Exekutorská komora chce jednotnou úpravu pro právnické komory v zákoně o ochraně osobních údajů

Podle Exekutorské komory by bylo namístě zabývat se komplexně problematikou zpracování osobních údajů subjekty spadajícími pod resort Ministerstva spravedlnosti a pro tuto oblast připravit komplexní regulaci. Vyplývá to z připomínek EK k evropské směrnici na ochranu osobních údajů (GDPR) a k návrhu příslušného zákona.

GDPR bylo přijato v dubnu 2016, ale vstoupí v účinnost až od 25. května 2018 a představuje nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. GDPR zavádí vysoké pokuty za porušování nových, přísnějších pravidel a nařizuje některým správcům nebo zpracovatelům osobních údajů zřídit nezávislou kontrolní funkci.

Úprava by podle komory měla být přehledně včleněna do jednoho předpisu v rámci souvisejících a na sebe navazujících ustanovení. „Považujeme za zbytečně nelogické a nepřehledné řešení, aby byla regulace téže agendy týkající se jedné (byť svou povahou širší) kategorie nezávislých justičních orgánů rozmělněna do několika právních předpisů.“

Exekutoři si také stěžují, že nebyli označeni za připomínkové místo. „Exekutorská komora ČR přesto považuje za nezbytné vytknout připomínkovanému návrhu, stejně tak jako Návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, zejména to, že při jeho přípravě zjevně nebylo přistupováno tak, aby došlo k reálnému provázání GDPR s českým právním řádem a k minimalizaci možných výkladových a aplikačních problémů. Máme za to, že oba výše zmiňované návrhy by si měly klást za cíl to, aby jasně vymezily způsob a podmínky, jakým GDPR bude dopadat na nejrůznější skupiny subjektů, a v podstatě tak v tomto směru stanovily jasný právní rámec. Návrh zákona o zpracování osobních údajů by měl být ve své podstatě jakýmsi „prováděcím předpisem“ ke GDPR.“

Jednotná úprava pro právnické komory

Oproti výše řečenému se Komora domnívá, že se uvedené nepodařilo zcela, pokud vůbec, naplnit, když předkládaný návrh – ač by měl poskytovat jasné odpovědi na některé otázky, které v souvislosti s GDPR vyvstávají – očekávané odpovědi neposkytuje, či dokonce naopak některé další vyvolává. „Dále se domníváme, že by bylo namístě zabývat se komplexně problematikou zpracování osobních údajů subjekty spadajícími pod resort Ministerstva spravedlnosti a pro tuto oblast připravit komplexní regulaci. Tato komplexní úprava by pak podle ní měla být přehledně včleněna do jednoho předpisu (nejlépe zákona o zpracování osobních údajů) v rámci souvisejících a na sebe navazujících ustanovení. Považujeme za zbytečně nelogické a nepřehledné řešení, aby byla regulace téže agendy týkající se jedné (byť svou povahou širší) kategorie nezávislých justičních orgánů rozmělněna do několika právních předpisů,“ uvedli exekutoři.

Obdobně jako Česká advokátní komora má i EK ČR problémy s ustanovením, kterým by mělo dojít k prolomení povinnosti mlčenlivosti různých kategorií subjektů, jež jsou mlčenlivostí vázány. Jak dále uvádí, předně je třeba konstatovat, že formulace „pro plnění konkrétního úkolu“ pokud se týká informací, s nimiž je Úřad oprávněn se seznamovat, je velmi vágní. „Uvedené považujeme za nevhodné zejména s ohledem na skutečnost, že se jedná o ustanovení, kterým by mělo docházet ke generálnímu prolomení povinnosti mlčenlivosti nejrůznějších subjektů. Považujeme za nezbytné předmětnou formulaci zpřesnit tak, aby u dotčených subjektů docházelo k prolomení povinnosti mlčenlivosti pouze ve zcela nezbytných a plně odůvodněných případech.“

Dušan Šrámek