Podezřelé obchody s armádou, kartelové dohody při veřejných zakázkách nebo korupce. Polsko chce dát své vojenské policii širší možnosti, jak proti takovým případům zasahovat, a to dokonce i tehdy, když v nich nefigurují vojáci. V Česku se naopak připravuje změna, která má vyšetřování vybraných hospodářských a korupčních kauz z resortu obrany převést na civilní policii.
Proč obě země volí zcela opačný postup?
Polská vojenská policie bude moci zasahovat i proti civilistům
Polský Sejm schválil vládní novelu zákona o Żandarmeria Wojskowa, tedy polském vojenském četnictvu, a dalších souvisejících předpisů. Návrh získal výraznou podporu napříč parlamentem. Pro hlasovalo 385 poslanců, proti byli pouze tři a dalších 55 se zdrželo.
Nejvýznamnější změna se týká samotného okruhu osob, vůči nimž může vojenské četnictvo postupovat. Jeho působnost se rozšíří také na lidi, kteří nejsou vojáky. Dosud se jeho činnost soustředila především na vojenské prostředí a osoby spojené s armádou.
Mohlo by vás zajímat
Nově bude moci například legitimovat svědky událostí, jako jsou průniky dronů do vojenských prostorů nebo sabotážní akce. Získá také pravomoc stíhat osoby, které neoprávněně nosí vojenskou uniformu, a lidi, kteří narušují služební činnost příslušníků vojenského četnictva.
Změna tedy nespočívá pouze v úpravě vnitřních pravidel vojenské policie. Polský zákonodárce jí otevírá prostor pro postup vůči civilním osobám, pokud jejich jednání spadá do nově vymezené působnosti.
Podobné pravomoci získali i čeští kolegové. Ale polští vojenští policisté v jedné věci postoupili výrazně dál. V jaké?
Armádní zakázky už nebudou mimo její dosah jen proto, že se jich neúčastní vojáci
Zcela zvláštní význam má nová úprava pro veřejné zakázky určené armádě. Polské vojenské četnictvo bude moci stíhat kartelové dohody při zadávání zakázek a další zneužívání, i když se na nich nebudou podílet vojáci ani zaměstnanci armády.
Právě to je jedna z nejvýraznějších změn celé novely. Podezřelé jednání firem zapojených do armádních zakázek už nebude možné vyjmout z působnosti četnictva jen proto, že se ho přímo neúčastní příslušníci ozbrojených sil.
Polský návrh tak výslovně rozšiřuje pravomoci vojenského četnictva také směrem k podnikatelskému prostředí. Novela se dotýká také hospodářských vztahů a veřejných zakázek, které armáda zadává.
Tím se polská změna výrazně liší od dosavadního úzkého chápání působnosti vojenské policie. Nově bude moci zasáhnout i v případech, kdy podezřelé jednání probíhá mezi civilními subjekty a vojáci v něm vůbec nefigurují.
Poláci počítají také s kamerami při zásazích
Novela přináší i další změny v každodenní činnosti vojenského četnictva. Jeho příslušníci budou moci používat osobní kamery, které zaznamenají průběh služebních zásahů.
Zákon upravuje rovněž kontrolní pravomoci vrchního velitele Żandarmerie Wojskowe vůči podřízeným vojenským jednotkám. Stanoví také podobu služebních průkazů a identifikačních odznaků. Další ustanovení se věnují postupům při uchovávání a ničení dokumentů a technických prostředků.
Samostatná část novely posiluje procedury ochrany nejvýznamnějších veřejných činitelů a představitelů mezinárodních institucí. Týká se mimo jiné prezidenta, maršálků Sejmu a Senátu, předsedy vlády a ministra obrany.
Polský parlament tedy schválil širší balík změn. Vedle rozšíření působnosti vůči civilistům a firem zapojených do armádních zakázek zahrnuje také úpravy kontrolních mechanismů, vybavení a ochranných postupů. Novela má nabýt účinnosti po uplynutí 30 dnů od svého vyhlášení.
V Česku má část vyšetřování převzít policie
V České republice se připravuje opačný postup. Návrh novely trestního řádu počítá s tím, že Vojenská policie přijde o příslušnost k vyšetřování vybraných hospodářských a korupčních trestných činů v resortu obrany. Tuto agendu mají převzít specializované útvary Policie ČR.
Na změnu upozornil letos v květnu partnerský portál Ekonomického deníku Česká justice. Návrh se v té době nacházel v připomínkovém řízení. Týká se například korupce, majetkových trestných činů, podvodů, legalizace výnosů z trestné činnosti, dotačních podvodů a trestné činnosti související s veřejnými zakázkami. Vojenská policie by nově neměla být příslušná k jejich vyšetřování.
To ale neznamená, že by zcela přestala řešit trestnou činnost v armádním prostředí. Zásadní je rozdíl mezi prověřováním a vyšetřováním. Právě vyšetřovací fáze se má u vyjmenovaných trestných činů přesunout na civilní policii. Vojenské trestné činy mají naopak nadále zůstat v působnosti Vojenské policie.
Ta si má zachovat možnost prověřovat trestnou činnost. Pokud případ sama prověřuje a státní zástupce jí jej neodejme a nepřidělí civilnímu policejnímu útvaru, po skončení prověřování předá zjištěné poznatky Policii ČR k vyšetřování.
Česká justice v této souvislosti citovala také vysvětlení ministerstva spravedlnosti. To připouští, že Vojenská policie má v některých případech lepší možnost proniknout do zájmového prostředí a lépe zná vojenské prostředí. Tato výhoda však podle ministerstva nemusí být rozhodující při samotném vyšetřování hospodářské kriminality.
Ministerstvo sází na specializaci civilních útvarů
Proč chce český resort obrany část agendy Vojenské policii odebrat? Důvodová zpráva argumentuje především odbornou specializací a zkušenostmi civilních policejních útvarů.
Tyto útvary se hospodářskou kriminalitou zabývají pravidelně a mají k dispozici stabilní analytické zázemí i zvláštní vyšetřovací metody. Vojenská policie naproti tomu řeší podobných případů relativně málo. Ministerstvo spravedlnosti proto nepovažuje za realistické požadovat, aby při tak nízkém počtu trestních věcí dosahovala stejné úrovně odbornosti jako útvary Policie ČR, které uvedené trestné činy vyšetřují prakticky každý den.
Česká justice v článku cituje také další argument ministerstva: „Praxe ukazuje, že v určitých případech je výhodou zkušenost a specializace útvarů Policie České republiky.“
Rozhodující tedy podle předkladatelů není samotná příslušnost k armádě, ale charakter vyšetřované trestné činnosti. U hospodářských a korupčních případů má mít výhodu policie, která se na tento druh kriminality dlouhodobě specializuje.
Vojenská policie řešila podvody, úplatky i zakázky
Důvodová zpráva uvádí také konkrétní počty případů, které Vojenská policie v posledních letech prověřovala. V roce 2025 šlo o 14 případů podvodů, dva případy porušení povinnosti při správě cizího majetku, dva případy zvýhodnění při zadávání veřejných zakázek, tři případy zneužití pravomoci úřední osoby a jeden případ přijetí úplatku. U dalších relevantních trestných činů podle důvodové zprávy Vojenská policie v daném roce žádný případ neřešila.
V roce 2024 prověřovala 13 případů podvodu, jeden případ legalizace výnosů z trestné činnosti, dva případy nedbalostní legalizace výnosů a čtyři případy porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Ministerstvo očekává, že po zapojení specializovaných útvarů policie počet vyšetřovaných trestných činů naroste. Nejde tedy pouze o přesun existující agendy mezi dvěma institucemi. Předkladatelé počítají také s tím, že civilní policie bude schopna odhalovat a zpracovávat více případů.
Škody mohou dosahovat stovek milionů korun
Podle důvodové zprávy se typicky jedná o případy, které se týkají nakládání s vojenským materiálem nebo vojenskou technikou a při nichž vznikají vysoké škody. Ty mohou dosahovat stovek milionů korun.
Návrh přitom počítá s rozdělením případů podle výše způsobené škody. Pokud škoda dosáhne 150 milionů korun, má být k vyšetřování příslušná Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Dozor v takových věcech má vykonávat vrchní státní zastupitelství.
Případy se škodou nejméně deset milionů korun mají spadat pod krajské policejní útvary. I toto rozdělení vychází z popisu v důvodové zprávě, na který upozornila Česká justice.
Změna se tak dotkne případů s velmi rozdílným rozsahem. Od podvodů a korupce až po komplikované kauzy spojené s vojenskou technikou, materiálem a veřejnými zakázkami.
Policie potřebuje 48 nových míst a 39 milionů
Převod vyšetřovací agendy si vyžádá také personální posílení civilní policie. Podle tabulky v důvodové zprávě bude nutné vytvořit 48 nových služebních míst.
Ministerstvo odhaduje roční platové náklady na 39 milionů korun. Tyto pozice přitom nelze pokrýt pouhým přesunem služebních míst z Vojenské policie. Rozpočtová kapitola ministerstva vnitra se proto má odpovídajícím způsobem navýšit.
Nové úkoly se mají týkat především dvou specializovaných útvarů: NCOZ a Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě.
Jejich zapojení souvisí také s případy, které se dotýkají obchodování se zbraněmi, výbušninami, vojenským materiálem a technologiemi dvojího užití. Návrh počítá například se situacemi, kdy se nedovolené obchodování s těmito položkami propojí s podvodem, zneužitím pravomoci úřední osoby nebo legalizací výnosů z trestné činnosti. Zmíněny jsou také případy porušování mezinárodních sankcí ve spojení s vojenským materiálem nebo technologiemi dvojího užití.
Polsko a Česko volí opačnou cestu
Na první pohled se může zdát, že obě země řeší stejný problém. V obou případech jde o to, kdo bude mít pravomoc zasahovat při podezření na nezákonné jednání spojené s armádou a jejími zakázkami. Legislativní řešení se však výrazně liší.
Polsko rozšiřuje působnost vojenského četnictva. To bude moci postupovat také vůči civilistům a firmám, které se účastní armádních zakázek, a stíhat kartelové dohody či další zneužívání i bez účasti vojáků.
Český návrh naopak přesouvá vyšetřování vybraných hospodářských a korupčních trestných činů z Vojenské policie na Policii ČR. Důvodem je podle předkladatelů především vyšší specializace civilních policejních útvarů a jejich zkušenosti s hospodářskou kriminalitou. Vojenská policie si však má zachovat prověřování a vyšetřování vojenských trestných činů.
