Zatímco kabinet oslavuje podpis strategického dokumentu pro následující desetiletí, opozice upozorňuje na zásadní nesrovnalosti, které mohou ohrozit obranyschopnost země. Nově schválená koncepce výstavby armády sice pojmenovává nutnost posílení například protivzdušné obrany, podle bývalé ministryně obrany Jany Černochové ale otevřeně přiznává, že na plánované investice chybí peníze.
Proč opozice mluví o odkládání problémů na budoucí generace a jaké miliardové dluhy v modernizaci armády hrozí?
Nová Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040 (KVAČR 2040) popisuje, jaké schopnosti bude vojsko potřebovat. Jenže mezi tím, co dokument požaduje, a penězi, které na to chce vláda skutečně dát, zeje podle Jany Černochové (ODS) zásadní propast. Exministryně obrany proto vyzvala svého nástupce Jaromíra Zůnu (za SPD), aby vysvětlil, jak chce jednotlivé cíle zaplatit.
A předložila také vlastní přehled investic, jejichž hodnota se v některých oblastech počítá na stovky miliard korun.
Černochová uznává odbornou hodnotu koncepce. Kritizuje ale její financování
Občanská demokratická strana se na tiskové konferenci vymezila proti nové koncepci výstavby armády do roku 2040. Předseda ODS Martin Kupka a bývalá ministryně obrany Černochová upozornili především na rozpor mezi stanovenými cíli a finančními prostředky, které chce vláda na jejich dosažení vyčlenit.
Černochová přitom samotný odborný základ dokumentu nezpochybňuje. Naopak poděkovala náčelníkovi Generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi, který na koncepci začal pracovat ještě jako první zástupce svého předchůdce ve funkci. „Bezpochyby má tato nová koncepce odbornou vojenskou hodnotu,“ uvedla bývalá ministryně. Dokument podle ní obsahuje důležité oblasti a odpovídá dalším strategickým materiálům.
Zmínila například bezpilotní systémy, protivzdušnou a protidronovou obranu, mobilizační připravenost nebo systém velení a řízení. Koncepce se podle ní věnuje také dlouhodobé udržitelnosti armády a plánování investic do nemovité infrastruktury. Promítají se do ní rovněž zkušenosti ze současných konfliktů.
Hlavní problém proto podle Černochové nespočívá v tom, že by armáda nevěděla, co potřebuje. Rozpor vidí mezi požadavky vojáků a ochotou vlády zajistit na jejich splnění odpovídající peníze. „Problém není tedy v tom, že by armáda nevěděla, co potřebuje. Problém je v rozporu mezi tím, co dokument označuje za nezbytné, a tím, co vláda hodlá v nejbližších letech opravdu financovat,“ řekla.
Bývalá ministryně zdůraznila, že je nutné rozlišovat tři roviny: odborný návrh generálního štábu, politické rozhodnutí ministra obrany a rozpočtovou odpovědnost vlády. Právě poslední dvě podle ní rozhodnou o tom, zda se požadavky armády podaří naplnit.
ODS vyčíslila rozdíl na 258 miliard korun
Šéf ODS Kupka upozornil na rozdíl mezi novou koncepcí a finančním rámcem, který podle něj připravila předchozí vláda. Do roku 2035 by podle jeho výpočtu měla česká armáda přijít o více než čtvrt bilionu korun. „Oproti předchozímu usnesení, které přijala ještě předchozí vláda, by tak do roku 2035 Česká armáda přišla o 258 miliard korun,“ uvedl.
Za touto částkou podle něj nestojí jen účetní rozdíl. Jde také o konkrétní schopnosti, které armáda nemusí získat včas. Kupka zmínil modernizaci a digitalizaci vojska i možnosti, jak posílit jeho schopnosti a plnit závazky vůči Severoatlantické alianci.
Podle Černochové nová koncepce zachovává hlavní směřování dokumentu, který schválila předchozí vláda v prosinci 2023. Současný materiál ale některé oblasti rozpracovává podrobněji a reaguje na nové alianční požadavky z roku 2025.
Rozdíl vidí především ve financování. Předchozí vláda podle ní stanovila finanční rámec tak, aby bylo možné naplnit cíle koncepce a současně respektovat pravidla schválená na summitu NATO v Haagu v roce 2025.
Nový dokument naproti tomu přiznává, že při současné úrovni financování nebude možné řadu potřebných schopností vybudovat včas. Černochové navíc chybí příslib, že se peníze v budoucnu zvýší. Vláda podle ní chce také zrušit usnesení předchozího kabinetu z května 2025, které se financováním zabývalo.
Černochová připomněla, že původní koncepce počítala s vyhodnocením a aktualizací v roce 2027. Té měla předcházet příprava plánu, který by ukázal, jak bude zajištěno financování v dalším období. Podle bývalé ministryně se však nic takového nestalo. Vláda pouze aktualizovala existující dokument, aniž by nejprve provedla jeho revizi a vyhodnotila, co se podařilo splnit.
Počet vojáků: 32 tisíc, nebo 37,5 tisíce?
Jednou z oblastí, na které Černochová upozornila, je personální naplnění armády. „Lidi“ považuje za jednu z nejdůležitějších součástí celé koncepce.
Připomněla dřívější vyjádření bývalého náčelníka Generálního štábu Karla Řehky. Podle něj alianční plánování počítá pro Českou republiku s armádou o 37,5 tisíce vojáků.
Nová koncepce však podle Černochové uvádí 32 tisíc vojáků pouze do roku 2030. Dokument podle ní nevysvětluje, jak autoři k tomuto číslu dospěli. Stejný počet přitom zmiňoval také premiér Babiš. „Tak nevím, jestli to bylo nějaké jeho přání, které se tam dalo, na základě čeho se to tam hlavně dalo,“ poznamenala Černochová.
Rozdíl mezi oběma počty podle ní vyžaduje vysvětlení. Nejde přitom jen o stanovení cílového stavu. Armáda musí mít také prostředky na nábor, výcvik a dlouhodobé udržení potřebného počtu lidí.
Střední brigáda ukazuje rozpor s financováním
Černochová rozdělila své výhrady do několika hlavních oblastí. Za jeden z nejvýraznějších příkladů označila budování střední brigády. Právě na ní je podle ní dobře vidět, že armáda má stanovený úkol, ale nedostává odpovídající finanční krytí.
Připomněla, že střední i těžká brigáda patří mezi úkoly, které armáda řeší už delší dobu. U těžké brigády podle ní navíc vzniklo zpoždění při pořizování bojových vozidel pěchoty.
„Byla jsem to já, která jsem musela rozseknout ne úplně příjemné výběrové řízení na pořízení bojových vozidel pěchoty,“ uvedla bývalá ministryně. Její předchůdce Lubomír Metnar (ANO) podle ní výběrové řízení nedokončil, a armáda se tak už tehdy dostala do prodlení.
Černochová zmínila také další rozhodnutí, která podle ní předchozí vedení ministerstva obrany neudělalo. V této souvislosti hovořila o tancích Leopard. Podle jejího vyjádření se předchozí vedení k rozhodnutí nedostalo a její kabinet následně některé potřebné kroky učinil.
Bývalá ministryně tvrdí, že předchozí kabinet řadu zásadních rozhodnutí dokončil a současná vláda měla zajistit dost peněz na jejich pokračování.
Protivzdušná obrana prioritou, rozpočet ale chybí
Další velkou oblast představuje protivzdušná a protidronová obrana. Černochová uznává, že koncepce správně pojmenovává potřebu posílit ochranu českého vzdušného prostoru. Problém ale vidí v termínech a především v penězích.
Podle přílohy číslo dvě koncepce je totiž většina nových opatření protivzdušné a protidronové obrany označena jako rozpočtově nekrytá.
To podle bývalé ministryně neodpovídá prohlášením současné vlády. Ta totiž protivzdušnou obranu označuje za jednu ze svých hlavních priorit. „Vždyť i při programovém prohlášení se holedbali tím, že protivzdušná obrana je priorita číslo jedna. Tak kde na ni mají v tom KVAČR, respektive rozpočtu, finanční prostředky?“ ptala se Černochová.
U protidronové obrany označila samotné začlenění této oblasti do koncepce za průlom. Podle ní nikdo nezpochybňuje, že právě tato schopnost dnes patří k důležitým prvkům moderního bojiště. Ani zde však dokument podle ní neřeší dostatečně finanční stránku.
Černochová proto požaduje, aby ministr obrany Zůna vysvětlil, kolik peněz chce vláda v letech 2027 až 2029 skutečně vynaložit na protidronovou obranu. Zajímá ji také, které útvary nové prostředky získají a jak vláda jejich pořízení zaplatí.
Některá bojová uskupení by vydržela jen pár dní
Závažné výhrady má bývalá ministryně také k logistice a zásobám. V této souvislosti odkázala na kritiku prezidenta, který podle ní rovněž upozornil na nedostatečnou připravenost v této oblasti.
Černochová se ptá, jak chce ministr Zůna zajistit schopnost české armády vést dlouhodobý konflikt vysoké intenzity. Podle údajů v koncepci totiž některá bojová uskupení dokážou pokračovat v činnosti pouze několik dní. „To je něco, co opravdu není dobrou vizitkou z hlediska nějakých koncepcí a vizí,“ uvedla.
Problém tak podle ní nespočívá pouze v nákupu moderní techniky. Armáda potřebuje také dostatečné zásoby a logistické zázemí, které jí umožní pokračovat v činnosti i při dlouhodobém nasazení.
Modernizace může stát stovky miliard korun
Černochová na tiskové konferenci představila také odhady investic, které podle ní vyplývají z nové koncepce. Částky se týkají jednotlivých schopností a oblastí modernizace armády.
| Oblast | Odhadované investice |
|---|---|
| Těžká brigáda | 170 až 230 miliard Kč |
| Střední brigáda | 100 až 140 miliard Kč |
| Speciální síly | 10 až 20 miliard Kč |
| Teritoriální síly | 40 až 50 miliard Kč |
| Vzdušné síly | 330 až 440 miliard Kč |
| Protivzdušná obrana | nejméně 350 miliard Kč |
| Velení a řízení | 120 až 160 miliard Kč |
U protivzdušné obrany podle Černochové ještě není rozhodnuto, jakou variantu armáda zvolí. Uvedená částka proto představuje nejméně 350 miliard korun.
Jde ovšem o investiční odhady jednotlivých oblastí. Černochová tvrdí, že tyto potřeby nejsou dostatečně pokryté ani ve střednědobém, ani v dlouhodobém plánu. Peníze podle ní chybějí také v rozpočtu na rok 2027, který už měla možnost vidět. Právě u protivzdušné obrany podle svých slov v návrhu rozpočtu neviděla zásadní finanční prostředky.
Bývalá ministryně proto zpochybnila také záměr současné vlády pořídit letiště v Karlových Varech. Podle ní armáda tento krok v minulosti nepožadovala a nákup by zásadně nezvýšil její obranyschopnost.
„Tohle jsou přesně projekty, které berou velké finanční prostředky určené pro modernizaci armády ve prospěch nějakých politických slibů a úliteb, které někomu dává Andrej Babiš,“ prohlásila Černochová. Jde o její politické hodnocení záměru, nikoli o doložený závěr o jeho motivaci.
Černochová chce po Zůnovi konkrétní odpovědi
Bývalá ministryně obrany kritizovala také způsob, jakým vláda s novou koncepcí zacházela při projednávání. Podle ní nedostali členové sněmovního výboru pro obranu příležitost dokument řádně prodiskutovat.
Když sama vedla ministerstvo, snažila se podle svých slov předávat členům výboru potřebné informace ve stejnou dobu, kdy se materiálem zabývala vláda. Poslanci se tak podle ní neměli o zásadních dokumentech dozvídat až z médií.
Černochová zároveň uvedla, že ministr Zůna se měl omluvit z jednání výboru pro obranu plánovaného na 10. listopadu. „O takto závažných dokumentech se s námi prostě pan ministr má bavit,“ zdůraznila.
ODS proto chce zařadit koncepci na pořad jednání Poslanecké sněmovny. Kupka potvrdil, že se téma objeví také v jeho projevu. Podle něj jde spolu s ochranou nezávislosti veřejnoprávních médií o jednu z nejdůležitějších současných otázek.
Černochová souhlasila s tím, že opozici nezbývá než otevřít debatu na plénu. Připomněla, že koncepce výstavby armády má představovat dlouhodobý vojenský dokument. Neměla by se podle ní měnit podle toho, kdo právě zastává funkci ministra obrany. „Tohle má být vojenský dokument, který má být nadčasový. Ať v křesle ministra bude sedět zástupce současné koalice nebo zástupce současné opozice,“ uvedla.
Politici podle ní mají především zajistit dostatek peněz, aby armáda mohla stanovené cíle plnit.
Koncepce není nákupní seznam
Na tiskové konferenci se novináři ptali také na to, zda Černochová v nové koncepci postrádá konkrétní projekty. Bývalá ministryně odpověděla, že dokument nemá představovat kompletní seznam nákupů. „Tohle není nákupní seznam, to je nějaký strategický dokument jako nadstavba,“ vysvětlila.
Podle ní mají na koncepci navazovat další dokumenty, které jednotlivé cíle rozpracují do podrobností. Jako příklad uvedla koncepci protivzdušné obrany, kterou její ministerstvo připravilo za předchozí vlády.
Armáda tak může postupně připravovat další požadavky a předkládat je při sestavování rozpočtů na následující období. Černochová proto nepožaduje, aby nová koncepce obsahovala každý jednotlivý nákup. Trvá však na tom, aby základní schopnosti, které dokument označuje za nezbytné, měly zajištěné financování.
Na otázku, jak velkou část současné koncepce by chtěla skutečně uskutečnit, odpověděla: „Já budu nejvíc šťastná, když se splní alespoň 80 procent z toho, co tady teď je.“
Za zásadní považuje především posílení protivzdušné obrany, vybudování protidronové obrany a zajištění dalších potřebných schopností. Právě u těchto oblastí podle ní chybí jistota, že na ně vláda poskytne dost peněz.
Černochová připomněla také kritiku prezidenta
Bývalá ministryně se opakovaně odvolávala také na výhrady prezidenta Petra Pavla. Ten podle ní dobře zná proces přípravy koncepce výstavby armády i navazujících rozpočtů a dlouhodobých plánů. Právě nedostatečný finanční rámec podle ní představuje jednu z hlavních slabin dokumentu.
Černochová připomněla také vyjádření náčelníka Generálního štábu Miroslava Hlaváče, který podle jejích slov na výboru pro obranu uvedl, že koncepce nedostatečně zohledňuje všechny potřeby armády. „Je dobře, že se tady neschováváme za nějaké floskule, ale že hlavní hlava Armády České republiky nám ty věci říká realisticky tak, jak jsou,“ uvedla.
Podle Černochové vláda problém odsouvá za roky 2029 a 2030. Obává se, že odpovědnost za nedokončené projekty a chybějící schopnosti tak nakonec převezme až příští kabinet. „To je prostě něco, co mně přijde, že si opravdu Česká republika a naše obranyschopnost nezaslouží,“ uzavřela.
