Plány Francie a Spojeného království na vytvoření mnohonárodních sil na podporu ukrajinské bezpečnosti narazily na tvrdé ultimátum ruského vedení. Podle Vladimira Putina neexistuje jiná demarkační linie než státní hranice a vyslání západních sil by znamenalo okamžitou eskalaci konfliktu.
Nasazení evropských vojsk na Ukrajině po uzavření mírové dohody by vedlo k obnovení války, vzkázal ukrajinským spojencům ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil to během jednání s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Moskvě.
Evropa bude u dalších rozhovorů
Po schůzce v Moskvě odletěli Američané do Dublinu, kde budou jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Witkoff rovněž oznámil, že se evropské země se zúčastní dalšího kola mírových rozhovorů.
Během setkání s Američany Putin zopakoval, že Moskva považuje jakoukoli přítomnost cizích vojsk na Ukrajině za nepřijatelnou. „Evropané si jsou toho vědomi. A co od nich slyšíme? Že jakmile bude podepsána mírová dohoda, okamžitě vyšlou svá vojska na ukrajinské území. Co to znamená? Už jsme o tom mluvili. Pro nás jsou legitimním cílem, což znamená, že válka okamžitě znovu vypukne,“ vzkázal ruský vůdce Západu.
Obavy z evropských sil
Jeho slova směřovala zejména na evropské plány vytvořit mnohonárodní síly pro Ukrajinu (MNF-U). Tyto síly by mohly sloužit na Ukrajině po ukončení války s Ruskem. Jejich úkolem by byla pomoc při obnově a posilování ukrajinských ozbrojených sil, zajištění vzdušného prostoru a podpora námořní bezpečnosti. Nešlo by o mírovou ani monitorovací misi. V čele této iniciativy stojí Francie a Spojené království.
Mohlo by vás zajímat
Moskva rovněž odmítá kompromisy ohledně území, na která si činí nárok. Putin vyloučil vznik jakýchkoli demilitarizovaných či takzvaných šedých zón mezi ukrajinskými a ruskými pozicemi. „Pro nás existuje pouze jedna demarkační linie. Státní hranice. Protože pak bude jasné a srozumitelné. Vy jste tady, my jsme tady,“ prohlásil.
Ruský prezident dal jasně najevo, že nehodlá ustoupit ze svých územních požadavků. Podle jeho poradce Jurije Ušakova Moskva Američanům také důrazně sdělila, že se NATO nesmí dále rozšiřovat.
Washington vidí pokrok
Witkoff označil jednání za pokrok, avšak uvedl jen málo podrobností o jeho konkrétních výsledcích. Ušakov označil rozhovory za užitečné. Uvedl, že Putin hodlá o Ukrajině jednat také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC), který se uskuteční příští týden v čínském Šen-čenu.
Ruský prezident rovněž navrhl vyslání humanitární mise do ukrajinského města Kosťantynivka v Doněcké oblasti. Prohlásil, že ruské síly mají město pod kontrolou. Ukrajina však tvrzení Moskvy o plné kontrole nad městem odmítá.
Místo u jednacího stolu pro Evropu?
Po schůzce v Kremlu Witkoff oznámil, že se k dalšímu kolu mírových rozhovorů připojí i evropské země. „Jsou to naši partneři. Je pro nás důležité, aby se zapojili,“ řekl novinářům. Podle agentury AFP američtí vyslanci přímo vyzvali Putina, aby souhlasil s účastí evropských zástupců.
Ukrajinský prezident Zelenskyj rovněž vyzval k tomu, aby Evropa hrála svou roli v mírovém úsilí. Během svého vystoupení na summitu Evropského politického společenství v Dublinu vyzval evropské lídry, aby pozorně sledovali jednání mezi Washingtonem a Moskvou.
Podle jeho slov se tyto rozhovory týkají více než jen bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Určí také budoucí vztahy mezi Evropou a Ruskem. Předseda Evropské rady António Costa varoval, že nadcházející dny ukážou, zda Rusko skutečně stojí o ukončení války. Kroky Moskvy podle něj zatím spíše naznačují eskalaci a pokračující útoky na ukrajinské civilisty.
Babiš navrhuje Meloniovou nebo Tuska
Premiér Andrej Babiš si jako evropské představitele pro mírová jednání s Ruskem dokáže představit italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, premiéry Polska a Británie Donalda Tuska a Andyho Burnhama. Případně ministerskou předsedkyni dánské vlády Mette Frederiksenovou. Za důležitou považuje i účast předsedy Evropské rady Antónia Costy.
