BIS má dostat jen o 24 milionů korun více než letos
Sněmovní výbor pro bezpečnost 3. listopadu projednal rozpočtovou kapitolu Bezpečnostní informační služby na rok 2027. Jednání se zúčastnil ředitel BIS Michal Koudelka a ekonomický náměstek Radek Novotný. Výbor jednal zpočátku bez přítomnosti veřejnosti.
Podle návrhu státního rozpočtu mají výdaje kontrarozvědky v příštím roce dosáhnout přibližně 2,62 miliardy korun. Letošní schválený rozpočet přitom činí zhruba 2,6 miliardy. Meziroční rozdíl tak představuje jen 24 milionů korun.
Rozpočtová kapitola přitom neuvádí přesné rozdělení částky mezi jednotlivé činnosti kvůli riziku dekonspirace. U celé sumy pouze konstatuje, že slouží k zabezpečení úkolů BIS.
Právě výše financování vyvolala mezi poslanci spor. Opoziční představitelé upozorňovali na investiční a provozní potřeby služby. Obávali se také, že nedostatek peněz omezí její rozvoj a schopnost udržet odborné pracovníky.
Černochová chtěla pro BIS dalších 300 milionů ročně
Předsedkyně výboru Jana Černochová navrhla dvě varianty doprovodného usnesení. První počítala s tím, že vláda zohlední investiční a provozní požadavky BIS v rozpočtu na rok 2027 i ve tříletém výhledu a trvale navýší její rozpočet o 300 milionů korun.
Druhá varianta neobsahovala konkrétní částku. Vyzývala vládu, aby při sestavování rozpočtu na rok 2027 a střednědobého výhledu zajistila financování investičních a provozních potřeb kontrarozvědky tak, aby se nezpomalovaly, neodkládaly ani nerušily její rozvojové projekty.
Černochová tak nabídla poslancům dvě možnosti: buď podpořit konkrétní pravidelné navýšení, nebo alespoň obecně požadovat, aby vláda zajistila peníze na další rozvoj služby. Ani jeden návrh ale podporu výboru nezískal.
Návrh na 300 milionů skončil remízou
Nejprve poslanci hlasovali o variantě s konkrétním navýšením o 300 milionů korun. Výsledek byl velmi těsný: pět poslanců hlasovalo pro, pět proti a tři se zdrželi. Návrh tedy neprošel.
Následovalo hlasování o obecnější variantě, která nepožadovala konkrétní částku, ale chtěla po vládě zohlednění investičních a provozních potřeb BIS a ochranu jejích rozvojových projektů.
Také tento návrh výbor odmítl. Podpořilo ho pět poslanců, čtyři hlasovali proti a čtyři se zdrželi. Rozdíl mezi oběma hlasováními byl tedy malý. Ani při návrhu bez konkrétního finančního závazku se však nepodařilo získat většinu.
Bartošek varoval před destabilizací a technologickým zaostáváním
Vlastní návrh předložil také poslanec Jan Bartošek z KDU-ČSL. Jeho usnesení upozorňovalo na dlouhodobé podfinancování BIS a na možné důsledky pro personální stabilitu i technologický rozvoj služby.
Bartošek navrhoval, aby výbor konstatoval, že dlouhodobé podfinancování BIS může vést k personální destabilizaci a technologickému zaostávání. Ani tento návrh neprošel. Pro hlasovalo pět poslanců, dva byli proti a šest se zdrželo. Přestože měl méně hlasů proti než předchozí návrhy, potřebnou podporu nezískal.
Prošel až návrh, který podpořil původní rozpočet
Po odmítnutí všech tří opozičních návrhů zůstalo na stole původní usnesení zpravodaje výboru Petra Sadovského (ANO). Ten doporučil Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh státního rozpočtu na rok 2027 v kapitole 305, která se týká BIS.
Tento návrh už podporu získal. Pro hlasovalo osm poslanců, dva byli proti a tři se zdrželi. Výbor tak doporučil Sněmovně schválit rozpočet kontrarozvědky v podobě předložené vládou, bez dodatečných požadavků, které prosazovali Černochová a Bartošek.
Sadovský zároveň dostal pověření, aby s usnesením vystoupil na jednání rozpočtového výboru a podílel se na přípravě usnesení, které následně zamíří na schůzi Poslanecké sněmovny.
Výbor tedy nerozhodoval o definitivním přidělení peněz BIS. Poslancům pouze doporučil, jak mají při projednávání státního rozpočtu postupovat. O konečné podobě rozpočtu rozhodne Sněmovna. Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2027 mají výdaje BIS dosáhnout přibližně 2,62 miliardy korun.
Spor o peníze pro BIS se táhne už od letošního rozpočtu
Opoziční kritika financování kontrarozvědky nezačala až při listopadovém jednání. Objevila se už při schvalování letošního státního rozpočtu. Vláda Andreje Babiše (ANO) tehdy oproti návrhu předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) snížila původně plánované výdaje BIS.
Babiš kritiku odmítal s tím, že služba dostane meziročně více peněz. Opoziční poslanci naopak upozorňovali, že původně plánované navýšení mělo pokrýt mimo jiné pořízení nových technologií a rozvoj schopností kontrarozvědky.
Nynější spor tak navazuje na debatu o tom, zda má BIS dostávat jen prostředky na zabezpečení běžných úkolů, nebo také dostatečné peníze na investice a další rozvoj.
BIS je civilní kontrarozvědnou službou. Zabývá se mimo jiné činností cizích zpravodajských služeb na českém území, hrozbami terorismu a aktivitami, které mohou ohrozit bezpečnost státu. Její rozpočet tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu.
Výbor nakonec podpořil vládní rozpočtový návrh, zatímco všechny tři pokusy o prosazení dodatečných požadavků na financování BIS odmítl. Nejkonkrétnější návrh, který počítal s trvalým navýšením o 300 milionů korun ročně, skončil při hlasování remízou.
