Chtěli byste v Česku platit eurem, nebo jste proti? Prezident Petr Pavel začátkem týdne znovu otevřel otázku o přijetí eura v Česku. Ta se do veřejné debaty vrací pravidelně. Zatímco okolní země včetně Slovenska na jednotnou měnu postupně přechází, podle ekonomů oslovených Ekonomickým deníkem by Česku jasnou ekonomickou výhodu nyní nepřinesla. Proč tedy prezident debatu rozvířil právě nyní?
Podle Pavla může euro rozhodnout o úspěchu Česka. Díky euru bychom stáli blíž k rozhodování v Evropské unii. „Samotný fakt, že naše ekonomika je výrazně provázána s eurozónou, by nás měla vést k tomu, abychom si řekli, že je jednoznačně lepší být v takovém případě u stolu, kde se přijímají rozhodnutí, než sedět za dveřmi a potom se s těmito rozhodnutími vyrovnat,“ řekl prezident.
Bezpečnost jako nový argumentu pro euro
Právě geopolitický rozměr je podle části ekonomů hlavním důvodem, proč se debata o euru nyní znovu vrací. Česko tím nijak nevybočuje z celoevropského trendu. Právě zvýšené geopolitické riziko nedávno jako nový argument pro vstup do eurozóny zcela výslovně uvedla například skupina švédských ekonomů. „V pozadí je obava, že světové geopolitické šoky, jako je konflikt v Íránu nebo válka na Ukrajině, víc než v minulosti zvyšují hrozbu kurzových poryvů, takže kurz vůči euru bude ekonomice spíš škodit než pomáhat,“ vysvětluje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Jde ale podle něj jen o další dílčí argument, který sám o sobě celou debatu ukončit nemůže. „Na to ani on není dostatečně zásadní,“ zdůrazňuje Skořepa.
Makroekonomický analytik ČSOB Martin Kupka postrádá v debatě o možném členství Česka v eurozóně pádný ekonomický důvod. Historie podle něj ukázala, že i když pro některé země vstup do eurozóny pomohl usměrnit vývoj inflace nebo vypořádání se se státní nestabilitou, v Česku by to tak nutně být nemuselo. Může za to především fakt, že Česká národní banka drží pevně v rukou otěže měnové politiky.
Vstup do eurozóny proto považuje za více politickou, než ekonomickou otázku. „Znamená to přihlášení se k nějakému proudu, který by v současném rozbouřeném světě mohl garantovat větší jistoty,“ uvedl Kupka.
Stabilní stát se silným růstem
Aktuálně ale podle něj nejde o téma, které by Česko tlačilo. Česká ekonomika dlouhodobě patří mezi stabilní a většinu podmínek pro přijetí eura už nyní splňuje. „Nemyslím si, že by nám euro výrazně pomohlo. V něčem by situace byla jednodušší, v něčem složitější,“ míní Kupka.
Podobně to vidí i hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Teď aktuálně volání po euru nedává vůbec smysl protože česká ekonomika dlouhodobě roste rychleji než eurozóna,“ řekl Ekonomickému deníku. Česko se díky tomu ekonomicky přibližuje eurozóně a volnost, kterou mu poskytuje vlastní měna, v tom podle Marka hraje zásadní roli.
Koruna podle bankéřů funguje dobře
Koruna Česku přináší důležité výhody. Pavel Prokop, výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB upozorňuje, že koruna pomáhá tlumit některé ekonomické šoky. „Koruna nám ohromně pomáhá třeba v krocení inflace v dovozech,“ uvedl příklad.
Zároveň zdůrazňuje, že česká měna je v posledních letech překvapivě stabilní. „Důležitá je stabilita a předvídatelnost. Koruna se dá dobře zajišťovat a firmy s ní umí pracovat,“ dodal. Podle Prokopa se kurz koruny vůči euru v posledních měsících pohyboval jen v relativně úzkém pásmu, a české firmy se tak dokázaly s kurzovým rizikem dobře vyrovnat.
Mohlo by vás zajímat
Ty, které se přesto bojí měnových výkyvů, mohou navíc už dnes bez ohledu na státní politiku, převést své podnikání na euro, a korunou se tak prakticky nezabývat. Více než polovina úvěrů českých podniků je už vedena v eurech a ve zpracovatelském průmyslu podíl eurového financování dosahuje zhruba dvou třetin. Firmy navíc běžně používají euro i v části tuzemských transakcí a loni jim novela zákoníku práce otevřela také možnost platit v cizích měnách zaměstnancům.
Jak by vypadala česká ekonomika s eurem?
Zatímco pro část firem znamená euro větší jistotu a stabilitu, v makroekonomické rovině už rovnice tak jasná není. Ukazují to alespoň ekonomické modely toho, jak by mohla česká ekonomika nyní vypadat, pokud bychom už euro měli.
„Růst ekonomiky by mohl být mírně vyšší, protože firmy by mohly peníze ušetřené na směnárenských, účetních a zajišťovacích nákladech věnovat na investice. Na druhé straně by ale růst ekonomiky procházel většími výkyvy, protože dopady různých šoků by nebyly tolik tlumeny samostatnou měnovou politikou,“ popisuje Michal Skořepa z České spořitelny.
David Marek přidává obavy z dopadů, které by přechod Česka na nižší úrokové sazby, které nyní platí v eurozóně, mohl mít na hospodaření firem i státu. „Mohlo by to vést k nadměrnému zadlužování, ať už ve veřejném, tak i v soukromém sektoru. To znamená, že bychom si vlastně projídali vlastní budoucnost,“ varuje Marek.
Největší obava: ztráta vlastní měnové politiky
Právě ztráta vlastní měnové politika a rizika s tím spojená, zůstávají nejtvrdším argumentem, který mluví proti zavedení eura v Česku. Měnová politika České národní banky podle ekonomů drží dlouhodobě velmi vysokou úroveň a jednotné úrokové sazby Evropské centrální banky, které by dopadly na Česko po případném vstupu do eurozóny, by nemusely odpovídat potřebám české ekonomiky, která stále roste jiným tempem než řada zemí eurozóny.
„Kdybychom měli sazby Evropské centrální banky, byli bychom více vystaveni riziku přehřívání ekonomiky než s aktuální politikou České národní banky,“ upozorňuje David Marek.
Eurozóna podle něj nesplnila očekávání v tom, že se její jednotliví členové k sobě ekonomicky nepřibližují. „Nemyslím si, že základy eurozóny jsou už vyřešené natolik, aby se daly považovat za definitivně jisté. Stále si myslím, že je to příliš nekoherentní ekonomický spolek, který z toho eura nemusí těžit tolik, kolik se očekávalo,“ míní Marek.
Výsledkem je, že jednotná měnová politika Evropské centrální banky nevyhovuje rozdílně výkonným ekonomikám eurozóny. Upozornil například na Německo, které by podle něj kvůli slabému růstu potřebovalo nižší úrokové sazby, zatímco pro jiné země eurozóny mohou být současné sazby naopak příliš nízké. To podle něj zvyšuje riziko opakování dluhových krizí.
Kromě toho ekonomové upozorňují i na problémy a nedořešené úkoly eurozóny. Kritizují například opakované porušování pravidel pro výši schodků veřejných rozpočtů a dluhu. Česko by tak podle Marka nemělo uvažovat o vstupu do eurozóny dřív, než si sama tyto „dluhy z minulosti“ vyřeší.
Zamlžená bilance přínosů a nákladů
Ekonom České spořitelny Michal Skořepa proto říká, že čistě ekonomicky otázku eura rozhodnout nejde. Výhody podle něj existují — od nižších nákladů na směnu měn přes menší potřebu kurzového zajištění až po vyšší atraktivitu pro zahraniční investory. Stejně silné jsou ale i argumenty proti.
„Celková bilance ekonomických výhod a nevýhod vstupu do eurozóny je velmi nejasná. Čistě ekonomicky tuto otázku rozhodnout nelze,“ shrnuje Skořepa.
Debata o euru tak zřejmě nebude v příštích letech slábnout. Naopak s rostoucí geopolitickou nejistotou bude nutně nabývat na síle. Dostatečně silný racionální a věcný argument, který by ji pomohl rozhodnout jinak než politicky, ale zatím na stole neleží.
