Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který má posílit ochranu kritické infrastruktury před bezpilotními systémy. Nová pravidla mají rozšířit možnosti zásahu proti dronům, které bez povolení proniknou do vymezených chráněných prostorů.
Ten nyní musí projít legislativním procesem: schválit jej musí Poslanecká sněmovna i Senát a následně jej podepsat prezident. Teprve po vyhlášení ve Sbírce zákonů a nabytí účinnosti začne nová právní úprava platit.
Dosud mohli bezpilotní prostředky eliminovat především policisté nebo vojáci. S ohledem na vysoký počet objektů kritické infrastruktury však jejich reakce nemusí být dostatečně rychlá. Právě tento problém chce ministerstvo vnitra řešit.
Mohlo by vás zajímat
„Naše zkušenosti i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že rychlost zásahu proti dronu je při ochraně kritické infrastruktury klíčová. Navíc roste počet incidentů, kdy takovou oblast naruší dron. Za současné bezpečnostní situace proto potřebují mít subjekty kritické infrastruktury i bezpečnostní složky účinné možnosti, jak adekvátně reagovat,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
Návrh počítá s tím, že o vymezení zvláštního chráněného prostoru budou moci požádat samotní provozovatelé kritické infrastruktury. Pokud příslušné orgány takovou zónu stanoví, získají možnost zasahovat proti neoprávněně létajícím dronům také jejich proškolení zaměstnanci.
Neznamená to však, že by mohl proti bezpilotním prostředkům zasahovat kdokoli z personálu. Návrh stanovuje konkrétní podmínky. Počítá s odbornou přípravou oprávněných osob, bezpečnostní dokumentací i povinností minimalizovat rizika pro okolí.
Ministr Metnar při představení návrhu zdůraznil, že zásah musí provádět osoba přímo spojená s provozovatelem kritické infrastruktury. Právě na tomto principu ministerstvo vnitra trvá i po připomínkovém řízení, v němž se diskutovalo mimo jiné o zapojení soukromých bezpečnostních služeb a odpovědnosti za případné škody.
Kde budou platit nové chráněné zóny?
Zvláštní chráněné prostory se mají týkat objektů, jejichž narušení může ohrozit poskytování základních služeb. Podle dřívějších informací se úprava dotkne například mezinárodních letišť, energetických uzlů nebo jaderných elektráren.
O vyhlášení bezletových zón nad objekty kritické infrastruktury bude rozhodovat Úřad pro civilní letectví. Při jejich vymezování se má dohodnout s dalšími dotčenými subjekty.
Samotná přítomnost dronu v blízkosti chráněného objektu ještě automaticky neznamená, že proti němu bude možné zasáhnout. Aktivní zásah návrh umožňuje proti bezpilotnímu prostředku, který bez potřebného povolení pronikne do formálně vymezené zóny.
Rozhodujícími kritérii budou ochrana života, zdraví a majetku. Oprávněné osoby zároveň musí při zásahu minimalizovat riziko pro třetí osoby a okolí. Návrh tak počítá nejen s možností rychle reagovat, ale také s pravidly, která mají zabránit nepřiměřeným následkům.
Nové pravomoci pro policisty, hasiče i zpravodajce
Návrh se netýká pouze provozovatelů kritické infrastruktury. Rozšiřuje a upravuje také oprávnění dalších bezpečnostních složek. Možnost zasáhnout proti bezpilotním systémům mají podle návrhu získat příslušníci zpravodajských služeb, Vězeňské služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Zapojí se také hasiči, ovšem za zvláštních podmínek.
Hasiči budou moci zasáhnout při záchranných pracích, pokud dron přímo ohrožuje bezpečnost záchranářů nebo letecké techniky. Návrh tak reaguje i na situace, kdy bezpilotní prostředek komplikuje zásah složek integrovaného záchranného systému.
U policistů a vojenských policistů chce nová úprava podmínky zásahu zjednodušit. Možnost reagovat se má vztahovat na všechny typy zón s omezením provozu dronů, které zobrazuje digitální mapa.
Rozšíření oprávnění má podle ministerstva umožnit rychlejší reakci v situacích, kdy bezpilotní prostředek naruší chráněný prostor nebo ohrozí bezpečnost osob a provozu.
Drony mohou ohrozit i letiště. Praha to už zažila
Riziko přitom není pouze teoretické. Jedním z letošních incidentů bylo květnové narušení provozu pražského letiště, kde se bezpilotní prostředek neoprávněně pohyboval v bezletové zóně.
Podobné případy v posledních měsících zaznamenala také řada dalších evropských zemí. Právě rostoucí počet incidentů patří mezi důvody, proč ministerstvo vnitra považuje rychlost reakce za zásadní součást ochrany kritické infrastruktury.
Problém představuje především počet chráněných objektů. Policie a armáda nemohou být v každém okamžiku fyzicky přítomné u všech letišť, elektráren a dalších důležitých zařízení. Pokud má provozovatel k dispozici proškolené osoby s jasně vymezenými pravomocemi, může na narušení prostoru reagovat rychleji.
DronMap ukazuje, kde platí omezení
Ministerstvo vnitra současně připomíná, že piloti bezpilotních prostředků mají před každým letem ověřit, zda se v daném prostoru mohou pohybovat a za jakých podmínek.
Informace o bezpečném používání dronů v České republice zveřejňuje web Létejte zodpovědně. K předletové přípravě slouží také aplikace DroneMap. Ta závazně zobrazuje zóny, v nichž platí zákaz nebo zvláštní podmínky pro provoz bezpilotních prostředků.
Nová úprava má vytvořit jasnější pravidla také pro samotné zásahy. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že návrh zajistí vyvážený rámec ochrany kritické infrastruktury, aniž by nepřiměřeně omezoval oprávněný provoz dronů.
Vláda tak schválila návrh, který rozšiřuje možnosti obrany proti neoprávněným letům nad důležitými objekty. Vedle policistů a dalších bezpečnostních složek mají získat jasně stanovené pravomoci také proškolení zaměstnanci provozovatelů kritické infrastruktury. Ochrana letišť, elektráren a dalších strategických zařízení se tak má více opírat o rychlou reakci přímo v místě možného incidentu.
