Šest mrtvých, další zranění a otřesené Polsko z masakru v Krakově. Jenže zatímco vyšetřovatelé pátrali po motivech střelce, sociální sítě zaplavily falešné fotografie, smyšlené profily i tvrzení, že útok zorganizovala polská vláda společně s Evropskou unií. Některé lži získaly miliony zhlédnutí. Jiné se snažily z pachatele udělat ukrajinského žoldnéře.
Polské úřady nakonec nahlásily přes dva tisíce účtů.
Útok ještě neskončil, dezinformace už se šířily
Když 7. listopadu 2026 střelec na krakovském hlavním náměstí zavraždil šest lidí a další zranil, Polsko se ocitlo v šoku. Tragédie měla ještě další rozměr: vyšetřovatelé postupně odkrývali okolnosti útoku a zároveň se na sociálních sítích rozbíhala druhá bitva. Tentokrát se neodehrávala v ulicích, ale v informačním prostoru.
Falešné zprávy se začaly šířit už v prvních hodinách po střelbě. Některé se snažily připsat odpovědnost za masakr polské vládě, jiné spojovaly pachatele s Ukrajinou nebo tvrdily, že šlo o vojáka. Do oběhu se dostaly také upravené fotografie a údajné snímky jeho internetových profilů.
Mohlo by vás zajímat
Polské ministerstvo digitálních záležitostí a analytické centrum NASK začaly situaci mimořádně velmi bedlivě sledovat. Náměstek premiéra a ministr digitálních záležitostí Krzysztof Gawkowski svolal večer 7. listopadu mimořádné jednání. Do práce se zapojili jeho náměstci Dariusz Standerski a Paweł Olszewski i specialisté z Centra pro boj s dezinformacemi. Úřady zároveň spolupracovaly s protiteroristickým centrem Agentury pro vnitřní bezpečnost v režimu označovaném jako War Room.
„Po teroristickém útoku v Krakově čelíme významné vlně dezinformací. Není to náhoda. Šíření falešných informací, botů a snahy vyvolávat rozkol mezi obyvateli často přicházejí ve chvíli, kdy je společnost nejzranitelnější kvůli strachu a emocím,“ uvedl Gawkowski.
Dva tisíce účtů a více než 200 milionů zhlédnutí
Rozsah kampaně ukazují čísla, která zveřejnily polské úřady. NASK nahlásil platformám k moderaci více než 2 000 účtů, které šířily falešné narativy. Mezi nimi byly také automatizované boty publikující obsah v několika jazycích. Nejčastěji šlo o polštinu, angličtinu, francouzštinu a nizozemštinu.
Analytici navíc narazili na několik desítek účtů, které přímo používaly ruštinu nebo měly v názvu či popisu azbuku, případně odkaz na Ruskou federaci. To je důležitá stopa, sama o sobě však ještě nedokazuje, že celou kampaň řídil ruský stát.
Největší vlna dezinformačních příspěvků přišla podle NASK v sobotu kolem 18. hodiny. Kumulovaný dosah nejpopulárnějších falešných narativů přesáhl 200 milionů zhlédnutí. Nešlo tedy o počet unikátních lidí ani o zhlédnutí jediné zprávy. Úřady hovořily o souhrnném dosahu několika nejvýraznějších dezinformačních linií.
V neděli ráno se téma na sociálních sítích znovu dostalo do popředí, příspěvky však už nedosahovaly takového publika. Šířili je především uživatelé s menším dosahem. NASK uvedl, že hlavní vlna postupně slábne, současně se ale objevují nové nepravdivé verze událostí, které nahrazují ty předchozí.
Hlavní dezinfo? Vláda měla útok zorganizovat, aby zakázala pochod
Jedna z nejvýraznějších dezinformačních linií tvrdila, že masakr naplánovala polská vláda a na jeho provedení se podílela Evropská unie. Podle NASK mohl dosah tohoto tvrzení dosáhnout až 200 milionů zhlédnutí. Právě tato formulace se však týká možného dosahu konkrétního narativu, zatímco v souhrnných údajích úřadů se stejná hranice objevuje také jako kumulovaný dosah nejpopulárnějších dezinformací.
Další tvrzení spojovalo útok s plánovaným zrušením Pochodu nezávislosti, který se v Polsku koná 11. listopadu. Podle této verze měla vláda masakr zinscenovat, aby získala záminku k jeho odvolání. Tato dezinformace dosáhla 5,6 milionu zhlédnutí. Polské úřady ji oficiálně vyvrátily a její popularita následně klesala.
Jiná falešná zpráva spojovala střelbu s protesty před Ústavním tribunálem. Získala dosah až 14 milionů zhlédnutí. Její autoři pracovali především s nepravdivým tvrzením, že na místě útoku nebyl dostatek příslušníků záchranných složek.
Dezinformace tak nemířily jen na samotného pachatele. Snažily se především vyvolat nedůvěru vůči polské vládě, Evropské unii a institucím, které se podílely na vyšetřování.
Z pachatele udělali ukrajinského vojáka i žoldnéře
Velkou pozornost získala také tvrzení o národnosti a údajné vojenské minulosti střelce. Protože měl na sobě uniformu, začaly se šířit příspěvky, podle nichž šlo o vojáka. Tato verze dosáhla téměř 18 milionů zhlédnutí, její popularita ale rychle klesla poté, co ji příslušné instituce vyvrátily.
Ještě výraznější byla snaha spojit útočníka s Ukrajinou. Nejprve se objevila tvrzení, že pachatel je Ukrajinec nebo že útok zorganizovala Ukrajina. Poté, co bezpečnostní složky potvrdily jeho polskou národnost, se tato verze proměnila: střelec měl být údajně žoldnéřem ukrajinské armády.
Podle serveru TechTimes se jedna z nejvýraznějších verzí této zprávy objevila na ruském telegramovém kanálu Shot, který je spojován s kremelským mediálním prostředím. Kanál tvrdil, že pachatel měl na sobě nášivku ukrajinské brigády Azov. Analytici investigativního serveru OKO.press podle TechTimes zjistili, že šlo o běžně prodávaný motiv označovaný jako Blackbeard, nikoli o označení vojenské jednotky.
Tuto verzi následně šířila také běloruská státní média a další účty. TechTimes popisuje tento postup jako přeshraniční zesilování dezinformace: nejprve se objeví na telegramovém kanálu, poté ji převezmou další média a nakonec se dostane k širšímu publiku prostřednictvím automatizovaných účtů.
To, že konkrétní tvrzení vyšlo z kanálu spojovaného s Kremlem, ovšem ještě neprokazuje, že Moskva řídila celou dezinformační kampaň. I TechTimes uvádí, že polské bezpečnostní složky zahraniční původ části aktivit prověřují, ale formální odpovědnost ruského státu nepotvrdily. Dostupné informace podle tohoto serveru neumožňují označit celou vlnu za jedinou centrálně řízenou operaci.
Umělá inteligence vyráběla falešné důkazy
Dezinformace se neopíraly pouze o texty a smyšlené příběhy. Významnou roli hrály také fotografie a videa, které měly údajně zachycovat pachatele nebo jeho výstroj.
Polský ministr digitálních záležitostí Gawkowski upozornil, že na internetu kolují snímky upravené pomocí umělé inteligence. Varoval také před takzvaným doostřováním fotografií. Takový postup může vytvořit detaily, které na původním záznamu vůbec nejsou. Výsledek pak působí přesvědčivě, ale nemusí odpovídat skutečnosti.
„Chtěl bych upozornit, že se na internetu objevují také snímky z místa činu upravené pomocí umělé inteligence. Doostřené snímky často klamou. Jejich sdílení a komentování je nežádoucí a zesiluje dezinformace. Žádáme všechny, aby pečlivě ověřovali zdroje informací, které se na internetu objevují,“ varoval Gawkowski.
Zvlášť nebezpečné jsou falešné fotografie, které se snaží dodat důvěryhodnost smyšleným tvrzením. Pokud snímek údajně zachycuje pachatele s konkrétní nášivkou nebo zbraní, může se stát vizuálním „důkazem“ pro příběh, který se ve skutečnosti nezakládá na pravdě.
Podobný mechanismus se objevil také u údajných internetových profilů střelce. Příspěvky měly vytvářet dojem, že pachatel před útokem zveřejňoval konkrétní fotografie nebo zprávy, které jeho čin předem avizovaly. Právě takové manipulace mohou být obzvlášť přesvědčivé, protože jejich autoři pracují s daty a časovými údaji, které na první pohled vypadají jako ověřitelná stopa.
Skutečné okolnosti útoku přitom zůstávaly nejasné
Dezinformační vlna využila situaci, kdy veřejnost ještě neznala všechny podrobnosti. V předchozích textech jsme popsali, že šest lidí zemřelo při útoku na krakovském náměstí a další tři mrtvé – pachatelovy rodiče a sestru – našli vyšetřovatelé v jeho domě. Zůstávaly však otevřené otázky ohledně motivu, ideologického zázemí pachatele i původu zbraně, kterou použil.
Pachatel Michał O. měl sportovní zbrojní oprávnění a dvě registrované zbraně. Jeho otec Janusz měl podle dostupných informací jedenáct zbraní. Útočník použil civilní samonabíjecí pušku typu AR-15, v souvislosti s níž se objevila také možnost konkrétního modelu Diamondback DB15. Přesný typ a původ použité zbraně však nebyly v dosavadních podkladech definitivně potvrzené. Stejně tak nebylo možné s jistotou určit, odkud pachatel konkrétní pušku získal.
Právě neuzavřené otázky vytvářely prostor pro spekulace. Jedna z nich tvrdila, že pachatel byl ukrajinským žoldnéřem, jiná mu připisovala vazby na konkrétní vojenské jednotky. Další příspěvky se snažily z jeho údajného internetového života vytvořit obraz člověka s předem připraveným plánem.
Je proto důležité nezaměňovat skutečné poznatky vyšetřovatelů s tím, co se objevilo na sociálních sítích. Nejasnosti kolem motivu nebo původu zbraně nejsou důkazem žádné z internetových teorií.
Tragédie znovu otevřela spor o dostupnost zbraní
Po útoku se v Polsku rozběhla také debata o civilním držení zbraní. Občanská iniciativa Akcja Demokracja zveřejnila výzvu nazvanou „Po Krakowie: nie ułatwiajmy dostępu do broni“, tedy „Po Krakově: neusnadňujme přístup ke zbraním“. Obrátila se na prezidenta Karola Nawrockého a ministra vnitra a správy Marcina Kierwińského.
Autoři výzvy požadovali, aby prezident ustoupil od záměru usnadnit přístup ke zbraním. Vládu vyzvali, aby důkladně objasnila, jak se pachatel dostal ke zbrani, kterou při útoku použil, a společně s odborníky prověřila pravidla pro vydávání zbrojních oprávnění i ukládání zbraní.
Iniciativa připomněla, že prezident Nawrocki už v září vyzval k veřejné debatě o odpovědném přístupu ke zbraním. Po krakovském masakru proto podle autorů petice hrozí, že se diskuse posune směrem k dalšímu uvolnění pravidel. Výzva naopak požaduje, aby se nejprve vyjasnilo, kde případně selhal stávající systém.
Podle údajů uvedených v petici mělo Polsko na konci roku 2025 celkem 411 769 zbrojních oprávnění a více než milion registrovaných zbraní. Jen v roce 2025 úřady vydaly přes 50 tisíc nových oprávnění, což mělo být pětkrát více než v roce 2020. Autoři výzvy rovněž odkazovali na průzkum SW Research pro deník Dziennik Gazeta Prawna z října 2026, podle něhož 57 procent respondentů odmítalo snazší přístup ke zbraním.
Iniciativa však sama upozorňuje, že nechce odebrat zbraně sportovním střelcům nebo myslivcům. Její požadavek míří na případné uvolnění pravidel a na prověření současného systému. V petici také výslovně uvádí, že nechce v době smutku hledat politické viníky ani zveřejňovat jméno pachatele či fotografie z místa činu.
V aktualizaci z 9. listopadu iniciativa informovala, že ministerstvo vnitra a správy plánuje analyzovat pravidla a postupy při vydávání zbrojních oprávnění. Resort chce prověřit také možnost aktualizace psychologických vyšetření držitelů zbraní a zavedení evidence černoprachých zbraní, na které se dosud nevztahuje povinnost mít povolení ani registraci. Podle autorů petice však ministerstvo zatím nezmínilo pravidla pro ukládání zbraní ani způsob, jakým pachatel získal použitou pušku. Proto výzvu dál šíří.
Dezinformace využívají chvíle, kdy lidé hledají odpovědi
Polské úřady upozorňují, že falešné zprávy mohou mít podobu příspěvků, článků, komentářů, videí i zvukových nahrávek. Jejich cílem může být vyvolání strachu, oslabení důvěry v instituce a prohloubení společenských konfliktů. Sociální sítě navíc zvýhodňují obsah, který vyvolává silné emoce.
Krakovský případ ukázal, jak rychle se podobné narativy dokážou rozšířit. Zpráva o údajném ukrajinském původu pachatele, smyšlené propojení útoku s polskou vládou nebo falešné fotografie mohly oslovit miliony uživatelů dříve, než úřady stihly reagovat.
TechTimes v této souvislosti upozorňuje také na dlouhodobý problém s rychlostí moderace obsahu. Podle jeho údajů NASK v první polovině roku 2026 odeslal platformám více než 65 tisíc žádostí o zásah proti závadnému obsahu. Platformy měly vyhovět méně než sedmi procentům z nich. Tento údaj server používá jako příklad rozdílu mezi rychlostí, s jakou se dezinformace šíří, a rychlostí, s jakou na ně dokážou reagovat provozovatelé sociálních sítí.
Krakovský masakr tak ukázal dvě souběžné výzvy: vyšetřit skutečný zločin a zabránit tomu, aby jeho okolnosti překryly smyšlené příběhy. Právě v prvních hodinách po tragédii, kdy lidé hledají odpovědi a ověřených informací je málo, získávají dezinformace největší prostor.
Polské ministerstvo proto doporučuje ověřovat původ každého podobného sdělení a v rychle se vyvíjejících událostech dávat přednost informacím od důvěryhodných institucí. NASK zároveň umožňuje veřejnosti podezřelý obsah nahlásit.
