Česká armáda pořizuje německé tanky Leopard 2A8 společně s dalšími evropskými státy. Do rámcové dohody na výrobu vojenských nákladních vozidel Tatra T-815 se zapojily také Slovensko a Chorvatsko. Společné nákupy už dnes patří k důležitým nástrojům evropského zbrojení. Pět severských zemí, spojených v paktu NORDEFCO, však chce spolupráci posunout ještě dál.
Připravují dohodu, která má usnadnit nejen pořizování techniky, ale především přesuny vojáků a vojenského materiálu přes státní hranice a společné operace v míru, krizi i válce.
Leopardy za 34 miliard. Česko se připojilo k německému nákupu
Jedním z nejvýraznějších příkladů společného evropského zbrojení je pořízení tanků Leopard 2A8. Česká republika se připojila k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS Deutschland. V září 2025 podepsalo české ministerstvo obrany závaznou objednávku na 44 velitelských a bojových tanků pro Armádu České republiky.
Celková cena zakázky dosahuje 34,25 miliardy korun včetně DPH. Základní část za tanky, integrovanou logistickou podporu a související vybavení představuje 32,76 miliardy korun. Dalších 1,49 miliardy korun stojí takzvaná bohemizace, tedy úpravy podle českých požadavků. Zahrnují například komunikační a spojovací techniku, kamuflážní nátěr nebo národní označení vozidel.
Mohlo by vás zajímat
Česká armáda se tak nestává samostatným zákazníkem, který by si u výrobce objednával vlastní, odlišně konfigurovanou sérii tanků. Využívá německou rámcovou dohodu a připojuje se k širšímu projektu. Ministerstvo obrany tento postup zdůvodnilo také ekonomicky: společný nákup podle něj umožnil snížit jednotkovou cenu, čehož by při samostatném pořizování nebylo možné dosáhnout.
První tanky mají do České republiky dorazit od roku 2028. Rámcové ujednání počítá také s možností pořízení dalších variant vozidel. Je však nutné rozlišovat mezi závazně objednanými 44 tanky a dalšími stroji, jejichž pořízení závisí na navazujících smlouvách a rozhodnutích. Ministerstvo obrany v roce 2025 uvádělo možnost pořízení dalších 19 vozidel v jiných verzích, například vyprošťovacích, mostních, ženijních nebo určených pro výcvik řidičů.
Společný nákup má kromě ceny přinést také další výhody. Jednotnější technika usnadňuje spolupráci armád, logistiku, výcvik i případné společné nasazení. Výrobce zároveň může plánovat produkci větších sérií a účastnické státy mohou lépe využít výrobní kapacity. Český projekt počítá také se zapojením domácího obranného průmyslu.

Tatry pro několik armád. Do rámce vstoupilo také Chorvatsko
Dalším příkladem je pořízení těžkých vojenských nákladních vozidel Tatra T-815. Ministerstvo obrany uzavřelo v roce 2024 rámcovou dohodu se společností Tatra Defence Systems. Původní český projekt počítal s dodávkami až 872 vozidel do září 2031.
Do rámcové dohody následně vstoupilo Slovensko a v prosinci 2025 také Chorvatsko. Neznamená to však, že by všechny státy automaticky objednaly maximální množství vozidel, které jim příslušná ujednání umožňují. Rámcová dohoda stanovuje podmínky a možnosti budoucích objednávek, nikoli sama o sobě konečný počet skutečně odebraných automobilů.
Ministerstvo obrany v prosinci 2025 uvádělo, že Česká republika objednala 280 vozidel a Slovensko 350. Chorvatsko získalo možnost objednat až 420 automobilů.
V červenci 2026 navíc české a slovenské ministerstvo obrany podepsaly smlouvu o budoucím přistoupení České republiky ke slovenské rámcové dohodě na pořízení vozidel Tatra. Slovenská dohoda z prosince 2025 počítá s dodávkou až 1 289 vozidel. Praha a Bratislava se vedle toho zabývají také možností společného pořízení samohybných minometů SAM-120.
Příklad Tater ukazuje, že společné pořizování nemusí vždy probíhat pouze tak, že několik států od počátku vyjednává jednu smlouvu. Jedna země může připravit rámec a další se k němu následně připojí. Výsledkem může být širší zákaznická základna a větší série vozidel, aniž by každý stát musel celý nákup připravovat samostatně.
Společná munice
Spolupráce evropských států se netýká pouze velkých bojových vozidel. Příkladem je také společné pořizování munice.
V lednu 2021 uzavřely státy Visegrádské čtyřky prostřednictvím agentury NATO Support and Procurement Agency dohodu týkající se výcvikové pistolové munice ráže 9 × 19 milimetrů. Šlo o náboje FX Marking Cartridge Red a Blue, tedy značkovací střelivo určené pro výcvik. Celkový plánovaný objem přesahoval 300 tisíc kusů, přičemž český podíl měl činit 10 tisíc nábojů každé z obou barevných variant.
Tento projekt nelze zaměňovat s evropskou iniciativou na společné pořizování dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Evropská obranná agentura v září 2023 oznámila uzavření osmi rámcových smluv, které měly členským státům EU a Norsku usnadnit objednávání této munice. Projekt reagoval na potřebu doplňovat vlastní zásoby a současně podporovat dodávky pro Ukrajinu.
Společné pořizování munice má zvláštní význam v situaci, kdy evropské armády potřebují rychle doplňovat zásoby a výrobci musí navyšovat produkci. Jednotlivé státy mohou prostřednictvím společných mechanismů lépe koordinovat požadavky a využívat výrobní kapacity. Samotná rámcová smlouva ovšem ještě neznamená, že všechny účastnické země objednají stejné množství nebo že se dodávky uskuteční ve stejném termínu.

Severské země připravují novou obrannou dohodu
Zatímco české příklady ukazují především společné pořizování konkrétní techniky a munice, pět severských zemí chce vytvořit širší rámec pro fungování svých ozbrojených sil. Ministři obrany Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska se před pár dny sešli v Oslu na ministerském jednání spolupráce NORDEFCO. Dne 12. listopadu oznámili, že zahájí přípravu nové dohody o severské obranné spolupráci.
Nejde zatím o podepsanou obrannou smlouvu ani o hotovou dohodu. Ministři se ale shodli na zahájení procesu, který má připravit potřebný právní rámec pro další prohloubení spolupráce. Jeho cílem bude umožnit ozbrojeným silám pěti zemí efektivněji působit napříč hranicemi a odstranit překážky, které dnes komplikují společné operace.
Norský ministr obrany Tore O. Sandvik představil rozsah vojenských kapacit, které severské země dohromady mají. Podle něj disponují přibližně 250 moderními bojovými letouny, téměř 145 hladinovými plavidly a zhruba 100 tisíci vojáky v mírovém stavu. Taková síla podle něj dává regionu značný potenciál, který mohou státy lépe využít právě těsnější spoluprací.
Dánský ministr obrany Jeppe Bruus označil připravovanou dohodu za možnost posunout severskou spolupráci na novou úroveň. Ambicí je, aby se vojenské jednotky mohly přesouvat přes hranice plynuleji a aby jejich společné působení nebrzdily rozdílné vnitrostátní předpisy a administrativní postupy.
Důležitou roli hraje také schopnost přijímat a přesouvat spojenecké jednotky. V případě krize nebo ozbrojeného konfliktu totiž nestačí, aby jednotlivé armády měly moderní techniku a vycvičené vojáky. Potřebují také možnost rychle je dopravit tam, kde je NATO potřebuje, a následně je zapojit do společných operací.
Všech pět zemí je v NATO. Spolupráce má odstranit praktické překážky
Severská obranná spolupráce není novým projektem. NORDEFCO vzniklo v roce 2009 a sdružuje Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Zásadní změnu přineslo rozšíření NATO o Finsko v roce 2023 a Švédsko v roce 2024. Všech pět severských států je nyní součástí Severoatlantické aliance.
Nová dohoda má navázat na dosavadní spolupráci a na dokument Vision for Nordic Defence Cooperation 2030, který ministři podepsali v roce 2024. Ten stanovil směr dalšího rozvoje společného velení, vojenských schopností, pořizování materiálu a podpory ozbrojených sil.
Norský ministr obrany upozornil, že armády už dnes spolupracují a společně cvičí. Stále však existují praktické překážky, které komplikují jejich hladké působení přes státní hranice. Právě jejich odstranění má patřit k hlavním úkolům připravované dohody. Právní a politický rámec má umožnit další rozvoj spolupráce v době míru, krize i války.
Důležitým tématem je také začlenění severských sil do aliančního systému velení. Během jednání v Oslu se setkali také náčelníci generálních štábů severských zemí a generál Nick Perry, velitel aliančního Joint Force Command Norfolk, pod jehož velení nyní spadají všechny severské státy.
Společné prohlášení ministrů zároveň připomnělo pokrok severských vzdušných sil. Ty podle něj výrazně posílily schopnost bojovat společně jako jeden celek. Významným krokem se stalo také zřízení aliančních Forward Land Forces ve Finsku. Jejich přítomnost představuje důležitý prvek kolektivní obrany severní Evropy a rozvoje schopností NATO v arktickém prostoru.
Nová dohoda tedy nemá vytvářet paralelní obrannou strukturu, která by nahrazovala NATO. Ministři výslovně zdůraznili, že spolupráce NORDEFCO má evropskou bezpečnost a kolektivní obranu Aliance doplňovat a posilovat.
Severské země chtějí do roku 2030 ztrojnásobit výrobu munice
Vedle přesunů vojsk a společných operací se severské země zaměřují také na obranný průmysl a bezpečnost dodávek. Společné prohlášení z Osla připomnělo cíl, který si stanovily už v roce 2023: do roku 2030 ztrojnásobit výrobní kapacitu munice v severských zemích.
Ministři uvedli, že díky dosavadnímu pokroku a investicím jsou na dobré cestě tento cíl splnit. Nejde tedy o tvrzení, že už se výroba ztrojnásobila, ale o vyhodnocení dosavadního postupu a plánovaného rozvoje kapacit.
Součástí úsilí je také iniciativa Nordic Compass, která propojuje obranný průmysl a má pomáhat budovat severské obranné schopnosti. Její význam spočívá v zapojení průmyslových podniků do širší spolupráce, nikoli pouze v koordinaci nákupů mezi ministerstvy obrany.
Ministři se v Oslu věnovali také civilně-vojenské spolupráci a odolnosti společnosti. Na jednání NORDEFCO-Haga se setkali s kolegy odpovědnými za civilní připravenost a obranu obyvatelstva. Diskutovali o tom, jak mohou státy lépe propojit vojenské a civilní kapacity a posílit odolnost společnosti v krizových situacích.
Do programu se zařadilo rovněž jednání Atlantic Future Forum na palubě britské letadlové lodi HMS Prince of Wales. Ministři tak řešili nejen samotné armády, ale také širší bezpečnostní prostředí a technologický rozvoj.
Společné prohlášení zároveň označilo pokračující ruskou válku proti Ukrajině za nejpalčivější bezpečnostní výzvu. Pět severských států potvrdilo, že chce Ukrajině nadále poskytovat politickou, vojenskou, finanční i humanitární podporu.

Česko a sever Evropy: dva způsoby, jak posílit obranu společně
České nákupy tanků Leopard a vozidel Tatra ukazují, že společné pořizování vojenské techniky už není pouze politickou deklarací. V konkrétních projektech se promítá do objednávek, smluv a dodávek, které mají armádám zajistit modernější vybavení a zároveň využít výhody větších zakázek.
Severské země chtějí jít ještě dál. Jejich připravovaná dohoda nemá řešit pouze to, kdo a kolik techniky koupí. Má vytvořit právní podmínky pro hladší přesuny vojsk a materiálu, společné operace a užší propojení ozbrojených sil. Současně navazuje na rozvoj společných vojenských schopností, průmyslu a zásobování.
Rozdíl je podstatný: společný nákup pomáhá armádám získat techniku, zatímco společný právní a operační rámec má usnadnit její využití v praxi. Oba přístupy se přitom mohou vzájemně doplňovat. Moderní tanky, letouny nebo munice samy o sobě nezaručí účinnou obranu, pokud státy nedokážou rychle spolupracovat, přesouvat jednotky a koordinovat jejich nasazení.
Severské země nyní zahajují práci na dohodě, která má takovou spolupráci posunout na další úroveň. O jejím konečném obsahu a podobě zatím rozhodnuto není. Už samotné zahájení přípravy ale ukazuje, jakým směrem chtějí Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko svou obrannou spolupráci rozvíjet.
