Podpora konkurenceschopnosti malých a středních podniků je jednou z priorit současné vlády. Není divu. Reprezentují víc 99 % všech podnikatelů v Česku a zaměstnávají přes 1,8 milionu lidí. Jejich prosperita tak hraje zásadní roli pro udržitelnost a zdravý rozvoj tuzemské ekonomiky. Zpráva MPO o jejich vývoji v roce 2016 ale ukazuje, že jejich podpora se navzdory miliardám z rozpočtu státu i Evropské unie, nedaří úplně ideálně.
Od posledních dostupných dat za rok 2015 přibylo skoro 4 tisíce malých a středních podniků. Tím jsme ale dobré zprávy skoro vyčerpali. V roce 2016 sice tyhle firmy vytvořily přidanou hodnotu přes 1,6 bilionu Kč (to je nárůst skoro o 77 miliard), jejich velcí konkurenti ale zvýšily svůj podíl na celkové přidané hodnotě a firmy do 249 zaměstnanců tak mají na kontě 54, 5%, tedy v meziročním srovnání méně o 7,5 procentního bodu. Za největší problém pak zpráva považuje pokles investic jak do hmotného, tak nehmotného majetku i počtu zaměstnanců. Lidí, které právě takové podniky živily, bylo v roce 2016 dokonce nepatrně méně než o rok před tím.
Přitom právě na investice se zaměřuje řada dotačních programů. V operačním programu Podnikání a inovace v roce 2016 získali jen menší firmy přes 1 miliardu korun (podpořeno bylo 298 projektů). V operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost to byla částka téměř trojnásobná. Další desítky milionů korun získali z rozpočtů tuzemských ministerstev (svoje programy má vedle MPO i MŠMT, MMR nebo MPSV). Přesto jako jednu z hlavních překážek pro další rozvoj menších firem předchozí vláda definovala (v Akčním plánu podporu malých a středních podnikatelů) zejména potíže při shánění externího kapitálu kvůli omezenému zajištění.
I to se snaží změnit evropské peníze. Českomoravská záruční a rozvojová banka se teď aktuálně dohodla s Ministerstvem průmyslu a obchodu na rozšíření programu Záruka 2015 – 2023. Pro mimopražské malé podnikatele ze zpracovatelského průmyslu, IT, výzkumu, vývoje a dalších služeb začaly platit stejné podmínky jako pro ty z hlavního města. ČMZRB se zároveň bude může od 1. listopadu zaručit také za investiční úvěry středních podnikatelů. Objem poskytnutých záruk by se tak mohl zvýšit až o 2,4 mld. Kč ročně.
Firmy ale taky trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků na všech úrovních (stěžují si hlavně na školský systém v Česku a nepružná pravidla pro zaměstnávaní cizinců), nedostatek inovací a marketingových činností a velmi důležité je pro ně zjednodušení a především stabilita daňového systému. Nastaveného směru by se případně chtěla držet i nově vzniklá vláda.
„Malé a střední podniky jsou pevnou a nezastupitelnou součástí tuzemské ekonomiky. Jejich hlavním problémem je přitom komplikovaný vztah se státem a přebujelá administrativa. Podpoříme proto koncentraci elektronické komunikace mezi státem a podnikateli do jednoho místa. Budeme usilovat o sladění lhůt účinnosti legislativních změn a zajistíme, aby zákonné lhůty stejně jako podnikatelé musely dodržovat i státní úřady. Podnikatelé budou zdarma a přehledně informováni o povinnostech vyplývajících z platné legislativy a zároveň o všech nástrojích podpory podnikání nabízených rezorty a státními agenturami,“ píše se v aktuálním Návrhu programového prohlášení vlády Andreje Babiše. O jednom ze systémů, který by zmiňovanou infomrovanost pro podnikatele zajistil, jsme psali v textu Senátní bitva o „psa“. Je tedy otázkou, jestli současná vládní administrativa převezme návrh Hospodářské komory, nebo se bude snažit vytvořit svůj vlastní.
V polovině loňského roku také ještě vláda Bohuslava Sobotky schválila nový cíl v této agendě – do konce roku 2020 zrealizovat 40 opatření pro snížení administrativní zátěže podnikatelů. Podle měření, které si provádí samo MPO, celková administrativní zátěž tuzemských businessmanů klesla od roku 2005 o třetinu (platilo to pro rok 2016). Firmám k tomuto datu ubylo 675 informačních povinností.
-Vanda Kofroňová-
