezprostřední nebezpečí. A to vše za zlomek nákladů na tradiční monitorovací metody.
Dron se dokáže ke každému stavebnímu prvku mostní konstrukce dostat daleko blíže než skener zavěšený na rameni těžkotonážního vozidla. Je schopen pořídit tisíce snímků ve vysokém rozlišení a pomocí speciálního softwaru je pak lze v počítači převést do 3D zobrazení. Inženýři je pak mohou detailně zkoumat a pomocí dříve pořízených fotografií zpětným řazením snímků zmapovat, jak ta či ona trhlina nebo změna ve struktuře vznikala. Následně jsou schopni předpovědět, kdy by mohlo na konkrétním mostu dojít k nějakému vážnému problému.
Některé drony, jako například model senseFly Albris, jsou vybaveny kamerami, které dokáží most nasnímat po jednotlivých vrstvách. To je pro podrobné zkoumání nesrovnatelně užitečnější než obyčejné, byť detailní záběry ve vysokém rozlišení. „Pohodlně se s drony dostaneme pod most, takže umíme věrohodně monitorovat i jeho spodní část,“ řekl portálu CityLab.com Barrett Lovelace, jeden z inženýrů společnosti Collins Engineers, která mosty v Minnesotě kontroluje. Dostatečný přístup k mostní konstrukci je pro spolehlivý monitoring naprosto klíčový.
Na začátku byla katastrofa
Že se stala Minnesota průkopníkem této metody, není prý žádná náhoda. V srpnu 2007 se totiž v Minneapolis zřítil za plného provozu dálniční most. Třináct lidí tehdy zemřelo a více než 140 dalších bylo zraněno. Šlo o jeden z nejfrekventovanějších mostů v celé Minnesotě.
Tato dopravní tragédie vyvolala diskusi o bezpečnosti americké dopravní infrastruktury a zejména silničních a dálničních mostů. V roce 2008 proto stát Minnesota zahájil program pro zmapování technického stavu stěžejních mostů. Vyčlenil na to 2,5 miliardy dolarů. O deset let později už se dá říci, že většina z těch poškozených byla opravena nebo zbourána a nahrazena mosty novými. Kromě toho došlo také ke zpřísnění kvalitativních standardů pro silniční mosty.
Přesto prý nelze drony úplně přeceňovat. Podle Sarah Sondagové, jedné z inspektorky minnesotského ministerstva dopravy, drony nebudou nikdy stoprocentně schopny nahradit důkladné revize prováděné člověkem. „Drony jsou jen jeden z nástrojů,“ řekla portálu CityLab.com. Ministerstvo bude také vyhodnocovat, které typy dronů přinesly nejspolehlivější výsledky u kterých typů mostních konstrukcí a na základě vyhodnocení bude poté vznikat jakýsi manuál, podle kterého se budou moci řídit v i jiných státech USA. „Jsem přesvědčena, že pokud budeme drony využívat efektivně, prokážeme, že také efektivně zacházíme s veřejnými finančními zdroji,“ uvedla Sondagová.
-usi-
