Už osm měsíců odevzdávají firmy České správě sociálního zabezpečení jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JHMZ). Systém, který měl sjednotit přes dvě desítky různých formulářů a především ulevit mzdovým účetním, ale stále nefunguje podle představ podnikatelů. Stát získává více údajů, ale zaměstnavatelé mají více práce, upozorňují experti.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele mělo být krokem k modernější a efektivnější komunikaci firem se státem. V praxi však zaměstnavatelům přineslo nové povinnosti a další administrativní zátěž.

Podle Jana Kotaly, partnera a daňového poradce z EKP Advisory, zatím chybí rovnováha mezi tím, co díky hlášení získává stát a co musí udělat firmy, příliš příznivá. „Pokud bychom poměřovali, co získává stát a co musí udělat zaměstnavatelé, není to podle mě ani remíza. Spíše bych řekl, že stát vede dva nula,“ komentuje situaci Jan Kotala.

Povinnosti spojené s jednotným hlášením zaměstnavatele nejvíce doléhají na menší podniky. „Nejčastěji se setkáváme s kritikou vysoké administrativní náročnosti celého procesu, složitosti některých postupů a také s dodatečnými náklady na úpravy mzdových a personálních systémů,“ uvádí místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středník podniků a živnostníků Gabriela Hrbáčková.

Mohlo by vás zajímat

Škoda

Zatímco větší společnosti mají vlastní HR a IT oddělení, které si mohou práci rozdělit a nové požadavky snáze absorbovat, pro malé podnikatele představuje každá nová povinnost výraznou časovou i finanční zátěž. „Řada firem zatím nevidí reálné snížení byrokracie, které bylo jedním z hlavních argumentů pro zavedení systému,“ podotýká Hrbáčková.

Předsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků Gabriela Hrbáčková při s Jeronýmem Dekanem z ministerstva práce a sociálních věcí. Foto: Jakub Hněvkovský

Příliš přísné termíny

Problém podle Jana Kotaly nespočívá pouze v množství vykazovaných údajů, ale také v načasování a způsobu jejich předávání. Zaměstnavatelé musí hlášení podávat v přesně stanoveném okamžiku, přestože některé informace mají k dispozici s předstihem. Například nástup zaměstnance, o kterém firma ví už několik týdnů dopředu, by mělo jít oznámit dříve, nikoli až v úzce vymezeném časovém okně.

„Stát by měl především zjednodušit oznamovací povinnosti a lépe využívat data, která už má k dispozici. Pokud zaměstnavatel ví, že zaměstnanec nastoupí za čtrnáct dní, mělo by být možné ho nahlásit už tehdy,“ říká Jan Kotala.

Za logický krok považuje také propojení jednotného měsíčního hlášení se zdravotními pojišťovnami. Zaměstnavatelé dnes předávají podobné údaje více institucím. Pokud už stát buduje jednotný systém, měl by podle něj usilovat o to, aby firmy nemusely stejné nebo velmi podobné informace opakovaně odesílat různými cestami.

Vykazované údaje se změní

Zdravotní pojišťovny ale stát do jednotného měsíčního hlášení zatím nezahrnul. Zaměstnavatelé jim tak stále musí posílat informace zvlášť. Výhledově by se sice měly k hlášení připojit, zatím ale vláda ani Česká správa sociálního zabezpečení jasný termín nestanovila.

Od ledna se místo toho v hlášení chystají jiné změny. 9. listopadu vláda schválila nařízení, podle nějž budou muset zaměstnavatelé nově zadávat do JHMZ také například datum placení odvodů, daňové bonusy či termíny pobytu a počet směn s rizikovou prací.

Do evidence se budou muset zapsat také digitální platformy. K údajům z jednotného hlášení zaměstnavatele získají nově přístup inspekce práce, krajské hygienické stanice či ministerstva zdravotnictví a spravedlnosti. Výhrady k návrhu má Úřad pro ochranu osobních údajů i Hospodářská komora.

Daňový poradce EKP Advisory Jan Kotala tvrdí, že stát na jednotném měsíčním hlášení firem vydělal na úkor firem. „Vede dva nula,“ říká. Foto: Alžběta Vejvodová

Více informací pro finanční úřady

Zatímco zaměstnavatelé upozorňují na další administrativní povinnosti, pro stát znamená jednotné měsíční hlášení výrazné rozšíření množství dostupných informací. Uvítala ho například finanční správa. Ta díky nově zřízené evidenci zaměstnanců získá aktuální údaje nejen o registrovaných zaměstnavatelích, ale také o jejich jednotlivých zaměstnancích.

Každý měsíc má k dispozici nejen souhrnnou částku záloh na daň ze závislé činnosti sražených zaměstnavatelem, ale také individuální výši zálohy za každého zaměstnance a způsob jejího stanovení, tedy například výši příjmů, uplatněné daňové odpočty a slevy. „Z pohledu kontrolní a analytické činnosti jde o obrovský skok kupředu, efektivita kontrolní činnosti a potenciál detekce rizikových situací by se měly viditelně zlepšit,“ říká Patrik Madle z Generálního finančního ředitelství.

Dosud měl správce daně v průběhu zdaňovacího období jen velmi omezené informace, a obtížně se mohl zaměřit na rizikové subjekty. Pro analytické účely sice čtvrtletně využíval údaje České správy sociálního zabezpečení z evidenčních listů důchodového pojištění, jejich rozsah byl ale omezený. Ve většině případů tak musel čekat až na podání vyúčtování po skončení zdaňovacího období.

Se zavedením jednotného měsíčního hlášení se situace změnila. Správce daně získává informace za každý kalendářní měsíc. Může tak mnohem jednodušeji odhalit anomálie, které mohou poukázat na chyby či dokonce nelegální chování. Evidence tak například pomáhá při odhalování duplicitního uplatňování daňových slev a zvýhodnění.

Daňová přiznání se předvyplní, ale ještě si počkáme

Nová evidence ale nebude sloužit pouze ke kontrolám. Finanční správa chce získaná data využít také k rozšíření služeb pro daňové poplatníky. Jedním z hlavních plánů je automatické předvyplňování daňových přiznání fyzických osob, které mají příjmy ze zaměstnání.

První takové předvyplnění by mohlo být k dispozici za zdaňovací období 2027. Záležet bude na budování potřebného technologického zázemí a úpravách informačních systémů finanční správy včetně portálu MOJE daně. „Ve spojení s daty z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele budeme schopni vyplnit i příjmy ze zaměstnání, zaměstnancem uplatněné slevy, daňové odpočty a podobně,“ říká Madle.

Finanční správa už dnes dokáže na portálu MOJE daně vyplnit osobní údaje, které eviduje v registrech daňových subjektů. Díky novým datům bude moci k těmto informacím přidat také příjmy ze zaměstnání a další údaje důležité pro výpočet daně. U lidí, kteří mají pouze příjmy ze zaměstnání, by systém mohl předvyplnit také samotnou daňovou povinnost včetně případného přeplatku. Poplatník by tak měl podstatnou část daňového přiznání připravenou bez nutnosti ručně přepisovat údaje z potvrzení od zaměstnavatele.

Daňové změny od roku 2027

Rok 2027 přinese podnikatelům a zaměstnavatelům řadu daňových změn. Vedle nových položek do jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele se mění také nastavení zaměstnaneckých benefitů a vrací se elektronická evidence tržeb. Upravují se některá pravidla DPH.

Právě praktickým dopadům těchto změn se bude věnovat online konference TaxForum 2026, kterou pořádá EKP Advisory 18. listopadu 2026.