České dělostřelectvo mělo už letos na jaře dostat první nové houfnice. Místo toho se stále čeká na odstranění technických nedostatků a zahájení zkoušek, zatímco stát poslal dodavateli miliardy korun. Za hranicemi se mezitím odehrává jiný příběh. Polská armáda přebírá další samohybné houfnice Krab a rozšiřuje jejich počet u svých jednotek.
Zatímco české Caesary zůstávají ve fázi kontrol a příprav na vojskové zkoušky, další várka houfnic Krab už postupně míří do výzbroje dalších útvarů polské armády.
Česko čeká na první Caesary, termín už jednou utekl
Modernizace českého dělostřelectva se dostala do nepříjemné situace. Armáda měla první čtyři samohybné houfnice Caesar převzít už v dubnu 2026. Dodavatel ale termín nedodržel a technika stále ani neprošla všemi potřebnými zkouškami. Spekulace proč, se množí.
Podle informací ministerstva obrany, které zveřejnil Ekonomický deník v létě, dodavatel nadále odstraňoval technické nedostatky zjištěné během kontrolních zkoušek. Vojskové zkoušky, které mají ověřit vlastnosti houfnic v podmínkách odpovídajících jejich budoucímu nasazení, proto dosud nezačaly. A už to začíná být nemilé.
Ministerstvo obrany přitom už na zakázku uhradilo formou záloh přes 7,2 miliardy korun. „K dnešnímu dni bylo na pořízení samohybných houfnic Caesar formou záloh uhrazeno celkem 7 216 127 917,97 korun. Smluvní termín pro dodání prvních kusů samohybných houfnic byl stanoven na duben 2026. Dodavatel se tudíž aktuálně nachází v prodlení s plněním dílčích závazků dle smlouvy,“ uvedl v srpnu mluvčí ministerstva obrany Petr Pešek.
Zpoždění tak není jen otázkou posunutého termínu předání. Armáda zatím nemůže zahájit vojskové zkoušky a ověřit, zda houfnice skutečně splňují požadované parametry. V armádě se už nějaký mluví o tom, zda za komplikacemi v dodávkách nemusejí stát i „klasické české speciální armádní požadavky navíc.“
Technické nedostatky brání zahájení vojskových zkoušek
Jak zní oficiální vysvětlení? Překážkou jsou nedostatky, které se objevily při kontrolních zkouškách. Dodavatel je musí odstranit, než může armáda přistoupit k další fázi ověřování. „Reálný harmonogram dodávek závisí na okamžiku úspěšného dokončení procesu zkoušení včetně vojskových zkoušek, které dosud nemohly být zahájeny, neboť dodavatel stále pracuje na odstranění nedostatků zjištěných v průběhu kontrolních zkoušek,“ vysvětlil před časem Petr Pešek.
Generální štáb na sklonku léta nedokázal stanovit přesný termín zahájení vojskových zkoušek. Zástupkyně štábu Anežka Vrbicová uvedla, že dodavatel předběžně počítá s nápravou současného stavu do prvního čtvrtletí roku 2027. Pokud tento předpoklad splní, armáda by mohla zahájit vojskové zkoušky v dubnu 2027.
To by znamenalo další výrazný posun oproti původnímu plánu. Připomínáme, že první čtyři houfnice totiž měly dorazit už letos v dubnu. Fatální je, že bez úspěšného dokončení kontrolních zkoušek nelze zahájení vojskových zkoušek naplánovat na pevný termín.
Za 62 houfnic stát zaplatí přes deset miliard
Česká republika si u francouzské společnosti KNDS France, dříve Nexter Systems, objednala celkem 62 houfnic Caesar 8×8 CZ. Zakázka má hodnotu 10,3 miliardy korun.
Původní smlouva z 30. září 2021 z éry ministra obrany Lubomíra Metnara počítala s nákupem 52 kusů. V prosinci 2022 ministerstvo obrany uzavřelo dodatek, kterým objednávku rozšířilo o dalších deset houfnic. Nové stroje mají sloužit také příslušníkům aktivní zálohy, aby mohli při výcviku používat stejnou techniku jako profesionální vojáci.
První čtyři houfnice měl výrobce zkompletovat ve Francii. Zbývajících 58 kusů má dokončit český průmysl v tuzemsku. Podle smlouvy mají české společnosti zajistit 40 procent hodnoty zakázky.
Na projektu se podílejí také firmy spojené s českým průmyslem. Těžké kolové podvozky Tatra s uspořádáním 8×8 a pancéřovanou kabinou mají dodat společnosti českého holdingu CSG. Ten má zajistit i kompletaci houfnic v České republice.
Ministerstvo připustilo i odstoupení od smlouvy
Problémy kolem Caesarů trvají delší dobu. Už v červenci 2025 tehdejší ministryně obrany Jana Černochová upozornila vládu na vážná rizika spojená s realizací projektu. Na základě technických analýz armády ministerstvo varovalo, že některé požadované parametry nemusí být zcela naplněny.
Šlo mimo jiné o požadovaný dostřel, efektivitu palby a možnost používat zaměnitelnou munici. Tehdejší první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč (dnes už náčelník – pozn. red.) tehdy uvedl, že technické analýzy některé parametry potvrzují, u jiných ale naznačují riziko jejich nesplnění.
Ministerstvo tehdy upozornilo také na možné důsledky pro další projekty. Na houfnice totiž navazují nákupy velkorážové munice ráže 155 milimetrů a integrace automatizovaného systému řízení palby.
Tehdejší vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka uvedl, že resort upozornil společnost KNDS i francouzský úřad pro vyzbrojování na rizika spojená s plněním smlouvy. „Protože jsme dospěli ke zjištění, že zakázka vykazuje celou řadu rizik pro naplnění smluvních ujednání, oslovil jsem své protějšky ze společnosti KNDS a francouzského úřadu pro vyzbrojování. Upozornil jsem je, že pokud nedojde k odstranění rizik, může to v konečném důsledku vést až k našemu odstoupení od uzavřené smlouvy. Stále ale věříme, že dojde k námi preferovanému řešení. Tím je naplnění smlouvy a k dodávkám děl pro českou armádu,“ uvedl Koudelka.
I v srpnu 2026 ministerstvo připouštělo odstoupení od smlouvy jako jednu z možností. Označilo ho však za krajní variantu, ke které by přistoupilo teprve tehdy, pokud by se nepodařilo najít jiné vhodnější řešení.
Resort zároveň jedná s dodavatelem o dalším postupu a případných sankcích. Konkrétní částku penále zatím nevyčíslil. Uplatňovat ho chce v rozsahu a způsobem, který stanoví smlouva.
Dokončení dodávek se posunulo až na červen 2028
Původní harmonogram počítal s tím, že česká armáda získá všechny houfnice do konce roku 2026. Později se termíny měnily a měnily. Podle harmonogramu, se kterým Generální štáb pracoval v srpnu 2026, měly první čtyři kusy dorazit v dubnu letošního roku, dalších 28 do konce roku a zbývající houfnice do srpna 2027.
Ani první termín se však nepodařilo dodržet. Generální štáb proto pracoval s pozdějším dokončením celého kontraktu. „Uživatel počítá s tím, že dodávky všech 62 kusů CAESAR budou ukončeny dle aktuálního harmonogramu, a to do června roku 2028 tak, aby na to mohly navázat další rozvojové projekty dělostřelectva,“ uvedla před časem za armádu Anežka Vrbicová.
Polsko je o notný krok dál, přebírá další Kraby. Nejnovější dodávka zamířila k 11. divizi
Zatímco české houfnice Caesar čekají na dokončení zkoušek, polská armáda pokračuje v přebírání samohybných houfnic Krab. Polská Agentura pro vyzbrojování oznámila dodávku dalších součástí divizního palebného modulu Regina k 11. lubušské obrněné divizi.
Součástí dodávky byla velitelská vozidla, muniční vozidla, velitelsko-štábní vozidla a také samohybné houfnice Krab. Podle zveřejněných fotografií už nové stroje využívají vylepšenou konfiguraci.
Poláci tak neposilují pouze počet houfnic, ale dodávají jednotkám také vozidla, která tvoří součást jejich dělostřeleckého systému. Do 11. divize zamířilo celkem několik desítek? Nikoli – polský zdroj uvádí několik vozidel, přičemž z fotografií lze rozpoznat nejméně čtyři samotné houfnice Krab.
Jde o první letošní dodávku vozidel v rámci modulu Regina. Už v létě přitom Poláci předali houfnice Krab také 10. obrněné brigádě. Tyto starší stroje mají pomoci nahradit houfnice 2S1 Goździk, které jednotka dosud používala. Předtím Kraby sloužily u 5. lubušského dělostřeleckého pluku.
Nejnovější dodávka se od předchozích liší také konfigurací techniky. Houfnice získaly mimo jiné novou kameru pro řidiče, další odpalovače dýmových granátů na stropě věže a klimatizační systém umístěný v zadní části věže.
Polské Kraby dostávají také nové podvozky a vybavení
Změny se netýkají pouze samotných houfnic. Velitelská a velitelsko-štábní vozidla využívají novou variantu lehkého pásového podvozku LPG Hydro. Ten má upravený tvar korby, který připomíná polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk. Konstruktéři použili hydropneumatické odpružení namísto torzních tyčí a na vozidlo instalovali dálkově ovládaný zbraňový modul ZSMU A3B od společnosti Zakłady Mechaniczne Tarnów.
Nová konfigurace tak zahrnuje změny v samotném podvozku i vybavení. Polská armáda postupně přebírá další součásti systému Regina, nikoli pouze samostatné dělostřelecké zbraně.
Polsko už má nejméně 64 Krabů, objednalo jich 268
Nejnovější dodávka posunula počet polských houfnic Krab ve výzbroji nejméně na 64 kusů. Polská armáda přitom v rámci několika realizačních smluv objednala celkem 268 houfnic. Jedna z těchto smluv využívá také prostředky evropského programu SAFE.
Z dosud dodaného počtu tvoří nejméně 20 kusů houfnice vylepšené konfigurace. Dalších nejméně 48 objednaných strojů má přijít v modernizované variantě Krab 2. Smlouvu na tuto verzi Polsko uzavřelo v prosinci 2024.
Pokud polská armáda využije také opční právo, může se její budoucí počet houfnic Krab zvýšit až na 308 kusů.
Ani polský program tedy není dokončený. Rozdíl oproti českému projektu spočívá v tom, že Poláci už mají desítky houfnic ve výzbroji a průběžně přebírají další, zatímco česká armáda v srpnu 2026 stále čekala na zahájení vojskových zkoušek prvních Caesarů.
Krab je pásová houfnice, Caesar využívá kolový podvozek
Polský Krab a francouzský Caesar představují dvě odlišné konstrukční koncepce samohybného dělostřelectva. Krab využívá pásový podvozek, zatímco česká armáda objednala Caesar v kolové konfiguraci 8×8 na podvozku Tatra.
Krab vyrábí polská společnost Huta Stalowa Wola. Jeho hlavní výzbroj tvoří kanón ráže 155 milimetrů s délkou hlavně 52 ráží. Zbraň používá modulární náplně a veze zásobu 40 nábojů. Díky systému řízení palby Topaz může zasahovat cíle na vzdálenost přes 40 kilometrů.
Pro vlastní obranu má houfnice velkorážní kulomet WKM-B ráže 12,7 milimetru umístěný na střeše věže. Pětičlennou osádku chrání pancéřování o tloušťce až 16 milimetrů.
Krab váží 48 tun a pohání ho dieselový motor MTU MT 881 Ka-500 o výkonu 1 000 koní. Motor spolupracuje s převodovkou Allison X1100-5A3. Houfnice může dosáhnout rychlosti až 60 kilometrů za hodinu.
Současná konstrukce využívá podvozek odvozený od jihokorejské houfnice K9 Thunder. Původně Poláci počítali s domácím podvozkem UPG-NG, jeho technické a konstrukční problémy však vedly k rozhodnutí nahradit jej zahraniční konstrukcí. Nový podvozek upravili podle polských požadavků a označili PK9, v některých zdrojích se objevuje také označení K9P. Kraby dnes používají polské ozbrojené síly a slouží také v ukrajinské armádě.
Česká armáda zatím zůstává u houfnic DANA
Zpoždění Caesarů má přímý dopad na přezbrojení českého dělostřelectva. Nové francouzské houfnice mají nahradit starší československé systémy DANA. Dokud ale armáda Caesary nepřevezme a nezavede do používání, musí dál spoléhat na stávající techniku.
Podle údajů Generálního štábu, které zveřejnil Ekonomický deník v srpnu 2026, měla Armáda ČR v aktivní službě 48 houfnic DANA. Všechny sloužily u 13. dělostřeleckého pluku v Jincích. Několik dalších kusů využívala Vojenská akademie ve Vyškově k výcviku osádek.
DANA vstoupila do výzbroje československé armády už v sedmdesátých letech minulého století. Její stáří se promítá také do provozuschopnosti. Generální štáb ale uvedl, že díky práci logistických specialistů a přístupu osádek se daří udržovat podíl neprovozuschopné techniky na minimu.
Armáda zatím nekomentuje, jak s houfnicemi DANA naloží po přezbrojení na Caesary. Podle Generálního štábu to vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci nechce zveřejňovat.
Polsko postupuje v přezbrojení, český projekt čeká na technické řešení
Srovnání obou zemí ukazuje dva rozdílné stavy modernizace dělostřelectva. Polsko má podle dodaných údajů ve výzbroji nejméně 64 houfnic Krab a další přebírá. Nejnovější dodávka posílila 11. lubušskou obrněnou divizi a zahrnovala také velitelská a logistická vozidla.
Česká republika má objednáno 62 houfnic Caesar za 10,3 miliardy korun. Z této částky už stát uhradil přes 7,2 miliardy, ale první čtyři stroje nedorazily v plánovaném dubnovém termínu roku 2026. V srpnu stále čekaly na odstranění technických nedostatků a zahájení vojskových zkoušek.
Generální štáb tehdy počítal s dokončením dodávek do června 2028. Tento termín však závisí na úspěšném průběhu zkoušek a odstranění problémů, které zatím brání dalšímu postupu.
Polské Kraby už pár let posilují konkrétní útvary, zatímco české dělostřelectvo dál marně čeká na první Caesary. Rozdíl není v tom, že by Polsko mělo celý svůj program hotový. Jeho armáda ale už může na rozdíl od té české nové houfnice zařazovat do výzbroje a postupně rozšiřovat jejich počet. Český projekt se naproti tomu musí nejprve vypořádat s technickými překážkami, které zablokovaly samotný začátek vojskových zkoušek. Tedy ještě „předzačátku“ možného reálného dodání do faktické služby v armádě.
