Energetika a těžký průmysl sráží emise díky obnovitelným zdrojům a povolenkám. Emise z osobní dopravy a vytápění budov ale naopak dál rostou. V Německu dokonce doprava svým znečištěním překonala celý národní průmysl. Komise varuje, že odvětví dopravy a bydlení musí v následujících pěti letech snížit emise o stejný objem, jako se jim to podařilo za uplynulá dvě desetiletí.
Křivka evropských emisí stále směřuje dolů, jen její pokles zpomaluje. Podle předběžných údajů z nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) klesly emise skleníkových plynů v minulém roce o 1,6 procenta. Rok předtím zaznamenaly pokles o 2,5 procenta. Evropská komise tento údaj potvrdila ve své zprávě o pokroku v oblasti klimatu.
Z dlouhodobého hlediska je situace příznivější. Čisté emise jsou nyní o 39 nižší nižší než v roce 1990. Ve stejném období vzrostla ekonomika v evropském bloku o 74 procent. A počet obyvatel o 8 procent. Evropa prokázala, že může bohatnout a zároveň snižovat míru znečištění.
Na papíře blízko cíle
Otázkou ale zůstává, zda Unie do roku 2030 dokáže své klimatické cíle splnit. Podle evropského právního rámce pro klima musí Unie snížit čisté emise nejméně o 55 procent oproti roku 1990.
Pokud členské státy zavedou všechna plánovaná opatření, očekává EEA snížení o 54 procent. I toto těsné přiblížení se cíli je však podmíněno tím, že vlády skutečně přijmou příslušné zákony, zajistí financování dotací a budou vymáhat pravidla, k nimž se zavázaly.
Dosud nesl hlavní tíhu klimatického úsilí energetický sektor. Větrné a solární elektrárny tvoří téměř polovinu výrobní kapacity elektřiny v Unii. Svou roli sehrálo i zpoplatnění uhlíku. V rámci systému povolenek s emisemi platí elektrárny, těžký průmysl i letecké společnosti za každou tunu vypuštěného oxidu uhličitého.
Od roku 2005 klesají emise v těchto odvětvích mnohem rychleji než v jiných oblastech. V ostatních sektorech je situace méně příznivá. Emise z osobní dopravy se loni zvýšily o 0,3 procenta a emise z budov o 0,8 procenta.
Mohlo by vás zajímat
Devět hlavních měst má zpoždění
Komise požaduje odpovědi po státech, které své cíle neplní. Rakousko, Chorvatsko, Kypr, Německo, Itálie, Irsko, Litva, Malta a Švédsko nedosahují dostatečného pokroku směrem k plnění svých národních cílů.
Komisař pro klima, nulové čisté emise a čistý růst Wopke Hoekstra nejprve devítce vlád zašle dopis. Devět hlavních měst bude mít poté tři měsíce na to, aby předložilo plán nápravných opatření, v němž ukáže, jak tento krok urychlí. Komise plány posoudí do čtyř měsíců.
Německo klimatickým hříšníkem
Příklad Německa ukazuje, co se Komisi nelíbí. Emise z německé dopravy se v roce 2025 zvýšily o 2,1 milionu tun na 146,3 milionu tun, uvedla Německá agentura pro životní prostředí (UBA). Doprava nyní produkuje více emisí než celý průmysl v zemi.
Rostou také emise z vytápění budov. Chladná zima zvýšila poptávku po vytápění ropou a plynem. Berlín bude možná muset nakupovat emisní povolenky od ostatních členských států. Spolkový ministr životního prostředí Carsten Schneider chce ale tyto nákupy omezit na minimum.
Musíte zrychlit!
EEA vysvětluje naléhavost situace. Aby bylo dosaženo cíle pro rok 2030, musí tato odvětví v příštích pěti letech snížit emise stejně, jako v předchozích dvou desetiletích dohromady. Pokrok v této oblasti závisí na milionech soukromých rozhodnutí. Rodina si musí vybrat tepelné čerpadlo před plynovým kotlem. Dojíždějící musí přejít na elektromobil nebo vlak. Zemědělec musí změnit způsob, jakým hnojí pole a krmí hospodářská zvířata.
„Emise v EU nadále klesají a využívání čistých technologií se rozšiřuje napříč celou ekonomikou,“ uvedl eurokomisař Hoekstra. Zároveň varoval, že „klimatická krize rovněž zrychluje“. Laťka se navíc neustále zvedá. Od dubna vyžaduje novelizované nařízení o klimatu snížení čistých emisí o 90 procent do roku 2040.
