Přetížené kamiony ničí silnice a ohrožují bezpečnost provozu. Systém kontrolního vážení ale neustále naráží na složitou vymahatelnost pokut i obtíže okolo samotného vážení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) chystá změny, které by měly systém automatizovat. Dopravci ale upozorňují, že dynamické váhy nemusí být přesné. Pokutovat bez následného převážení mají za problematické.
V současnosti je na našich silnicích 46 vážních stanic a dalších pět je v přípravě. Funkčních vysokorychlostních vah je podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Rýdla aktuálně 27. Počet zapnutých nebo funkčních vah může být v závislosti na různých okolnostech podle mluvčího resortu dopravy Františka Jemelky každý den jiný.
Klíčový prvek systému kontrolního vážení
Vysokorychlostní váhy mají pomáhat odhalovat na hlavních tazích přetížené kamiony. Fungují například na dálnici D1, D2, D4, D5, D8 nebo D48. Váhy mají být i na nově chystaném úseku dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) už ale v loňském roce konstatoval, že systém kontrolního vážení selhává a svou funkci neplní. Kontroloři se zaměřili na období v letech 2019 až 2024.
Mohlo by vás zajímat
Vysokorychlostní váhy podle úřadu často nefungovaly. Velké množství deliktů se ŘSD nepodařilo předat příslušným obcím k dalšímu řešení a skutečné postihy končily na úrovni jednotek procent. Právě vysokorychlostní váhy měly být podle NKÚ klíčovým prvkem systému kontrolního vážení.
Ministerstvo se tehdy ohradilo, že spolu se Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) a Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) s řadou závěrů nesouhlasí. Některé z nich vycházely ze situací, které nebyly aktuální, jiné vznikly z nečinnosti dotčených samospráv nebo z délky procesu nutných legislativních změn.
Vymáhání přestupků má být efektivnější
Nyní resort chystá změnu. „Dokončujeme přípravu návrhu koncepce systému kontrolního vážení, která bude představovat základní strategický podklad pro přijetí následných systémových, organizačních, legislativních a technických opatření v oblasti kontrolního vážení,“ uvedl František Jemelka.
Opatření mají podle mluvčího směřovat ke sjednocení a zefektivnění projednávání přestupků zjištěných kontrolním vážením, posílení preventivního i represivního působení kontrolního vážení i zajištění vyšší míry respektování pravidel chránících pozemní komunikace i bezpečnost silničního provozu.
„Vážení má být plně digitalizováno. Jsou připravené legislativní úpravy,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) na jednání posledního sněmovního podvýboru pro dopravu. Dodal, že je to také součást programového prohlášení vlády.
Dopravci zatím vyčkávají
Změny ladí úřad také s Centrem dopravního výzkumu. „Na konci tohoto týdne se plánuje schůzka na ministerstvu dopravy k tomuto tématu, respektive k navrhované koncepci WIM,“ uvedl ředitel divize dopravních technologií a lidského faktoru Pavel Řezáč.
Na oznámení konkrétních opatření zatím čekají dopravci. „Pokud je cílem sjednotit postup jednotlivých úřadů a nastavit pravidla tak, aby Inspekce silniční dopravy (INSID) i policie využívaly data z vysokorychlostních vah především k výběru vozidel pro následnou kontrolu, nemáme k takovému přístupu výhrady,“ uvedl Martin Felix ze Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. Dopravci zároveň dlouhodobě upozorňují na to, že má vysokorychlostní vážení sloužit pouze jako předvýběr vozidel pro následné standardní kontrolní vážení.
„Důvodem jsou přetrvávající pochybnosti o jeho spolehlivosti v reálném provozu, které se již několikrát potvrdily. Vozidla se váží za různých povětrnostních podmínek, při rychlosti kolem 80 km/h a za značné dynamiky jízdy. Výsledek mohou ovlivnit například zrychlování nebo brzdění při přejezdu vážicí smyčky,“ uvedl Felix.
Česká republika se podle něj vydala vlastní cestou a umožňuje na základě vysokorychlostního vážení ukládat pokuty přímo, bez následného standardního převážení. „Mimochodem, v Evropě je v tomto přístupu prakticky osamocena, vedle Maďarska,“ dodal.
Řešit se mají hlavně závažné případy
Kontrolní orgány by se měly podle Felixe systematicky zaměřovat především na závažná a opakovaná překročení povolené hmotnosti, která podle něj představují skutečné riziko pro bezpečnost silničního provozu.
Otázkou je podle něj také vymahatelnost postihů u zahraničních vozů. „Vysokorychlostní vážení samo o sobě přetížené vozidlo nezastaví. Pokud vozidlo pokračuje v jízdě, vzniká problém nejen s jeho následnou identifikací, ale především s reálnou vymahatelností uložené sankce,“ sdělil Felix.
Pokračoval, že u zahraničních dopravců je tato vymahatelnost výrazně slabší. To podle Felixe vytváří nerovné podmínky na trhu a staví české dopravce do znevýhodněné pozice.
Kontrolní vážení vozidel funguje v Česku od roku 2000. Automatické vysokorychlostní váhy ho mohou provádět od roku 2010, první z vah ale uvedlo ŘSD do provozu až v roce 2020. Mezi lety 2020 a 2024 zaznamenaly vysokorychlostní váhy podle NKÚ celkem téměř 500 tisíc případů přetížení vozidel. K řešení ŘSD předalo obcím s rozšířenou působností jen 289 tisíc z nich, tedy přibližně 58 procent. Zbývajících více než 200 tisíc případů nebylo vůbec řešeno.
