Evropa riskuje, že její vliv bude v Jižní Americe upadat, pokud bude po Brazílii žádat přebírání unijního kurzu a prosazovat normy typu Green Deal. Musí se stanovit pragmatická pravidla obchodu založená na technologické neutralitě a vzájemnosti. Tvrdí to v rozhovoru pro EU Perspectives poslanec Evropského parlamentu Michele Picaro, místopředseda delegace pro vztahy s Brazílií.
Další prezidentské období Luize Inácia Luly da Silvy přináší kontinuitu ve vztazích Brazílie s EU. Rostoucí ekonomické a diplomatické vazby jeho země na Moskvu a Peking však pro evropský blok představují geopolitickou výzvu. Jak může Evropa posílit vztahy s největší ekonomikou Latinské Ameriky, aniž by očekávala, že se Brasília bude automaticky řídit jejím zahraničněpolitickým kurzem?
V rozhovoru pro EU Perspectives vyzval Michele Picaro (ECR/Itálie), místopředseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Brazílií, k pragmatičtějšímu přístupu. Mají mu dominovat investice a rovné podmínky pro evropské podniky.
Jak hodnotíte politické dopady volebních výsledků na vztahy mezi EU a Brazílií?
Výsledek prezidentských voleb potvrzuje, že Brazílie je politicky rozdělená. Obavy mám zejména z toho, jak se v praxi dodržují zásady právního státu. A jakým způsobem se soudní systém zneužívá k politickým účelům. Konkrétně některými členy Nejvyššího soudu, kteří mají blízko k prezidentu Lulovi.
Respektování demokracie je základním předpokladem pro bilaterální vztahy založené na vzájemné důvěře. Je třeba mít na paměti, že Brazílie je nejlidnatější a největší zemí Latinské Ameriky a disponuje největší ekonomikou v regionu. Je to národ, který bude hrát stále významnější roli v mezinárodním rozložení sil.
Znovuzvolení prezidenta Luly rozhodně představuje prvek kontinuity ve vztazích s EU. Domnívám se, že je nezbytné udržovat otevřený dialog se všemi politickými a institucionálními složkami Brazílie.
Postoje nejsou automaticky totožné
Jak může Unie v době rostoucího geopolitického napětí budovat silnější partnerství s Brazílií, aniž by po ní vyžadovala, aby se plně ztotožnila s postoji evropské zahraniční politiky?
Výchozím bodem musí být uznání, že skutečné partnerství nelze stavět na očekávání, že postoje budou automaticky totožné. To samozřejmě neznamená, že bychom měli opustit své zásady. Počínaje naším rozhodným odsouzením ruské agrese proti Ukrajině až po obhajobu svrchovanosti a územní celistvosti států.
Musíme si však být vědomi toho, že za vlády prezidenta Luly Brazílie stále více posiluje své významné ekonomické a diplomatické vazby s Ruskem a Čínou. Tento trend přibližuje Brazílii k výrobním standardům a hodnotám, které by se z dlouhodobého hlediska mohly ukázat jako vysoce kontraproduktivní.
Evropa musí prokázat, že je důvěryhodným partnerem. A umí nabídnout konkrétní příležitosti pro investice a spolupráci. Na to jsem upozornil během své oficiální cesty do Brazílie. Zdůraznil jsem potenciál pro užší spolupráci ve strategických odvětvích, od energetiky až po kritické suroviny.
Na jaké konkrétní iniciativy by se měl Evropský parlament zaměřit, aby posílil spolupráci s Brazílií v oblastech, jako je odolnost demokracie, boj proti dezinformacím, klimatická politika či sociální nerovnost?
Parlament by se měl soustředit na iniciativy, které přinášejí hmatatelné výsledky. Místo toho, aby prosazoval problematické modely, jako je například Green Deal (Zelená dohoda).
Musíme začít posílením dialogu mezi našimi institucemi a rozvojem spolupráce v oblasti bezpečnosti a právního státu. Obojí je nezbytným předpokladem pro demokratickou stabilitu.
V tomto kontextu má zásadní význam také boj proti dezinformacím. To vyžaduje prosazování větší transparentnosti na digitálních platformách a zajištění účinnější ochrany volebních procesů. To vše při současném zachování pluralismu a svobody projevu.
V oblasti klimatických politik musíme překonat ideologické přístupy. A upřednostnit řešení založená na inovacích a technologické neutralitě. Ochrana životního prostředí musí jít ruku v ruce s konkurenceschopností podniků a ochranou pracovních míst. Právě prostřednictvím hospodářského rozvoje můžeme přispět ke snižování sociálních nerovností. Cílem musí být vytvoření takové formy spolupráce, která nezůstane jen u deklarací. Ale promítne se do nových příležitostí pro občany v Evropě i v Brazílii.
Hlubší strategie spolupráce
Pokud má dohoda mezi Evropou a Mercosurem skutečně za cíl vybudovat strategické partnerství a nikoli pouze otevřít nové trhy, co může Evropa nabídnout Brazílii nad rámec přístupu k evropským spotřebitelům?
Jsem přesvědčen, že dohoda mezi EU a Mercosurem může představovat významnou příležitost k posílení vztahů mezi Evropou a Brazílií. To ale za předpokladu, že se nebude vnímat jen jako nástroj liberalizace obchodu, nýbrž jako součást hlubší strategie hospodářské a průmyslové spolupráce.
Evropa může mnoho nabídnout v oblasti investic, technologických inovací a odborných znalostí, zejména v odvětvích, jako je energetika, infrastruktura a digitalizace, kde je značný potenciál pro rozvoj společných výrobních řetězců.
Otevírání trhů musí být založeno na zásadě vzájemnosti. Nemůžeme po našich vlastních podnicích – a zejména po evropských zemědělcích – požadovat dodržování mimořádně přísných environmentálních a zdravotních norem. A následně je vystavit konkurenci výrobků, které obdobné požadavky nesplňují.
V situaci, kdy hospodářská přítomnost Číny v Latinské Americe neustále roste, se Evropa musí dokázat prosadit jako spolehlivý a konkurenceschopný partner. Nejde jen o zvýšení objemu obchodu, ale o vybudování vyváženého a trvalého vztahu.
