Rozhodnutí Sportovního arbitrážního soudu přineslo šok pro mezinárodní hokejové hnutí. Mezinárodní hokejová federace verdikt podrobený ostré kritice musí respektovat, což přináší obří logistické a bezpečnostní komplikace pro turnaje v Česku, Kanadě, USA i Německu. Evropská exekutiva vzkázala, že nehodlá ustupovat. Sankcionovaní ruští funkcionáři, trenéři či hokejisté se na území Unie nedostanou.
Do Bruselu dorazily ohlasy na rozhodnutí, které by mohlo ruským týmům otevřít cestu zpět do mezinárodního ledního hokeje. Evropská komise sice nemá nad sportovními federacemi přímou pravomoc, ale připomněla závazek Unie nepouštět ruské a běloruské týmy do hry, dokud na Ukrajině nebude nastolen spravedlivý a trvalý mír.
Berte v úvahu sankce
Evropská exekutiva upozornila členské státy i mezinárodní sportovní federace, že při rozhodování o tom, zda mohou ruské týmy v Evropě soutěžit, je třeba brát v úvahu unijní sankce. Její vyjádření přichází v reakci na rozhodnutí rozhodčího soudu, které otevřelo dveře návratu ruských hokejových týmů na mezinárodní turnaje.
Mezinárodní sportovní federace jsou podle Komise autonomní. Samy rozhodují o tom, jak budou své akce pořádat a kdo se jich může zúčastnit. „Federace i členské státy by však měly jednat v souladu se sankcemi a omezujícími opatřeními EU,“ uvedla mluvčí Komise Eva Hrnčířová.
Zopakovala také dlouhodobý postoj Komise, že sport by se neměl stát nástrojem propagandy. Komise nepodporuje návrat ruských a běloruských sportovců do mezinárodních soutěží, dokud pokračuje ruská válka proti Ukrajině.
Nejdřív mír, pak sport
Hrnčířová odkázala na závěry Evropské rady přijaté v polovině října. Členské státy se shodly na tom, že Rusko a Bělorusko by neměly získat zpět své místo na mezinárodních sportovních a kulturních akcích, dokud Ukrajina nedosáhne spravedlivého a trvalého míru. Rovněž odmítly přítomnost ruských a běloruských vlajek, symbolů a hymen na evropských sportovních akcích.
Dne 30. října vyhověl Sportovní arbitrážní soud (CAS) odvolání Ruské hokejové federace proti Mezinárodní hokejové federaci (IIHF). Nařídil federaci, aby s okamžitou platností umožnila ruským týmům návrat do mezinárodních soutěží.
Rozhodnutí se týká pěti turnajů. ?Mistrovství světa juniorů v Kanadě (26. prosince 2026 až 5. ledna 2027); Mistrovství světa žen do 18 let v Česku (8.–16. ledna); mistrovství světa mužů do 18 let v USA (22. dubna až 2. května); mistrovství světa mužů v Německu (14.–30. května); a mistrovství světa žen v Kanadě v listopadu 2027.
Co na to česká vláda?
Kabinet Andreje Babiše je v názoru na účast Rusů na lednovém šampionátu žen do 18 let rozpolcený. Může navázat na usnesení předchozí vlády Petra Fialy, jež angažmá Rusů zakazuje. Některým členům vlády ale start Rusů nevadí.
Nicméně ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) řekl, že se stanoviskem Sportovního arbitrážního soudu zásadně nesouhlasí. Proti verdiktu se ohradili také prezident Českého svazu ledního hokeje Alois Hadamczik nebo generální sekretář Českého hokeje Jan Černý.
Sport a politika
„Jsem přesvědčen, že sport nemá být zatahován do politiky. Sportovci nemají být trestáni za politická rozhodnutí představitelů svých zemí. Sport by měl národy spojovat, nikoliv rozdělovat,“ uvedl nicméně předseda SPD Tomio Okamura. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) prohlásil, že se startem ruských sportovců na šampionátu nemá problém.
Premiér Andrej Babiš (ANO) s rozhodnutím arbitrážního soudu nesouhlasí. „Pokud se jednou rozhodlo o tom, že tam ruští hokejisté nepatří, tak tam nepatří. Nemá se to měnit do konce války. Zabíjení lidí a válka nejsou normální. Proto takový návrh odmítáme,“ uvedl předseda vlády.
Pouze hokej
Rozhodnutí CAS se vztahuje výhradně na lední hokej. Mezinárodní hokejová federace (IIHF) ale tento verdikt kritizovala. Uvedla však, že se jím bude řídit. Upozornila také na logistické výzvy spojené s přípravou turnajů. Návrat Ruska by si vyžádal změny v harmonogramech, ubytování, cestovních plánech i bezpečnostních opatřeních. Federace nyní posuzuje, jakým způsobem rozhodnutí uvést do praxe a jak dlouho by to mohlo trvat.
Upozornění Evropské komise neznamená, že evropský blok zavádí plošný zákaz účasti ruských sportovců na akcích pořádaných na jejím území. Sankce nejsou cíleny specificky na ruský sport jako odvětví. Stávající omezující opatření se namísto toho vztahují na jednotlivce a organizace zapsané na sankčních seznamech, bez ohledu na jejich profesi či oblast působení.
Evropský blok zakazuje vstup na své území osobám, na které se vztahují sankce, a zmrazuje jejich majetek. Členské státy mají povinnost zabránit těmto osobám v přístupu k finančním prostředkům či hospodářským zdrojům.
Ruský sportovec, trenér či funkcionář, který figuruje na sankčním seznamu, se nemůže účastnit akce konané v rámci tohoto bloku. Rozhodnutí sportovní federace nemůže toto omezení zrušit. Samotné ruské občanství však automaticky k uplatnění takových omezení nevede.
Další vízová omezení pro ruské občany
Komise již naznačila, že plánuje vízová pravidla zpřísnit. V lednu představila první vízovou strategii EU. Počítá s cílenými omezeními pro občany zemí, které vůči Unii podnikají nepřátelské kroky. Rusko je mezi nimi.
V červnu mluvčí Komise Markus Lammert potvrdil, že navrhne novou kategorii cílených vízových omezení. Opatření by reagovala na bezpečnostní rizika spojená s nepřátelskými aktivitami třetích zemí. Komise je plánuje představit v rámci revize vízového kodexu z roku 2027.
