České subjekty se sice naučily správně čerpat evropské dotace, peníze ale často směřují tam, kde nejsou potřeba, případně do projektů, které postupně ztrácejí smysl. Vyplývá to ze souhrnné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) mapující nakládání s fondy EU.
Z fondů EU má Česko v letech 2021 až 2027 získat přes 1,3 bilionu korun. Letošní devatenáctý EU report shrnuje poznatky ze 14 kontrolních akcí uzavřených mezi dubnem 2025 a březnem 2026.
Stát už nemůže rozpouštět miliardy bez efektu
„Stát by měl tyto zdroje využívat hospodárně, efektivně a pouze tam, kde jejich použití dává smysl. Nejde o to je jen utratit,“ konstatoval NKÚ.
„V době rekordních rozpočtových schodků už si stát prostě nemůže dovolit rozpouštět miliardy korun v dětských hřištích, chodnících odnikud nikam a v sepisování stohů metodik, které nikdo nepoužívá. Nic z toho celkový výkon české ekonomiky nezvýší,“ uvedl ve zprávě prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle úřadu si stát musí při nakládání s veřejnými prostředky především jasně definovat, čeho chce dosáhnout.
Příště přijde méně peněz, nutná je vyšší spoluúčast
Kontroloři zároveň upozorňují, že v příštím programovém období 2028 až 2034 Česko z unijního rozpočtu pravděpodobně získá méně peněz. Nastavení podmínek tak bude ještě důležitější. Úřad proto doporučuje zacílit podporu na podstatně menší počet strategických oblastí a důsledně hodnotit reálný přínos. Stále jde totiž o peníze evropských daňových poplatníků.
NKÚ vidí klíč k nápravě v návratu k tržním principům a ve vyšší finanční spoluúčasti žadatelů. „Jediný, kdo dokáže skutečně uhlídat efektivitu a hospodárnost využití evropských peněz, jsou příjemci. A to za předpokladu, že se budou muset významně podílet na dané investici a ponesou rizika s ní spojená,“ zdůraznil Kala. Větší prostor by měly dostat také návratné formy pomoci, jako jsou úvěry či záruky.
Elektromobilita i úspory energií zaostaly za očekáváním
Jako varovný příklad uvádí NKÚ rozvoj takzvané čisté mobility. Navzdory investici 5,3 miliardy korun patří Česko v rozvoji elektromobility k nejslabším zemím EU a nesplnilo ani část cílů v budování dobíjecích stanic. Podobně dopadly dotace na energetické úspory a obnovitelné zdroje. Přes 26 miliard korun mělo na celkovou spotřebu energie v průmyslu i službách pouze zanedbatelný dopad.
Systém má narovnat nový zákon
Miloslav Kala proto vítá nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí s účinností od 1. ledna příštího roku. Právní úprava se namísto formálních kroků zaměřuje na celý systém řízení a zavádí povinnost nakládat s veřejnými prostředky účelně, hospodárně a efektivně.
„Orgány veřejné správy tak budou mít jasně vymezenou povinnost stanovit konkrétní, měřitelné, dosažitelné, věcně související a časově vymezené cíle a jednoduché, přiměřené, přijímané, spolehlivé a důvěryhodné ukazatele, a to všude tam, kde je to relevantní,“ uzavřel šéf NKÚ.
